Klid hlásí i další velký hospodář v regionu, Biskupské lesy. Lesníci jsou navíc na škůdce dobře připraveni. „S teplým počasím začalo na konci dubna rojení kůrovce. Zatím ale není velké, přerušují je totiž občasné deště,“ popsala mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.

Při loňské kalamitní těžbě, která v celém Česku mírně přesáhla půl milionu kubíků dřeva, navíc nevznikaly rozsáhlejší holiny jako v dřívějších letech. „V převážné většině šlo o malá lokální ohniska,“ přiblížila mluvčí.

Rozsáhlé holiny, jaké kdysi vznikly například na beskydském Ondřejníku, jsou minulostí také u Biskupských lesů. „Loni jsme už nemuseli kvůli kůrovci řešit žádné rozsáhlejší problémy, šlo většinou jen o menší místní těžbu,“ uvedl šéf Biskupských lesů Libor Konvičný.

Doplnil, že v Beskydech v posledních letech více pršelo, takže smrky měly více vody a mohly se škůdci lépe ubránit. Právě oslabení smrků kvůli suchu totiž mělo za následek, že kůrovec mohl stromy úspěšně napadat.

Už bez holin

„K dalším faktorům patří i skutečnost, že zmizely rozsáhlé smrkové porosty, v nichž se kůrovci dařilo, a také to, že naši pracovníci nyní bedlivě hlídají, zda někde jsou napadené stromy,“ popsal Konvičný.

„Těžíme teď jen malé skupiny stromů, takže nevznikají holiny a les se přirozeně obnovuje,“ uvedl také výrobně-technický ředitel Lesů ČR Libor Strakoš.

Díky tomu podle jeho slov vznikají různověké porosty, které jsou na problémy spojené se změnou klimatu lépe adaptované.

Státní podnik využívá i inovativních postupů. „Ve větších vzdálenostech od zdroje napadení například lesníci dohledávají kůrovcové stromy pomocí dronů, případně družicových snímků,“ informovala Jouklová.

V porostech, které spravují státní lesy, je pro letošek připraveno 50 tisíc metrů krychlových lapáků. „Ležící kmeny škůdce přitahují postupně vysychajícím lýkem. Během teplých dní je obsadí, aby v nich nakladli vajíčka a mohly se vyvíjet larvy. Lapáky pak z lesa odstraníme a nachystáme nové,“ řekl Strakoš.

Sázejí už od února. Teplé počasí uspíšilo obnovu lesů po kůrovci i vichřici

Připomněl, že základem účinné obrany a ochrany lesa je odchyt kůrovců během rojení, neustálé vyhledávání a odstranění stromů krátce po napadení.

Na současných číslech má však podle Jouklové největší podíl aplikace výzkumných poznatků dosažených ve spolupráci s Biologickým centrem Akademie věd v rámci výzkumu, který se uskutečnil převážně v roce 2020. „Tím se výrazně zlepšily možnosti předpovědí a tedy i cílených opatření schopných kůrovce redukovat,“ nastínila.

Vědci během výzkumu detailně sledovali chování brouků při rojení, jejich schopnost přezimovat, šířit se na nová stanoviště, ale také způsoby, jak kůrovci reagují na klimatickou změnu.

„Díky tomu jsme značně posunuli vědomosti o chování a biologii kůrovců. Tyto informace jsou v praxi užívány ve formě doporučení, kam bude směřovat nálet kůrovců na konkrétních stanovištích, kdy je optimální čas k vyhledávání napadených stromů nebo jak zvyšovat účinnost jejich asanace,“ informoval Petr Doležal, vedoucí laboratoře aplikované entomologie Biologického centra Akademie věd ČR.

Díky novým poznatkům mohou lesníci lépe předpovídat a řídit opatření, například optimální dobu pro vyhledávání napadených stromů nebo rychlost jejich zpracování.