Téměř miliardu korun dala společnost ČEZ do dalších úprav areálu dětmarovické elektrárny v rámci jejího odklonu od uhlí.
„Společnost ČEZ Distribuce vybudovala v Dětmarovicích moderní transformovnu za 630 milionů korun. Ta pomůže nahradit výkon dosluhující černouhelné elektrárny Dětmarovice a umožní nová připojení, včetně obnovitelných zdrojů elektřiny, a také další rozvoj této lokality,“ vysvětlil mluvčí ČEZ Vladislav Sobol.
Elektrárna v Dětmarovicích končí s uhlím. Vymění jej za biomasu a plyn |
„Dalších 270 milionů korun si vyžádala výstavba nového přívodního vedení velmi vysokého napětí, které je nyní napojené na stávající vedení vysokého napětí elektrárny Dětmarovice.“
Uhlí by zde měla nahradit nová nízkoemisní teplárna kombinující spalování biomasy a plynu. Ta sice bude mít výrazně nižší výkon než dosluhující černouhelná elektrárna, jejím hlavním cílem ale bude zejména vytápění měst v okolí.
Elektrárna v Dětmarovicích na Karvinsku končí s černým uhlím. Dodávky elektřiny, ale i tepla a teplé vody pro Bohumín a Orlovou od příští sezony zajistí z čistších zdrojů. Technický a investiční ředitel ČEZ Teplárenské Radim Seidler ukazuje mapu vznikajících teplárenských zdrojů.
Výrazné navýšení výroby elektřiny v Dětmarovicích by mohla přinést až zvažovaná instalace modulárního reaktoru, ta je ale zatím jen v plánech pro budoucnost.
Více než miliardu korun chce v příštím roce investovat do oprav a obnovy vodárenské infrastruktury v kraji společnost SmVaK.
„Téměř 425 milionů korun poputuje v roce 2025 do oblasti kanalizací a čistíren odpadních vod, více než 329 milionů do vodovodních sítí a 193 milionů do páteřního výrobního a distribučního systému pro dodávky pitné vody v regionu – Ostravského oblastního vodovodu,“ vypočítal rozložení jednotlivých investic mluvčí SmVaK Marek Síbrt.
Zatopené obce dostanou na zničené čističky a kanalizace od státu dvě miliardy |
Dokončení celkové modernizace tak podle něj čeká například úpravnu vody ve Vyšních Lhotách na FrýdeckoMístecku, rekonstrukce čeká řadu vodojemů i rozvodné sítě, například v Krmelíně, Paskově, Novém Jičíně nebo v Karviné.
Přes jednu a čtvrt miliardy korun by měla stát připravovaná stavba budovy v ostravském T-Parku.
„Multifunkční budova o celkové rozloze cca 30 tisíc metrů čtverečních představuje další milník v rozvoji technologického kampusu a vytvoří prostor, který bude spojovat vědeckou sféru, inovativní startupy, etablované firmy i studenty,“ oznámila zahájení projektu Pavlína Křivancová, mediální zástupkyně společnosti CTP, která stavbu nové budovy v sousedství areálu VŠB-TU Ostrava chystá. „Projekt s odhadovanou investicí 50 milionů eur má být dokončen na konci roku 2027.“
Ostravská univerzita rozšíří ubytování pro studenty, vybuduje nové koleje |
U plánované budovy se počítá i s využíváním pro jiné než vědecké účely. V přízemí je plánována například restaurace, školka a coworkingové zóny, ve vyšších patrech vzniknou vývojové laboratoře, kanceláře nebo sdílené laboratoře, určené pro spolupráci mezi firmami a studenty.
„Pro VŠB-TUO je klíčové mít blízko prostory, které podporují transfer technologií a vytváří příležitosti pro naše talenty přímo na prahu univerzity,“ přivítal stavbu Igor Ivan, prorektor pro strategii a spolupráci VŠB-TUO. „Tento projekt posiluje nejen naši univerzitu, ale i pozici Ostravy jako centra technologického pokroku.“
Na investice, v posledních letech kvůli situaci ve firmě poněkud zanedbávané, se mohou těšit také ve společnosti Vítkovice Steel. Tu nedávno koupila indická společnost Jindal Group, ÚOHS už nákup odsouhlasil.
Ostravskou ocelárnu Vítkovice Steel koupili Indové, nově patří Jindal Group |
„Skupina Jindal Group chce v Ostravě investovat do rozvoje společnosti v následujících letech až 150 milionů eur, především do rozšíření kapacity válcovaných plechů a výroby produktů s vyšší přidanou hodnotou,“ komentovala plány nových majitelů mluvčí Vítkovice Steel Jana Dronská.
„Společně s investicemi a rozvojem společnosti se předpokládá i tvorba nových pracovních míst. Už za poslední rok se počet zaměstnanců navýšil o několik desítek.“
