Soud rovněž rozhodl o zaplacení takřka 600 tisíc korun nevlastní sestře zavražděného. Machala přiznal vinu, u výše trestu si však ponechal lhůtu na případné odvolání. Matúš trest přijal, rovněž státní zástupce Vít Legerský se vzdal možného odvolání. Soud totiž jeho původní návrh na osmnáct a půl roku vězení ještě zvýšil. Trestní sazba činila patnáct až dvacet let, v úvahu připadal i mimořádný vyšší trest.

Polehčující okolností mohlo být Machalovo přiznání, soudkyně však poukázala na to, jak na svůj čin dlouhodobě nahlížel. „Naprostá bezcitnost a lhostejnost,“ poukázala na to, že při policejním výslechu Machala svého činu nelitoval a zavražděného nazýval kreténem. Do žumpy dále vyhazoval výkaly a díval se, jestli je tělo vidět.

Přitížilo mu i to, že v trestním rejstříku má patnáct záznamů, z toho tři násilné skutky. Před čtyřiceti roky zavraždil svou družku a pobodal jejího nápadníka, za což si odseděl čtrnáct let. Dále má na svědomí ublížení na zdraví a napadení veřejného činitele, vzhledem k době činu nejspíše dozorce. Z vězení vyšel naposledy v roce 2009.

Bodnutí do hrudníku, břicha a zad

Vražda se stala 9. listopadu 2022 v areálu jedné firmy ve Sviadnově, kde útočník a jeho oběť brigádně pracovali a společně s dalšími dělníky přebývali v unimobuňkách. Volný čas nejčastěji vyplňovali sledováním televize a popíjením alkoholu.

Obžalovaní Karel Machala (vlevo) a Josef Matúš v soudní síni (25. dubna 2024)

Tak tomu bylo i v osudný večer. Opilý Machala se pohádal s 54letým mužem a vyhodil ho z unimobuňky ven. Tam pak hádka přerostla ve rvačku. „Nakonec mě chytil za nohu a řekl mi, že mě zabije,“ uvedl Machala policistům. U soudu už vypovídat odmítl.

Po těchto slovech šel pro svůj starší lovecký nůž s takřka dvaceticentimetrovou čepelí a muže dvakrát bodl do břicha. Když ten padl na kolena, tak přidal další silné bodnutí do zad.

„Čepel zasáhla žaludek, plíce i srdce, napadený muž během několika minut zemřel,“ konstatoval státní zástupce. O záchranu nebo první pomoc se Machala nestaral.

Komplic se svěřil příbuznému. Ten to ohlásil

Naopak. Dalšího známého dělníka Josefa Matúše Machala vyzval, aby mu pomohl tělo odstranit. „Tělo klečelo, hlava opřená o zem. Na nic nereagoval bylo jasné, že je mrtvý. Tak jsme ho naložili na kolečka a asi o dvacet metrů dále hodili do jímky. Napřed hlavou, drželi jsme ho za nohy,“ popsal Matúš. Žumpu pak přikryli poklopem.

Dodal, že to byla chyba. „Neměl jsem to dělat. A když tak to pak ohlásit. Jenže jsem byl v šoku a hodně opilý, vypil jsem asi tři litry vína a nějaké pivo,“ vysvětloval Matúš, který dostal čtyřletou podmínku.

Machala pak do jímky vyhazoval výkaly a sledoval, jestli se tělo neobjeví. „Nejdříve byly vidět nohy, pak částečně vyplavalo celé. Ale nikdo o tom nevěděl,“ líčil Machala policistům.

Tak tomu bylo až do začátku ledna. To na vraždu upozornil příbuzný Matúše, který znal i zavražděného. Matúš se mu totiž svěřil přes vánoční svátky, když se bratr na zmizení muže opakovaně ptal. „Ten jako jediný projevil lidskost, když věc oznámil, i když mu bylo jasné, jaké důsledky to bude mít pro příbuzného,“ poznamenala soudkyně.

Když se policisté o vraždě dozvěděli, povolali k jímce hasiče i potápěče. Ti pak tělo, údajně v překvapivě ještě poměrně dobrém stavu, vytáhli.

Vražda mezi bezdomovci, policie objasnila smrt muže ubodaného v Ostravě

Známí Machaly, Matúše i zavražděného tvrdili, že zatímco Machala byl člověk většinou v pohodě, problémy prý často dělal muž, který nakonec skončil v žumpě. „Karel Machala byl v podstatě hodný člověk, ale když ho stále někdo něčím dráždil... a nervy má jenom jedny,“ prohlásil například další z dělníků Miroslav Dostál.

Nevlastní sestra zavražděného uvedla, že se s bratrem vídali asi dvakrát ročně, ale snažili se o pravidelné telefonáty. „Způsob života si zvolil sám, říkal, ať ho necháme být, že to je jeho život. Někdy se sice neozval třeba půl roku, ale pak třeba častěji,“ líčila žena, který žila asi dvě stě kilometrů daleko.

Podezření, že se stalo něco nedobrého, pojala v prosinci, když se jí bratr neozval na narozeniny. „To zavolal vždycky. Tak jsem volala na policii, ale tam mi řekli, že patří mezi bezdomovce, takže ho těžko najdou, a ani nevyhlásili pátrání,“ povzdychla si. Ozvali se jí až na začátku ledna kriminalisté s velmi špatnou zprávou.

Připustila, že bratr měl psychické problémy. „To od té doby, co byl na vojně šikanovaný, a dokonce se ho tam pokusili oběsit. Od té doby měl potíže,“ vysvětlila.