Halda s prohořívající hlušinou, uhlím a kaly v Heřmanicích na okraji Ostravy (21. února 2024)
Důsledkem sporů je vedle jiného i stále odsouvané řešení hlavního problému haldy, jejího postupného prohořívání a s ním spojených dopadů na životní prostředí a zdraví obyvatel v okolí.
Do poněkud nepřehledné situace se postupně zapojilo hned několik firem. Vedle státního podniku Diamo jsou stěžejními hráči společnosti Ostravská těžební a cresco&finance, propojené spolumajitelem Daliborem Tesařem.
První na haldě postavila v roce 2017 obří třídičku, druhá zde pak vlastní velkou část pozemků. Do sporů zasáhly rovněž ostravské společnosti Ridera a OKK Koksovny.
Zajímavá může být i role polské přepravní firmy PKP Cargo, která se do hry dostala poté, co před lety koupila někdejší podnik společnosti OKD – OKD Doprava.
1 Pozemky
Právě u společnosti OKD a její privatizace na přelomu tisíciletí totiž celý zamotaný příběh začíná. A leží zde i začátek problému a jádro současných sporů.
Při privatizaci OKD se totiž velká část ostravských šachet, v té době již několik let nečinných, včetně odvalů a dalších pozemků, převedla na státní podnik Diamo, který se měl starat o jejich následnou sanaci. S několika výjimkami.
Jednou z nich byl právě heřmanický odval. Jeho část si totiž OKD nechalo, na Diamo byla převedena jen zhruba polovina plochy haldy.
V Ostravě zkoušejí využít teplo z haldy, uvnitř je až 800 stupňů |
Důvod, proč si OKD nechalo část odvalu, byl prozaický. S částí pozemků se počítalo pro vznik skládky komunálního odpadu. To byla už v té době lukrativní záležitost.
A je dodnes. Což může být – podle zástupců Diama – jeden z důvodů, proč se současná situace v areálu odvalu tak vyhrotila.
Pozemky pro vznik skládky nebo možné průmyslové zóny, zde totiž mohou být využity až v okamžiku, kdy budou dekontaminovány a vyčištěny. A až bude vyřešen hlavní problém haldy, tedy prohořívající hlušina. Právě ta je podle Dalibora Tesaře největším současným problémem haldy. A důvodem, proč podle jeho vlastních slov tlačí na Diamo, aby jej vyřešilo.
2 Hořící halda
„Vůbec nám nejde o ty pozemky, jejich využití se možná vůbec nedožiju, snad moje děti. Zásadní problém je hořící halda a unikající karcinogenní látky, které ohrožují zdraví a životy obyvatel širokého okolí,“ vysvětluje spolumajitel společnosti cresco&finance Dalibor Tesař důvody, proč za vyřešení situace na haldě bojuje.
„Diamo tady minimálně od roku 2012 systematicky lže, zatajuje skutečnosti, neříká pravdu. Jde mu jen o to co nejvíce protáhnout sanaci haldy, protože je přisáto na státní rozpočet. Nic jej nenutí spěchat, nic jej nenutí to dělat. Tlačíme jej do toho jen my, majitelé pozemků,“ dodal.
S tím ovšem zástupci Diama nesouhlasí. „Panu Tesaři nejde o nic jiného než o to, abychom za státní peníze zhodnotili jeho pozemky. A jeho majetek. Prostřednictvím společnosti Ostravská těžební si v roce 2017 postavil na heřmanické haldě třídicí linku, která ale prodělávala,“ představil svůj pohled generální ředitel Diama Ludvík Kašpar. „Ta nevydělává, proto ji nabídl Diamu k odkupu. Za 430 milionů korun. To jsme odmítli. A začaly problémy.“
Haldy jsou zdrojem stavebního materiálu na stovky let, říká geolog |
Třídicí linka Ostravské těžební měla z haldy pomoci odstranit uhlí, čímž by ve výsledku pomohla zabránit šíření prohořívání. Ovšem to se nedařilo, hlavně ekonomicky. Prodej vytříděného uhlí ani kameniva na pokrytí nákladů provozu linky nestačil. A k tomu se přidaly problémy s kaly.
„Ta cena 430 milionů korun nebyla náhodná. Stejnou částku chtěl pan Tesař za pozemky, které prostřednictvím cresco&finance před časem koupil od společnosti Asental. Při osobním rozhovoru mi řekl, že pokud mu tu cenu nezaplatíme, budeme mít problémy. My jsme na návrh nepřistoupili a začal útok na nás,“ připojil generální ředitel Diama.
Přímo o vydírání generální ředitel Diama hovořit nechce. „Ale může to tak možná někomu připadat,“ dodává na přímý dotaz.
