„Je to pro mě doteď psychicky náročné, když si na to vzpomenu. Bylo to velmi stresující, ale zároveň krásné, protože se mi narodila krásná dcera,“ popsala dvaadvacetiletá Kristýna Perďochová. Její holčička Amélie přišla na svět loni, v neděli 14. září. V den, kdy se drtivá většina Krnova ocitla pod vodou.
Do nemocnice dorazila z Břidličné, kde žije, dva dny před porodem. „Přijela jsem na vyvolání porodu. To nakonec vyšlo až 14. září. Přítel se k nám už nedostal, i když se snažil. Moc ho to mrzelo, ještě jsme si volali,“ vybavila si žena. Pak ale vypadl i signál a zůstala úplně bez spojení. „Tři dny úplně bez kontaktu s blízkými.“
Ve stejný den v krnovské nemocnici porodila také třiadvacetiletá Kristýna Mekisková, které se narodila holčička Leontýnka. „Jeli jsme do nemocnice v noci na sobotu, praskla mi voda. To ještě šlo. Přítel jel domů, v sobotu dopoledne se za mnou vrátil a slíbil, že přijede ve tři odpoledne. Už nepřijel,“ popsala dramatické chvilky, než se dcerka dostala na svět.
Porod nečekala, termín měla až 20. září. „Přestože nešla elektřina ani voda, bylo o nás hezky postaráno. Malou jsme stihli opláchnout po porodu, a pak jsme ji koupali až doma. Já se vždycky opláchla, když to šlo a přinesli mi vodu.“
S obavami povodně sledovala z Města Albrechtice, které voda rovněž vyplavila, pětadvacetiletá Marie Lioliu Murová. „Termín porodu jsem měla 17. září. Byl to strašný stres vědět, že se malá může každou chvíli narodit, a vidět, že je všechno pod vodou. Vypadl i signál, nevěděla jsem, jestli bych si zavolala záchranku,“ popsala své pocity.
Malá Maruška se přihlásila o slovo právě 17. září. Voda už opadla a manžel Marcel Marii dovezl do porodnice. „Nemohla jsem se tam dovolat, jeli jsme naslepo. Voda tam netekla, elektřina nešla, telefony nešly, ale převzali mě do péče,“ ocenila Lioliu.
Personál měl čelovky i zásoby vody
Tým krnovské porodnice se na příchod velké vody předem připravoval. Vrchní sestra Lenka Petřeková nařídila napustit do barelů a kbelíků pitnou vodu, oddělení bylo vybavené čelovkami a svítilnami.
„Když nešel proud, byli jsme nachystaní použít při porodu bezdrátový fetální detektor srdce a zevní hmaty místo klasického KTG a ultrazvuku. Z celé nemocnice se naštěstí podařilo zprovoznit jako první gynekologický operační sál, abychom byly nachystaní na akutní císařský řez,“ uvedla Petřeková, která o povodních zůstala v práci nepřetržitě tři dny.
Dvaasedmdesát hodin v kuse pracovala i lékařka Renáta Kupková. „Sedmdesát dva hodin, řeknete si krátká doba, ale v tu danou chvíli to byla neskutečně dlouhá doba. A psychicky náročná. Vůbec to nebylo veselé, naopak dokud nefungovaly elektrocentrály, bylo to beznadějné. Upřímně jsem byla ráda, že nebyl žádný porod v běhu. Jakmile naskočila elektrocentrála, byli jsme schopní se zařídit,“ popsala Kupková.
V nejkritičtějších okamžicích v nouzovém režimu totiž kolaboval nemocniční agregát, nefungovaly inkubátory ani další důležité přístroje. Až 14. září přivezli hasiči náhradní agregáty.
V Krnově začalo bourání po povodni. Voda v domech vystoupala i do čtyř metrů![]() |
„Nebyl to dobrý pocit, když jsme zcela ztratili spojení s Krnovem. Čtyři hodiny jsme se nemohli s nikým ve městě zkontaktovat,“ zavzpomínal hejtman Josef Bělica. Dodal, že to už se znovu nestane, všechny prvky kritické infrastruktury budou nově spojeny přes satelit.
Vše se podařilo zvládnout také díky používání jednorázových materiálů. Největší komplikací byl nedostatek vody, sháněla se voda v PET lahvích a ohřívala ve varných konvicích. Od 14. do 20. září se v krnovské nemocnici narodilo celkem osm miminek.
16. září 2024 |








