Opatrnost v nejisté době. Hutě v Moravskoslezském kraji brzdí investice

  12:20
Pokles poptávky, vysoké ceny vstupů i nákladů na výrobu a rostoucí dovozy železa a oceli do Evropské unie. To vše nutí hutní firmy k opatrnosti. Zhruba 1,4 miliardy korun chtějí v letošním roce investovat v Třineckých železárnách. Oproti loňskému roku jde o pokles investic o téměř miliardu korun.

ilustrační snímek | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Zhruba 1,4 miliardy korun chtějí v letošním roce investovat v Třineckých železárnách. Oproti loňskému roku jde o pokles investic o téměř miliardu korun.

A kvůli situaci na trhu šetřili Třinečtí už v loňském roce. „Celkové investice jsme loni vlivem nepříznivého tržního a ekonomického vývoje snížili o více než půl miliardy. Proinvestovali jsme nakonec 2,3 miliardy korun,“ popsal uplynulý rok generální ředitel hutě Jan Czudek. „Letos chceme proinvestovat 1,4 miliardy korun. Je to výrazně méně, než jsme původně chtěli, celková situace nám však nedovoluje investovat větší objem peněz.“

Celkem mají v Třinci pro letošek připraveno přes pět desítek akcí zaměřených na zlepšení kvality výroby a ekologie. 

Třinecké železárny jsou v investicích opatrné, i když letos chtějí vyrobit více oceli než v minulém roce.

Vyšší výroba oceli neznamená vyšší zisky

„V roce 2019 jsme vyrobili 2,502 milionu tun oceli, což je o 81 tisíc tun méně než v roce předchozím. Letošní objem produkce je naplánován na 2,637 milionu tun oceli,“ prozradila tisková mluvčí Třineckých železáren Petra Macková Jurásková. Vyšší výroba oceli však podle Czudka rozhodně neznamená vyšší zisky.

„Počítáme sice s vyšší výrobou surové oceli než v roce minulém, ale současný odhad ekonomického výsledku, a to především s ohledem na prodejní ceny na trhu, není nijak příznivý,“ řekl generální ředitel.

Na klesajících cenách oceli se podle něj podílí jak nejistota na německých trzích, tak třeba přicházející změny v automobilovém průmyslu, kdy například na výrobu elektromobilu není potřeba tolik oceli jako u klasického vozu.

A na klesající zisk hutníků mají mít vliv i vysoké ceny rud a uhlí.

Což je v případě černého uhlí, které huť kupuje na výrobu koksu, paradoxní tvrzení, neboť zástupci OKD si stěžují přesně na opak. Cena je podle nich příliš nízká.

„Tak je logické, že my chceme ceny uhlí co nejnižší a OKD co nejvyšší,“ poznamenal Czudek. „Ale z našeho pohledu, když srovnám ceny uhlí před třemi roky, tak jsme na trojnásobku. A výrazně vyšší je i cena uhlí, byť byly poklesy, i v dlouhodobém horizontu.“

Hutím nepomáhá celní válka mezi Čínou a USA

A dalším problémem pro oceláře napříč Evropskou unií jsou i dovozy ze zemí, kde nejsou vysoce nastavené ekologické limity, které logicky prodražují výrobu.

Dovozy do Evropy vzrostly hlavně poté, co se rozhořela celní válka mezi Čínou a Spojenými státy, což se Čína snaží řešit dovozem své oceli na jiné trhy.

Paradoxně Evropská unie, která hutníkům nařizuje přísné ekologické limity, na jejich ochranu před produkcí ze států bez ekologických mantinelů zatím příliš nekoná.

Společnost Liberty Ostrava, někdejší Nová huť, zveřejní své plány na začátku února.

„Dokončili jsme stodenní analýzu, která probíhala od nástupu nového majitele. Na počátku února oznámíme její výsledky,“ řekla Barbora Černá Dvořáková, mluvčí Liberty Ostrava, k plánům investic na letošní rok i do budoucna, který vzejde právě ze zpracované analýzy. 

„Na konci roku byla část zaměstnanců doma se sníženou mzdou. To už neplatí, zaznamenali jsme mírné zlepšení, ale i tak nás čeká náročné období, kdy zpomaluje česká i evropská ekonomika.“