Dalibor Tesař to rozhodně odmítá. „Je to nesmysl, je to jen odvádění pozornosti. My jsme ti, kteří poukazují na to, že tady Diamo čtvrt století nečiní. Kde v tom vidíte vydírání? Ukažte mi takový dopis. Nic takového jsem mu neříkal,“ komentuje majitel části pozemků slova generálního ředitele Diama. „Způsob ochrany Diama před tím hlavním problémem, tedy hořící haldou, je, že poukazuje na zástupné problémy. Na spory s Riderou, na spory s námi. Jenom proto, aby nemuselo řešit ten hlavní problém – hořící haldu.“
3 Kaly
Pozemky, o jejichž prodeji generální ředitel Diama hovoří, patří společnosti cresco&finance jen krátce. Po původním vlastníkovi, společnosti OKD, je převzala spolu s mnoha dalšími společnost Asental. Ta je před časem nabídla k prodeji.
Podle Dalibora Tesaře je mohlo koupit Diamo. „Nález kontroly MPO (ministerstva průmyslu a obchodu – pozn. red.) říká, že Diamo bylo Asentalem vyzváno k jednání o koupi pozemků, Diamo je ale nechtělo. Následně jsme je koupili my. Asental přišel za námi, až když je Diamo odmítlo,“ míní Tesař.
Diamo popisuje události jinak. „Vedli jsme jednání se zástupci Asentalu o možnosti odkupu pozemků, nicméně žádná písemná nabídka nikdy nepřišla. Není tedy pravdivé, že by ze strany Diama došlo k odmítnutí odkupu pozemků, když o ně mělo a má zájem,“ řekl Ludvík Kašpar.
Problémem pozemků, které od Asentalu společnost cresco&finance odkoupila, spočívá v kalech – ty tam zůstaly zřejmě po čističce odpadních vod.
Kaly už měly být v minulosti vytěženy, po roce 2017 se ale ukázalo, že se tak nestalo.
„V roce 2012 Diamo vědomě lhalo kraji, kdy mu řeklo, že jsou kaly odtěženy. A od té doby se to táhne. Dělají všechno pro to, aby nemuseli říkat: Promiňte, něco jsme tady pokazili, napravíme to,“ tvrdí předseda představenstva cresco&finance. „Diamo mělo odkopat kaly, Diamo mělo zachovat hráze. Místo toho smíchalo hlušinu z hrází s kaly a vytvořilo dalších 1,6 milionu tun nebezpečných odpadů.“
I tuto verzi vývoje událostí však generální ředitel Diama odmítá. A odmítá, že by Diamo bylo zodpovědné za neodstranění kalů z haldy.
„Povolení odtěžit kaly měla společnost OKD Doprava, která mimo jiné také v roce 2005 prohlásila, že je jejich vlastníkem,“ konstatuje Ludvík Kašpar. „Informace o tom, že kaly byly odtěženy, byla v dokumentech z roku 2010, z tehdejšího šetření zaměstnanců Diama nešlo dovodit opačný závěr. To, že v nádrži kaly stále existují, bylo zjištěno až v roce 2017.“
4 Separační linka
Podle Dalibora Tesaře byla právě existence kalů, o nichž nikdo nevěděl v době, kdy separační linku plánovali a stavěli, hlavním důvodem, proč linka nevydělávala.
„Chtěli jsme na lince zpracovat část haldy, kde byly uhelné kaly. Ty vytřídit a prodávat dál. Lidé z třídicí linky říkali, že ty kaly, které se tam zpracovávají, divně zapáchají. Když jsme o tom informovali Diamo, za čtyři dny nám vypověděli všechny smlouvy,“ popisuje ve zkratce Dalibor Tesař svůj pohled na konec provozu třídicí linky za 250 milionů korun.
„Diamo do poslední chvíle tvrdilo, že nám posílá čistou karbonskou hlušinu. O rok později, při zasedání expertní komise, už přiznalo, že jde o toxické látky, o nebezpečný odpad. A ještě o rok později z nich vypadlo, že jde vlastně o karcinogenní látky,“ upozornil Tesař.
Mimo jiné právě zde vznikl jeden z největších sporů mezi státním podnikem a majitelem pozemků. Ten tvrdí, že při dodávání materiálu pro třídicí linku vznikly – vinou Diama – další nebezpečné kaly.
Heřmanická halda leží na okraji Ostravy, pro oblast je však prý značně nebezpečná.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Ani v tomto popisu situace se ale zástupci obou stran neshodnou. „Povinnost odtěžit kaly Diamo nemá. Diamo kaly s hlušinou nesmíchalo, když zjištěné kaly vyhrnulo v rámci spolupráce s Ostravskou těžební do jižní části hráze a tyto do linky nenakládalo,“ odmítá zodpovědnost generální ředitel.
A dodává svou verzi příběhu, který bude podle všeho zaměstnávat po delší dobu i soudy.
„Cílem konstrukce je přesvědčit, že smísením kalů vzniklo nejméně 1,6 milionu tun nebezpečných odpadů, které je nejvýhodnější odstranit tím, že Diamo již jednou vytříděnou hlušinu znovu prožene jejich linkou, kterou jsme v minulosti několikrát odmítli koupit,“ shrnul svůj pohled Ludvík Kašpar.
