„Ve městech ptáci hnízdí v různých betonových škvírách či pod fasádami. Jenže v horku se beton rozpálí až na padesát stupňů Celsia, takže se v něm někdy vajíčka a často i mláďata upečou nebo vyskakují z hnízd. Stále volají lidé nám nebo do záchranných stanic, že ptáčata našli,“ uvádí Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody s tím, že hledání vody ptactvo vysiluje.
„Postačí, když lidé ve městech umístí na parapety ploché misky s vodou a jednou denně je vyčistí. Rodiče jsou schopní potomkům vodu v zobáku přinést. Kdo má zahradu, ideální je nízkou nádobu s vodou položit na zem, aby se kromě ptáků napili ježci či veverky a další drobní savci,“ říká Stýblo.
Že je situace vážná, potvrzuje Daniel Gold ze Záchranné stanice v Bartošovicích na Novojičínsku. V péči mají plno dehydrovaných ptáků.
„V horkém a suchém počasí není jejich nárůst nic neobvyklého. Nálezci nám je nosí oslabené, neschopné letu. Že trpí žízní, poznáme lehce. Jakmile jedinci dáme misku s vodou, okamžitě k ní zamíří. Po prohlédnutí ptákům ještě podáme krmení namočené ve vodě a vypustíme je, zranění zůstanou u nás,“ podotýká Gold.
Pole se rozpálí na pětačtyřicet stupňů Celsia
Také myslivci mají plno práce. Do země upevňují betonová koryta a plní je vodou, kterou pravidelně mění.
„Umisťujeme je tam, kde to má zvěř k vodě daleko nebo by kvůli ní musela překonávat silniční tahy. Například u Slavkova,“ popisuje jednatel okresního mysliveckého spolku v Opavě Jindřich Staško a doplňuje, že naopak teplo a sucho svědčí bažantům. Myslivci hlásí, že přibylo kuřat.
Právě v opavském okrese s rozlehlými lány polí je na tom zvěř podstatně hůře než v horách.
„Zemědělská krajina je totálně odvodněná. Pole se přes den rozpálí až na pětačtyřicet stupňů Celsia. V těchto oblastech je pomoc dehydrované zvěři určitě nutná. Ve vyšších polohách se schová do lesa a omezuje svoji aktivitu na minimum,“ vysvětluje ochranář Daniel Křenek.
Když bude sucho a vedro pokračovat, krize se nevyhne ani horám. „Pomůže, když turisté nebo houbaři při procházce lesem vyčistí zanesenou tůň či studánku od listí, případně potok, kterému nános brání v proudění,“ poznamenává Dana Bartošová ze Správy CHKO Beskydy.
„Snažíme se, aby v Beskydech přibyly nové tůňky a různé prohlubně. Problém jsou nyní lesnické cesty. Budují se a zpevňují tak, že kolem nich vzniká hluboký příkop, který voda rychle odteče. V mělkém by se udržela déle,“ říká Bartošová.
Řeky se přehřívají
Kyslík dochází v některých tocích rybám. „V nádržích, kam stéká voda z kopců, je to pro ně ještě dobré. Dál na Olši pstruzi a střevle hynou. Povodí vysekalo porosty, které řeku stínily. Stojatá voda se v nich přehřívá. Postačilo by, kdyby člověk do toků nezasahoval,“ tvrdí jednatel pobočky Českého rybářského svazu v Jablunkově Jiří Labaj.
„Řeka by neměla být ani neprostupný tmavý tunel, ani kanál s holými břehy. V obcích preferujeme protipovodňovou ochranu. Stromy a keře nesmí zvyšovat hladinu vzdutím, ale vytvářet parkové prostředí. Mimo města necháváme porostů více. O údržbu toků se musíme starat ze zákona. Podél mnohých řek vedou cyklostezky, které nesmí ohrozit padající stromy. Nyní máme problémy s nedostatkem vody u drobných vodních toků, které vysychají. Velké dotuje chladnější voda z přehrad,“ říká mluvčí Povodí Odry Šárka Vlčková.