Některé si všímají, že domkaři své zvyky při topení mění. Upozorňují však také, že lidé přes podněty kvůli kouři často řeší sousedské spory.
První stížnost začínající topné sezony mají na stole ostravští úředníci. Od začátku roku jde o čtrnáctý takový podnět, loni jich celkem řešili sedmadvacet. Takzvaně „na podnět“ vyrážejí ostravští úředníci jen v pětině z celkového množství kontrol komínů, které provádějí.
„Od ledna 2017 se uskutečnilo 218 kontrol včetně kontrol kouřových emisí. Upozornění jsme rozeslali 58, do domácnosti bylo nutné jít v pěti případech. Pokuta padla jedna, a to ve výši tisíc korun,“ zrekapituloval necelé dva roky, kdy mají města právo hlídat topeniště domkařů, Petr Havránek z tiskového oddělení ostravského magistrátu.
Jednu sankci hlásí i Karviná, udělila ji za spalování odpadu, a to ve výši dvou tisíc korun.
„Od ledna 2017 jsme provedli celkem 41 kontrol dodržování ustanovení zákona o ochraně ovzduší,“ informoval mluvčí města Lukáš Hudeček. Město za tu dobu patnáctkrát písemně upozornilo domkaře na způsob jeho topení. Přímo do domácnosti nešli úředníci ani jednou.
Při kontrolách se musí dodržet stanovený postup. Způsob topení úředníci prověří nejprve zvenčí. Od domkaře mohou žádat protokoly o revizi kotle nebo mu zašlou upozornění. Pokud problém trvá, mají právo jít do domu.
Většinou problém vyřeší už první upozornění. „Domkaře jsme si předvolali na magistrát, vyzvali je k předložení revizní zprávy ke kotli a poučili o povinnostech provozovatele stacionárního zdroje. Revizní zprávu předložili všichni. Přímá kontrola v domácnosti zatím provedena nebyla a nebyla uložena ani pokuta,“ shrnula za Frýdek-Místek mluvčí Jana Matějíková.
Tamní magistrát dosud řešil 17 podnětů. Úředníci opavského magistrátu na základě necelé dvacítky podnětů nejprve vyrazili na prošetření situace zvenčí. Třikrát loni a třikrát letos jim lidé umožnili i vstup ke kotli. Upozornění za celou dobu rozeslali tři, sankci neudělili žádnou.
V Krnově ve dvou případech dokonce nechali analyzovat popel, rozbor však pochybení neprokázal. „Jen v jednom případě kontrola na místě prokázala pochybení a vedla i k rozhodnutí o zastavení provozu stacionárního spalovacího zdroje. Pokuta nebyla udělena ani jedna,“ shrnula mluvčí Dita Círová.
Ekologové: K zamoření vesnice stačí jeden čoudící komín
Některé z radnic se zatím zdráhají hodnotit účelnost kontrol, jiné vidí pozitiva i negativa takové možnosti.
„Přestože se většinou ukáže, že k pochybení nedochází a jedná se o nedobré vztahy mezi sousedy, v některých případech domkaři zažité způsoby topení změnili. Netroufám si ale říct, jestli právě to má vliv na zlepšení kvality ovzduší,“ uvádí Jana Vágnerová z odboru životního prostředí radnice v Krnově.
Podle Petra Havránka z ostravského magistrátu účinnost není zřejmá: „V převážné většině případů si stížnostmi vyřizují občané své sousedské spory. Problematiku vnímají z pohledu takzvané pohody bydlení, kdy v jednotlivých lokalitách dochází k obtěžování sousedů nejen kouřem, ale především pachovými látkami, jejichž výskyt nemusí vždy souviset se spalováním odpadů.“
Ekologové za možností kontrol stojí.
„Stačí jeden čoudící komín a je zamořená celá vesnice nebo část obce. Kvůli jednomu člověku, který neví, jak a čím zatápět, by neměli být v nevýhodě ti, kteří to vědí a jsou ohleduplní,“ říká Nikola Carić, ředitel ostravské obecně prospěšné společnosti Čisté nebe. Ta se v minulých dnech spolu s dalšími organizacemi postavila i proti návrhu novely zákona o ochraně ovzduší, jež navrhuje právo úředníků vejít do kotelny zrušit.