Firma Dreza Mazák vznikla v roce 1998 v prostorách bývalého dřevařského závodu na jižním konci beskydské obce Ostravice. Zabývala se jak zpracováním dřeva, tak i zámečnictvím a kovoobráběním, což nakonec převážilo, když postupně až dvacet zaměstnanců vyrábělo hlavně kovové žebříky a od roku 2008 pro německou firmu vačky (součást strojů, která zajišťuje převod otáčivého pohybu na posuvný) do silničních válců.
Tři jednatelé fungovali bez větších problémů a firma se rozvíjela, jenže jeden z nich vážně onemocněl a v roce 2012 zemřel.
Jeho příbuzní - manželka a syn s dcerou - nejprve dostávali podíly ze zisku. Později chtěli zděděný třicetiprocentní podíl ve firmě prodat zbývajícím společníkům. Jenže jimi požadovaná cena se značně lišila od sumy, kterou byli spolumajitelé ochotni zaplatit.
Když se spory táhly, založili spolumajitelé firmu Dreza Maschinenbau, která sídlila na stejné adrese, měla stejné zaměstnance, stroje i odběratele. Jen už v ní figurovali jen dva společníci a jednatelé. A původní firma zamířila do likvidace.
Obžalovaní: Nároky byly absurdní
Právě tento fakt státní zástupkyně vyhodnotila jako možný trestný čin, takže dvěma obžalovaným společníkům a zároveň jednatelům ve věku 57 a 58 let hrozí podle spisu za přečin zneužití postavení v obchodním styku hrozí až čtyřleté vězení.
Oba obžalovaní v soudní síni připustili, že se chyby dopustili, což je jim líto, ale shodně uvedli, že jednali v dobré víře s tím, aby zachovali výrobu a nemuseli propouštět zaměstnance.
„Když třetí jednatel vážně onemocněl, ještě jsme mu koupili elektrický invalidní vozík a poté pozůstalým vypláceli podíly ze zisku. Když však dědici přišli s tím, že chtějí podíl prodat a žádají sedm milionů korun, bylo to absurdní a likvidační. Naši nabídku milion a půl podloženou asi tři roky starým znaleckým posudkem pak odmítli a nakonec žádali pět milionů korun, což také nemají nijak podloženo,“ uvedli obžalovaní.
Zdůrazňovali, že ve všem se radili s právníky a daňovými poradci, z postupně likvidované staré firmy měli vše pronajaté, zaměstnancům dali na výběr odstupné nebo pokračování v nové společnosti, a sporný podíl pro pozůstalé dali do soudní úschovy.
Svědek: Chtěli jsme slušné vyrovnání
V soudní síni jako svědek vypovídal i syn zesnulého společníka. Uvedl, že zasílané podíly ze zisku nebyly vysoké, například jeden rok dostal zhruba třicet tisíc korun.
„Bylo nám sice jasné, že náš menšinový podíl bude vždy přehlasován, ale když jsem si vzal kondici firmy a to, že jednatelé jezdí v nových drahých autech, tak mi to přišlo v nepoměru. Proto jsme nabídli odprodej našeho podílu,“ popisoval a dodal: „Chtěli jsme jen slušné a čisté vyrovnání.“
Řekl také, že na zmiňovaný jejich první požadavek sedm milionů si nevzpomíná, stejně tak ani na údajnou nabídku jednatelů ve výši jeden a půl milionu korun.
Všichni pak zmiňovali, že počínání protistrany vnímali jako vydírání.
Kromě případné trestní odpovědnosti se zřejmě bude u soudu řešit i odškodnění, zatím jde celkem o téměř sedm milionů korun. Termín vyhlášení rozsudku zatím není znám, vypovídat budou například i znalci.