Projednávaný dokument má vytvořit podmínky pro vznik strategického podnikatelského parku v Dolní Lutyni. Ačkoli se v minulosti mluvilo především o výstavbě gigafactory na výrobu baterií pro elektromobily, konkrétní investor dnes známý není.
Už loni v únoru oznámili zástupci společnosti SIRS Development, která přípravu průmyslové zóny zajišťuje, že investor – v té době ještě oficiálně nepotvrzená společnost Samsung – své investiční rozhodnutí odkládá.
Stát však s přípravou území nepřestal a dál na ní pracuje. „Probíhá změna územního plánu a posuzování vlivů na životní prostředí, aby bylo území připraveno pro případného jiného investora v budoucnu,“ konstatoval premiér Andrej Babiš (ANO).
Konec gigafactory v Dolní Lutyni? Babiš projekt odmítl, chce tam jinou investici |
Právě skutečnost, že stát pokračuje v přípravě rozsáhlé průmyslové zóny i bez jasného investičního záměru, patří k hlavním bodům kritiky obce Dolní Lutyně, místních spolků i části obyvatel.
„Na dnešní veřejné projednání nejdeme s nějakým velkým očekáváním. Obec už se účastnila neveřejného projednání a připomínky jsme podali. Dnes je to hlavně prostor pro občany a spolky,“ uvedl starosta Dolní Lutyně Pavel Buzek před zahájením jednání.
„Pro nás jsou důležité všechny připomínky, které jsme k dokumentaci formulovali. Teď bude záležet na tom, jak je posoudí úředníci,“ řekl Buzek.
„Kolik nás to stálo, nemám přesně spočítané, ale zhruba půl milionu korun. Teď budeme spíš vyčkávat, jaké budou další kroky,“ dodal starosta. Podle něj obec vítá, že gigafactory v Dolní Lutyni nebude. „Zároveň ale nevíme, co bude následovat. Dozvídáme se o nějakém plánu B, ale o jeho podobě nejsme informováni,“ podotkl Buzek.
Rizika pro kvalitu života
Odpůrci upozorňují na rozsah plánované zóny, zábor zemědělské půdy, zásahy do krajiny i možná rizika pro životní prostředí a kvalitu života v obci.
Kritika i obavy. O plánech na gigafactory na Karvinsku se hodiny debatovalo |
„Veřejné projednání je dnes čistě úřednické jednání nad dokumentací ke změně zásad územního rozvoje. Nejde o politickou debatu o tom, jestli zóna vznikne, nebo ne. Smyslem je možnost se ptát na technické a odborné věci v podkladech, které mají stovky stran,“ uvedl Martin Bohoněk ze spolku Zachovejme Poolší.
Podle něj je klíčové, aby připomínky upozornily na slabá místa dokumentace. „Cílem je, aby krajské zastupitelstvo dostalo jasný signál, že dokumentaci nelze v této podobě schválit a je potřeba ji přepracovat,“ doplnil.
Dopravní napojení
Výhrady k projektu uplatnilo také město Bohumín, jehož katastr s plánovanou zónou bezprostředně sousedí. Město nesouhlasí zejména s navrženým řešením dopravy, které podle něj počítá s dočasným a jednostranným napojením průmyslového parku na silnici I/67.
„Požadujeme zrušení dočasného dopravního napojení, které považujeme za nesystémové plýtvání veřejnými prostředky. Silnice mezi Bohumínem a Karvinou je už dnes na hraně své kapacity,“ uvedla mluvčí Bohumína Jana Končítková.
Radnice zároveň upozorňuje na rizika spojená s povodněmi a požaduje jasné garance, že navrhovaná protipovodňová opatření nezhorší bezpečnost obcí ležících níže po toku Olše a Odry.
Sporné biokoridory
Sporné je podle města rovněž navržené řešení biokoridorů, které má podle odborníků zhoršit prostupnost krajiny pro volně žijící živočichy.
Oponentní posudek pro Dolní Lutyni zpracoval Lukáš Choleva, zoolog Ostravské univerzity. „Stínové biologické průzkumy ukázaly, že oficiální studie významně podhodnotily druhovou pestrost i kvalitu území. Některé druhy v nich úplně chybí, přestože jsou na lokalitě přítomné,“ uvedl Choleva.
„Pokud se takové podklady používají pro hodnocení soustavy Natura 2000 nebo pro druhovou ochranu, může území působit mnohem méně významně, než jaké ve skutečnosti je,“ sdělil zoolog.
Podotkl, že už před více než rokem upozorňoval, že biologickým průzkumům chybí standardní metodika. „Přesto se s těmito nekvalitními podklady dál pracuje a staví se na nich další závěry,“ uvedl.
Kraj ne, stát ano...
Moravskoslezský kraj se od samotného záměru stavby zóny distancuje s tím, že jeho role je čistě procesní.
„Nositelem záměru průmyslové zóny Dolní Lutyně není kraj, ale stát prostřednictvím ministerstva průmyslu a státní agentury SIRS. Úloha kraje se týká výhradně úředních kroků spojených se změnou zásad územního rozvoje,“ uvedla mluvčí krajského úřadu Nikola Birklenová.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Kraj podle ní v procesu přípravy pokračuje, protože zatím nedostal od ministerstva žádnou jinou instrukci.
Veřejné projednávání je jedním z klíčových kroků celého procesu. Podle zákona může veřejnost do patnácti dnů od jeho konání uplatnit písemné připomínky k návrhu změny zásad územního rozvoje i k vyhodnocení vlivů záměru na životní prostředí.
Právě tyto připomínky nyní rozhodnou o tom, zda a za jakých podmínek bude kraj v přípravě strategické zóny v Dolní Lutyni pokračovat.
11. ledna 2026 |