Sanace, odpadová linka a sarkofág. Účet Heřmanické hořící haldy bude v miliardách

  16:56,  aktualizováno  16:56
Když státní podnik DIAMO převzal na počátku století odpovědnost za sanaci Heřmanické haldy, očekávala veřejnost i odborníci, že se nechvalně proslulému odvalu začne dostávat péče odpovídající rizikům, která pro okolí představuje. Po více než dvaceti letech zaznívá kritika, že se sanace haldy nestala příběhem obnovy území, ale příkladem neefektivity a nekompetentnosti státních institucí.

Státní podnik DIAMO na svých webových stránkách uvádí, že na dosud provedenou sanaci se vynaložilo 300 milionů korun. Přesto je po dvou desetiletích dokončena pouze necelá polovina plochy, konkrétně 45,5 hektaru ze 103,5 hektaru haldy. Podle expertů se však jedná o část, která nepředstavuje nejpalčivější problém území.

Skutečně rizikové zóny – termicky aktivní jádro odvalu a jedovaté kaly – zůstávají prakticky nedotčeny. Zatímco méně postižené části byly zatravněny, osázeny keři a stromy či částečně injektovány, klíčové části haldy dál vážně ohrožují okolní prostředí.

Samotné DIAMO vidí věc následovně. „Na odvalu je odhadem termickou aktivitou zasaženo téměř dva miliony tun hlušiny. Což ovšem neznamená, že celé dva miliony tun hlušiny hoří. Tato hlušina hoří již 30 let a je tedy nepochybné, že podstatná část (ne-li většina) z obsažené uhelné složky již dávno vyhořela,“ sdělil iDNES.cz mluvčí státního podniku Tomáš Indrei.

Paradoxem je, že v několika případech byly předchozí zásahy nezákonné, o čemž svědčí například pokuta 1,5 milionu korun udělená Českou inspekcí životního prostředí za chybějící povolení a nezařazení rekultivace do plánu nakládání s těžebním odpadem v rámci navážky materiálu. DIAMO se hájí tím, že mu dodavatel dodal jiný materiál, než deklaroval, svůj postup ale neobhájilo. Vlastník pozemků již podal žalobu na vyklizení a další řízení o porušení zákona běží u báňského úřadu a ČIŽP.

„Spory mezi DIAMO a společnosti Ridera Bohemia jsou vyvolány kvalitou materiálu dodaného dodavatelem,“ uvedlo DIAMO. Na soudní rozhodnutí se čeká.

Spousta posudků, řešení žádné

Na znalecké posudky a odborná hodnocení bylo vynaloženo bezmála pět milionů korun. „Jejich četnost je zarážející, například v případě posuzování takzvané oddělovací vzdušné stěny (OVS), která slouží jako bariéra proti šíření termického hoření. DIAMO zde disponuje řadou posudků potvrzujících kvalitu a stabilitu oddělovací vzdušné stěny (OVS), přesto opakovaně trvá na dalších vrtech a odběrech vzorků a dalších posudcích,“ řekl iDNES.cz zdroj, který při zadávání posudků byl.

Poslední série vzorků byla odebrána v roce 2024 a žádný závěr z ní nevzešel. Nově státní podnik plánuje další hloubkové vrty za přibližně půl milionu korun. Celkový počet vrtů a sondáží do protihořlavé bariéry tak překoná 60.

Riziko pro okolí a vyhozené miliardy, varuje znalec před sanací hořící haldy

V hořící haldě se navíc skrývá problém v podobě kalové nádrže, v jejíchž vodách se podle monitoringu stále nachází přibližně 96 000 metrů krychlových zbytkových kalů, tedy zhruba 192 000 tun nebezpečných odpadů. Likvidace těchto kalů může podle běžných tržních cen stát až 400 milionů korun.

Megaprojekt a soudní spory

Do toho státní podnik prosazuje jako způsob sanace tzv. sarkofág, jehož cena má přesáhnout tři miliardy korun a jehož výstavba má trvat deset let. Odborníci přitom upozorňují, že jde o technicky sporný, neefektivní a v krajním případě i rizikový zásah, který nemusí situaci stabilizovat, ale naopak ji může zhoršit. DIAMO mezitím vypsalo veřejnou zakázku na zpracování projektové dokumentace, za poradenské služby zaplatilo přes 600 tisíc korun. Zakázku následně zrušilo s tím, že dokumentaci připraví samo.

Sanace se komplikuje také majetkovými vztahy. DIAMO bude pro jakýkoli zvolený způsob sanace potřebovat pozemky společnosti OKK Koksovny, která je v roce 2025 koupila od společnosti cresco&finance. Podnik je mohl získat výrazně dříve a za zcela jiné ceny. Dnes se očekává, že budou náklady na pozemky či proces vyvlastnění činit až stovky milionů korun.

Celý projekt se mezitím stal předmětem rozsáhlých soudních sporů, v nichž je DIAMO žalováno o více než miliardu korun. Další finanční újma státu může vzniknout také v rámci nově zahájeného sporu Ostravské těžební s Ministerstvem životního prostřední o zaplacení náhrady škody ve výši 516 milionů korun způsobené nesprávným postupem České inspekce životního prostředí.

„Náhrady škody třetích stran žádné na pořadu dne nejsou. Není žádný důvod, protože nikdo nebyl na svých právech omezen ani krácen. Jsme toho názoru, že uplatněné nároky ze strany Ostravské těžební nejsou důvodné. Naopak jsme toho názoru, že DIAMO je věřitelem Ostravské těžební,“ sdělil mluvčí společnosti Indrei.

20. června 2024

Celková bilance

Celková bilance všech dosud vynaložených a očekávaných nákladů, včetně plánovaného sarkofágu, likvidace kalů, soudních sporů, pokut, nákladů na pozemky, strojů a dalších položek, může dosáhnout více než 5 miliard korun.

„Metoda sarkofág byla vybrána zejména s ohledem na nejmenší dopady do životního prostředí. S hodnocením byla seznámena expertní komise, která toto řešení bez výjimek doporučila, včetně zástupců města Ostravy, kteří jsou členy komise. Jedná se o druhou dílčí změnu postupu sanace, když první byla ze strany obvodního báňského úřadu schválena v roce 2020 schválením změny plánu nakládání s těžebním odpadem, když již tato změna obsahovala sanaci formou zatěsnění střední části odvalu – principiálně sarkofág,“ uvedl Indrei.

Ne všichni regionální politici s návrhem státního podniku však souhlasí. „Stát by měl být mnohem opatrnější v tom, jak vynakládá veřejné prostředky. Navrhovaný sarkofág je v daném prostředí diskutabilním experimentem. Jsem toho názoru, že by mělo vzniknout řešení respektující především přírodní zákony, ale i ekonomickou racionalitu,“ uvedl pro Ekonomický Deník bývalý hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák.

Odval by se musel musel stát zařízením pro příjímání odpadů, což předpokládá posouzení vlivu záměru na životní prostředí EIA a další legislativní kroky na řadu let.

„Proces hoření za přítomnosti kyslíku přejde na rozklad organického materiálu za nedostatku kyslíku, což bude v podstatě proces analogický, který probíhá v koksovně. Zamezení přístupu kyslíku způsobí u hořícího odvalu vznik přírodní neřízené koksovny s násobně vyšší produkcí toxických látek,“ stojí ve znaleckém posudku Milana a Evy Geršlových, na který už na jaře upozornil web Seznam Zprávy. DIAMO nález Geršlových hrubě odmítá.