Kolektiv autorů se tématu druhé světové války, od jejíhož konce letos uplyne osmdesát let, věnuje z neobvyklého úhlu pohledu. Pomíjí vojenské záležitosti a postupy armád, ale soustředí se na to, jak se Ostrava v důsledku válečného konfliktu změnila.
„Vybrali jsme několik klíčových témat, jako je proměna obyvatelstva, změna urbanistické tváře města nebo správního uspořádání,“ říká ředitelka ostravského městského archivu Hana Šústková.
 |
Jak hodně se obyvatelstvo Ostravy během druhé světové války proměnilo?
Ostrava přišla během šesti let v podstatě o třetinu obyvatelstva. Předtím to bylo velké multietnické a multináboženské město. S druhou světovou válkou přišla nejprve židovská tragédie v podobě holokaustu. Do roku 1943 zmizeli z ostravských ulic všichni Židé, protože byli transportováni do koncentračních a vyhlazovacích táborů.
A do roku 1946 zase zmizelo německé obyvatelstvo, které do té doby tvořilo významnou součást ostravské společnosti. Vzhledem k tomu, jak druhá světová válka dopadla, bylo rozhodnuto o odsunu německého obyvatelstva, a to se samozřejmě vztahovalo i na ostravské Němce. Mnoho jich také padlo, protože muži, kteří obdrželi říšské státní občanství, museli rukovat do německé armády, i když žili na území protektorátu Čechy a Morava.
Mrtvé z krytu kvůli zápachu ani nevytahovali. Když na Ostravu padala smrt |
Jaký měl tento úbytek obyvatel dopad na chod města?
Kromě toho, že lidé přišli o sousedy, tak zmizeli podnikatelé, advokáti, lékaři, inženýři. Když to vezmeme z pohledu průmyslového města, některá odvětví se po válce budovala v podstatě znovu, protože chyběli odborníci. Spousta jich musela do odsunu. Holokaust zase způsobil velkou ránu třeba ve zdravotní péči, protože mnoho ostravských lékařů bylo židovského původu.
Kolik tedy Židů a kolik Němců z Ostravy zmizelo?
Jedná se přibližně o deset tisíc Židů a pětadvacet až třicet tisíc Němců. U Němců je to trochu komplikované. Spousta lidí v Ostravě inklinovala k němectví, protože německá kultura tady byla velmi rozvinutá, ale nelze říct, že to byli etničtí Němci. Kulturně se třeba cítili jako Němci, ale jejich příjmení byla polská, česká, slovanská. Celá řada lidí zase měla německá příjemní, ale byli to zarytí Češi, kteří se angažovali v odboji. Záleželo na kulturních tradicích rodiny, jazyce, kterým hovořili.
Příběhy války i svobody. Muzejníci hrabyňského památníku zmapovali rok 1945 |
A velkou roli hrál také národnostní konjunkturalismus. Lidé se přizpůsobovali a přihlašovali k národnosti podle toho, jak se jim to v danou chvíli hodilo. Před první světovou válkou posílali děti do německých škol a hlásili se k Němcům, po roce 1918 se zase hlásili k Čechům. A v roce 1939, když Němci uspořádali nové sčítání lidu, se zase mnozí přihlásili k Němcům, což se jim po válce vymstilo.
Skupinová fotografie příslušníků ostravského gestapa.
Vybudovali nacisté v Ostravě něco, co přetrvalo a dá se označit za pozitivní?
Napadá mě kolonie Šídlovec v Hrabové. Mělo to být vzorové sídliště Vítkovických železáren. Nacisté ho budovali na začátku okupace. Řekla bych, že je to kvalitní architektura, která nezapře německý styl. Jinak se dokončovala nějaká výstavba z dřívějšího období, ale v roce 1943 bylo všechno zastaveno. Veškeré kapacity se totiž musely obrátit k válečnému úsilí.
Na jednom z panelů výstavy se zabýváte budováním jižního závodu Vítkovických železáren, pozdější Nové huti Klementa Gottwalda...
Vítkovické železárny řešily zhruba od roku 1936, že je potřeba rozšířit hutní výrobu, ale ve Vítkovicích už nebylo dost místa. Již před válkou podnik uvažoval o vybudování závodu mimo centrum města v Kunčicích, ale začali ho v roce 1942 stavět nacisté. Válcovnu pak spustili v roce 1943. Byla to priorita, protože šlo o válečnou výrobu.
Trosky Ostravy fotil otec potají, vzpomíná muž na bombardování před 76 lety |
Takže nacisté položili základ ostravské nové huti?
Z toho, co postavili, moc nezbylo, protože když v roce 1945 vstoupila do Ostravy sovětská vojska, celou válcovací trať rozmontovala a převezla do Sovětského svazu. České vedení Vítkovických železáren proti tomu marně protestovalo. Veškeré zařízení bylo rozebráno a v rámci válečných reparací odvezeno na východ. Zůstaly jen budovy pracovního tábora, kde nacisté soustředili lidi, kteří museli na výstavbě závodu pracovat. Po válce lágr posloužil jako jeden z internačních táborů pro Němce. A o pár let později tam komunisté nahnali další nešťastníky, aby si při budování nové huti vylepšovali kádrový profil.
