Přibylo případů krvácivé horečky. Lékaři varují před přemnoženými hlodavci

  11:06
Lékaři zaznamenali v Moravskoslezském kraji zvýšený počet nákaz málo známou hantavirózou, což je jedna ze skupiny krvácivých horeček. Zatímco dříve v Opavě léčili jednoho pacienta za jeden až dva roky, za poslední měsíce už jich měli šest.

Marta Trlicová onemocněla hantavirózou. Nemoc přenášejí hlodavci, Slezsko hlásí nárůst případů této krvácivé horečky. | foto: Jiří Krušina, Slezská nemocnice

Příznaky zpočátku vypadají jako u chřipky. Hantavirus přenášený hlodavci napadá v Evropě a Asii zejména ledviny a ve Spojených státech naopak plíce. Bez léčby hrozí postiženému člověku smrt.

Fotogalerie

„Nechci šířit paniku, ale protože jsme jen v naší nemocnici hospitalizovali za poslední půlrok už šest lidí s hantavirózou, kteří se nakazili na Opavsku nebo Bruntálsku, chceme upozornit na zvýšené riziko nákazy. Na rozdíl například od eboly, což je také krvácivá horečka, se nemoc nepřenáší z člověka na člověka, ale zdrojem nákazy jsou drobní hlodavci,“ uvedl primář infekčního oddělení Slezské nemocnice v Opavě Petr Kümpel.

Právě jeho týmu, nefrologům a ostravské laboratoři vděčí za vyléčení většina pacientů, jeden se ještě léčí na interním oddělení. Byla mezi nimi i Marta Trlicová z Opavy. Mladá maminka tříletého Vojtíška téměř tři týdny bojovala s nemocí, kterou ze začátku považovala ona i lékaři za chřipku.

„Koncem roku se mi udělalo špatně. Dostala jsem horečky, které stoupaly ke 40 stupňům Celsia. Vlastně jsem jen ležela, pila a nebyla schopná ničeho. Myslela jsem, že mám chřipku. Pobývala jsem na Krnovsku a nakonec jela do tamní nemocnice, kde mi udělali několik vyšetření. Nic nezjistili, plíce byly čisté. Lékař potvrdil moji domněnku, že mám chřipku, a poslal mne domů,“ zavzpomínala žena.

Jenže její zdravotní stav se nelepšil, proto navštívila svého praktického lékaře v Opavě. I ten usoudil, že má s velkou pravděpodobností těžší průběh chřipky. Řekl jí však, že kdyby se její stav zhoršil, ať neváhá a jede rovnou na infekční oddělení.

„Bylo mi čím dál hůř. K horečkám se přidaly silné bolesti v oblasti zad a ledvin. I když jsem pila, téměř jsme přestala močit,“ popsala žena stav, který ji přinutil večer 3. ledna navštívit opavské infekční oddělení. 

„Hned se mě ujal pan primář a do hodiny za mnou přišel s tím, že mi zřejmě selhávají ledviny. Normálně vážím okolo 60 kilogramů, ale náhle jsem celá otekla. Tělo zadržovalo vodu. Do čtyřiadvaceti hodin jsem v nemocnici přibrala 13 kilo,“ popsala své útrapy Marta Trlicová.

Stačilo několikrát se nadechnout kontaminovaného vzduchu

Lékaři záhy zjistili, co je příčinou selhávání ledvin, a ženě vysvětlili, že trpí nemocí, o které sama nikdy v životě neslyšela. I to, že hantavirózu přenášejí drobní hlodavci, u nás nejčastěji hraboši a myšice. Žena si pak vzpomněla, že před vánočními svátky viděla mrtvou myš chycenou do pasti v kotelně rodinného domku. 

Protože myši nesnáší, místnost rychle opustila. Ale i těch několik vdechů kontaminovaného vzduchu patrně stačilo k tomu, aby se nakazila virem Hantaan, který způsobuje hemoragickou horečku s ledvinovými příznaky.

„Tato varianta krvácivé horečky je rozšířená po celém světě. Způsobují ji kmeny Dobrava, Puumala, Seoul a Hantaan. V Česku se vyskytují především první dva. Ale nejnebezpečnější je právě Hantaan, umírá 5 až 15 procent nakažených. V Evropě jsou naštěstí úmrtí vzácná, ale řadě pacientů může onemocnění způsobit trvalé následky. U nás se naštěstí všichni pacienti vyléčili a u poslední mladé ženy se již významně upravila funkce ledvin. Zatím ale nemůžeme říci s jistotou, že nemoc nezanechá následky. To ukáže až čas,“ uvedl primář Kümpel, podle kterého zvýšený počet nemocných lidí souvisí zřejmě s přemnožením hrabošů v loňském roce. 

Stejného mínění jsou i hygienici. „Zatímco v roce 2018 jsme měli v celém Moravskoslezském kraji jen dva případy hantavirózy, ve druhé polovině loňského roku jich bylo deset, z toho pět na Opavsku, což je zemědělská oblast. Po mírné zimě se tam stejně jako v jiných oblastech přemnožili hrabošovití,“ uvedla šéfka protiepidemického odboru Krajské hygienické stanice v Ostravě Irena Martinková.

V celém Česku loni bylo 16 nakažených. V sousedním Německu jich ale bylo okolo 1 500.

Hantaviróza se vyskytuje nejčastěji na podzim a v zimě

Epidemioložka podotkla, že onemocnění se zpočátku obtížně rozeznává od chřipky, protože se projevuje podobně: horečkou a bolestmi hlavy.

„V těžších případech se mohou na kůži objevit drobná tečkovitá krvácení do kůže tmavočervené barvy, někdo také krvácí z nosu nebo dásní a příměs krve se může objevit i ve zvratcích nebo stolici. Lidé s krvácivou horečkou s akutním selháním ledvin postupně přestávají močit, trpí krutými bolestmi v zádech a může se u nich rozvinout šokový stav,“ upřesnila Martinková projevy hantavirózy.

Hantaviróza je sezónní nemoc, vyskytuje se nejčastěji na podzim a v zimě. Inkubační doba trvá dva až čtyři týdny. Dosud na ni nebyl vyvinutý žádný lék. Lékaři jsou proto odkázáni pouze na léčbu příznaků. 

„Musíme především pečlivě hlídat a korigovat vnitřní prostředí a udržovat funkce ledvin. Někdy je nutné pacienta připojit na dialýzu, podpořit odvodňování a dodávat potřebné minerály a tekutiny v infuzích,“ přiblížil léčbu Petr Kümpel. Podotkl, že očkovat se proti hantaviróze zatím nelze, ale vakcína se již připravuje.

Protože zdrojem nákazy jsou drobní hlodavci, kteří vylučují virus v moči, stolici a slinách, prevence nákazy spočívá podle odborníků v minimalizaci rizika setkání s nimi.

„Nejčastěji se nakazí lidé, kteří přijdou do styku s exkrementy hlodavců při úklidu sklepů a kotelen v domech, nebo chat, kůlen či stodol. Proto je důležitá deratizace a další opatření, která zabrání vniknutí hlodavců do obydlí. Při vstupu do rizikových míst, kde může být trus hlodavců, doporučuji používat ústenku a při úklidu omezit víření prachu, tedy nezametat, ale použít raději mokré čištění, “ vysvětlila epidemioložka Martinková.