Říká, že toto je další pokus linku státu vnutit. „Tuto konstrukci původně použili jako nátlak, že když se domluvíme na koupi pozemků za 430 milionů korun, tak na to zapomenou. Pokud se nedomluvíme, vylezou s tím na světlo. Poté, co jsme odmítli, šel podnět na krajský úřad, ČIŽP, k soudu i do médií,“ poukazuje Kašpar.
5 Soudy
Všechno napovídá tomu, že o tom, kdo je v právu a kdo má pravdu, rozhodnou až soudy. Ty už se ostatně několika dílčími případy souvisejícími s provozem na heřmanickém odvalu zabývají.
„Ostravská těžební podala na Diamo pět žalob, čtyři ještě nebyly rozhodnuty, dvě žaloby podalo Diamo na Ostravskou těžební. Jednu žalobu podala na Diamo společnost cresco&finance, jedna byla podána Diamem na ni,“ vypočítává soudní spory mluvčí státního podniku Diamo Tomáš Indrei.
Jeden ze sporů se vedl i o výše zmiňované kaly. V tom měla být podle svého majitele úspěšná společnost Ostravská těžební.
„Vedli jsme spor s Diamem o materiál, který na našem území zůstal. To tvrdilo, že jsou jediní, kdo s ním má právo nakládat, a soud jim dal za pravdu. Když si to vysoudili, tak očekáváme, že si to uklidí,“ konstatuje Dalibor Tesař.
Sanace haldy může stát další miliardu navíc, firmy se soudí |
Generální ředitel Diama ale rozhodnutí krajského soudu prezentuje jinak. „Soud rozhodl pouze o tom, že vlastníkem materiálu není Ostravská těžební. Soud v tomto řízení nerozhodl, že vlastníkem je Diamo, či někdo třetí,“ rozporuje výklad předsedy představenstva Ostravské těžební Ludvík Kašpar.
Dalibor Tesař má jasno, co by se na haldě mělo stát. „Jsou vydána dvě správní rozhodnutí. Jedno báňského úřadu, jedno krajem. Podle toho má Diamo postupovat. Je mi jedno, kam si ty materiály odvezou. Tam není napsané, že je musí převézt z jedné části odvalu na druhou. Ať si to odvezou, kam chtějí. Chci, aby byla halda rekultivována, aby přestala hořet a škodit svému okolí. To je vše.“
Zda se naplnění svého přání dočká, je otázka. Odstranění kalů z prostorů čističky není podle Diama problémem státního podniku. „Případné vymístění kalů by měla provést tato společnost anebo vlastník pozemků,“ tvrdí Ludvík Kašpar.
„Diamo sice nabylo závazku provést sanaci a rekultivaci následků po hornické činnosti, ale z aktuálních zjištění vyplývá, že ČOV Heřmanice byla využívána k čištění fenol-čpavkových vod z koksoven, nešlo již tudíž o hornickou činnost. Jinak řečeno, Diamo má sice povinnost sanovat haldu, ale ne zátěž související s provozem koksoven,“ přibližuje Kašpar aktuální pozici Diama k haldě.
Tím do sporů vstupuje i další firma – OKK Koksovny.
6 Další spory
Koksovna mimo to v areálu haldy provozuje i skládku nebezpečného odpadu. Tu nyní ohrožuje hořící část haldy, která patří z větší části Diamu, částečně pak Ostravské těžební. Právě z těchto pozemků pocházejí nejčastější snímky haldy, kouřící měsíční krajiny.
Postupu plamenů v útrobách haldy měla zabránit výstavba vzdušné stěny, v podstatě odhrabání části haldy tak, aby ta nemohla dále prohořívat. Zakázku získala ostravská společnost Ridera, která první vzdušnou stěnu vyhloubila. A vzápětí se dohodla s Diamem, že ji zasype nehořlavou směsí.
Ani tato spolupráce ale neskončila úspěšně. Diamo se nyní s Riderou pře, zda materiál, který do vzdušného valu naváží, je, nebo není odpad. Zatímco Ridera tvrdí, že jde o schválený materiál, který lze použít, podle Diama jsou jeho součástí látky, které mohou být definovány jako odpad a nemohou být v takovém případě použity.
I tento případ řeší soud. Rovněž v tomto případě jsou práce na sanaci haldy, zde konkrétně na výstavbě vzdušných stěn, které by mohly výheň v útrobách haldy znemožnit, pozastaveny.
Jediné, co se díky mediálnímu i zákulisnímu nátlaku společnosti cresco&finance zatím podařilo změnit, je, že se o problém hořící haldy začali zajímat politici. A ti zase začali hledat možné řešení čtvrt století hořícího ostravského problému.
A o čem mají jednat i obě firmy. „Diamo má od 9. února v ruce nabídku společnosti cresco&finance na pronájem pozemků pod odvalem Heřmanice pro pokračování sanace za 0 korun,“ přibližuje poslední vývoj Dalibor Tesař. „Její přijetí Diamo potvrdilo a dále o ní jedná. Nám jde jen o to, aby byla halda uhašena a neohrožovala zdraví obyvatel Ostravy.“