Jak to bylo se správou města a vznikem statutárního města?
To byla práce nacistů. Rozhodli o tom v roce 1941. K Ostravě připojili čtyři moravské a osm slezských obcí včetně Slezské Ostravy, Hrušova či Radvanic. Tyto změny zůstaly zachovány. I když se některé okrajové obce jako třeba Nová Bělá po válce načas odpojily, později se opět integrovaly. V čele statutárního města stál tehdy vrchní starosta. Okresní úřad byl zrušen. Po skončení války statutární město na chvíli zaniklo, ale už v říjnu 1945 získala Ostrava statut zpátky.
Všechny záhady bojů o Opavu a Ostravu asi neobjasníme, říká historik |
Výstava se zabývá také tématem jídla a lístkového systému za protektorátu. Kdy začal být v Ostravě nedostatek jídla?
První šok zažili Ostravané hned v březnu 1939 s příchodem německé armády. Němci zírali s otevřenými pusami, do jak bohaté země přišli. V Německu platil už od roku 1936 čtyřletý Göringův plán, kdy bylo všechno podřízeno zbrojení. Nedalo se tam sehnat máslo, šlehačka a spousta jiných věcí. Okupanti si mohli měnit marky jedna ku deseti korunám, což pro ně bylo nesmírně výhodné. Normální kurz byl asi jedna ku pěti. Vykoupili všechno, traduje se, že se přežírali.
Paradoxní bylo, že se dělaly obrovské propagační akce, jak Němci vaří kapustový eintopf, na který domorodci stojí fronty a jsou šťastní, že dostanou najíst. Přitom to byl úplný nesmysl, protože ostravské obchody přetékaly zbožím. To ovšem netrvalo dlouho. V září 1939 vypukla válka, začal lístkový systém, a jak se válečná situace pro Německo komplikovala, příděly byly menší a menší a ubíralo se každému. Pamětníci z Ostravy ale vzpomínají, že zásobování základními potravinami nějak fungovalo až do posledních dnů války. Lístkový systém zavedený nacisty přetrval až do státní měnové reformy v roce 1953.
Ředitelka Archivu města Ostravy Mgr. Hana Šústková při vernisáži výstavy Co změnila 2. světová válka umístěná ve foyer Nové radnice (1. dubna 2025)
Jak se druhá světová válka vepsala do urbanistické podoby města?
Celá řada nemovitostí v Ostravě patřila Židům nebo Němcům, a ty byly najednou opuštěné. Těsně po válce sice existovaly židovské restituce, avšak dohledat žijící dědice bylo velmi náročné. A pak byla ještě jedna komplikace vyplývající z retribučních dekretů, a sice, že pokud se Židé v roce 1930 přihlásili k německé národnosti, neměli na nic nárok. Byli považováni za nepřátele, i když byli vystaveni rasové perzekuci a trpěli v koncentračních táborech. Pro mě je to paradoxní a nehezká situace, ale tak to bylo. Nějaké restituce židovského majetku se v Ostravě uskutečnily, ale nebylo toho mnoho, protože se to muselo stihnout do února 1948. Pak přišli o domy i čeští vlastníci.
Německý majetek byl v rámci retribučních dekretů znárodněn ihned po válce. Spousta domů, která přišla o majitele, chátrala. Město si s nimi nevědělo rady a v Ostravě začínáme pozorovat syndrom chátrajících baráků.
Hitlerovu zbrojovku osvobodili Češi. Jak vypadala nejhorší bitva na našem území |
Tvář Ostravy poznamenaly také boje na konci války...
Zásadní bylo spojenecké bombardování v srpnu 1944. Zahynuly stovky lidí a město bylo poškozeno velmi výrazným způsobem. Některé proluky, například po německé obecné škole v Zámecké ulici, nejsou dodnes zastavěny. Pak přišla fronta. V březnu a dubnu 1945 Ostravané zažili menší bombardování skoro každý den. A ve chvíli, kdy přišla vojska osvoboditelů, českoslovenští svobodovci a sovětská armáda, a Němci se bránili, město to opět odneslo. Byly zničené mosty, vybombardované budovy, rozbitá infrastruktura, poškozené vodovody, plynovody, elektrická síť.
Na výstavě se věnujete i likvidaci spolků, jako byl Sokol nebo Orel, na samostatném panelu jste přiblížili téma protektorátních novin. Jak vypadaly regionální noviny?
Některá menší periodika zanikla, protože přišla o financování, ale velké deníky vycházely dál včetně Moravskoslezského deníku nebo Českého slova s ostravskou mutací. A je velice zajímavé sledovat, jak do článků postupně pronikal fašistický slovník a antisemitismus, který byl do té doby spíše skrývaný.
