„Chceme získat přehled o všem, co se nyní kolem příprav děje, prodiskutovat problémy, zjistit, co se dá dělat,“ komentoval důvody svolání jednání Martin Bohoněk, člen výboru spolku.

„Zatím byly představeny ze strany investora čtyři studie, my jsme chtěli diskusi koncipovat jako platformu pro diskusi a přednesení našich postojů. Nechtěli jsme se k nim vyjadřovat hned po jejich zveřejnění, nejprve jsme si je chtěli prostudovat,“ vysvětlil Bohoněk důvod časové prodlevy mezi zveřejněním dokumentů a svoláním kulatého stolu.

A přidal i další důvod obav obyvatel Dolní Lutyně i okolních obcí. „Historie nás učí, že všechny podobné velké projekty nebyly nikdy realizovány bez vzniku velkých doprovodných problémů, přičemž jejich následné odstraňování bylo často nemožné,“ dodal zástupce spolku.

Doplnil jej i starosta Dolní Lutyně Petr Buzek. „Nechci už zažít takový rok, jako jsem zažil od doby, kdy jsem se dozvěděl, co se tady má dít. Podobné fabriky by se měly stavět na brownfieldech, ne na polích, jako jsou zde. Jsme proti stavbě. O gigafactory toho stále moc nevíme, neznáme investora, neznáme nic,“ konstatoval Petr Buzek.

Doprava budí největší obavy

První část diskuse se věnovala hlavně dopravní situaci a potřebě stavby přeložky silnice I/67, která by měla odvést část budoucí dopravní zátěže.

Starosta Bohumína Lumír Macura upozornil, že obce jsou velmi obezřetné. „Třeba co se týče protipovodňové ochrany, protože několikrát jsme zažili povodeň, která silně omezila dopravu. Další problém je příprava stavby I/67, obchvatu nejen Dolní Lutyně, který by neměl být dokončen dříve než v roce 2034. Pokud by byla zóna dostavěna před obchvatem, je otázka dopravy do zóny naprosto neřešitelná,“ upozornil.

Termín dokončení stavby přeložky potvrdil i zástupce Ředitelství silnic a dálnic Michal Příkazský. „Financování této stavby, tedy přeložky I/67, je zajištěno, rok dokončení 2034 platí,“ uvedl.

10 fotografií

Ani to ale místní neuklidnilo. „To je to, co nás znervózňuje. Není stanovena časová osa termínů, všude jen samá prohlášení a proklamace. Těch otazníků je tady spousta,“ shrnul atmosféru v sále Martin Bohoněk.

Ředitel developmentu SIRS David Petr připustil, že první etapa stavby zóny by mohla vzniknout ještě před dokončením obchvatu. „Dokud nedojde k dostavbě I/67, nemůže být kvůli limitům napojováno nic kromě první etapy výstavby zóny,“ vysvětlil.

Zóna by podle něj byla při stavbě první etapy napojena na dálnici D1, zbylá doprava by pak měla přinést zatížení místní silnice o zhruba 400 vozidel za den. „Výstavba je zatěžující, ale dá se regulovat s dopravci a podobně,“ dodal Petr.

I podle něj ale bude chystaná výstavba nové komunikace I/67 složitá a bude záležet třeba i na výsledcích EIA či na výkupech pozemků.

Obavy o dopravní zátěž ale nebyly jediným tématem, které na kulatém stole rezonovalo. Pozornost se brzy přesunula také k otázce, jaký dopad bude mít případná výstavba zóny na zaměstnanost v regionu.

Zaměstnanost: Příležitost i riziko

Další část debaty se věnovala otázce zaměstnanosti a dopadům případné stavby gigafactory na místní trh práce.

Ředitel developmentu SIRS David Petr připomněl, že projekt počítá se dvěma etapami výstavby. „V první etapě by v areálu mělo pracovat zhruba 3 500 lidí, v druhé pak dalších 3 500. Celkově by tak mělo jít o 7 tisíc pracovních míst přímo v zóně. Včetně dodavatelských řetězců očekáváme zhruba dvanáct tisíc zaměstnanců,“ uvedl.

Obavy z možného přílivu zahraničních pracovníků vyjádřila Michaela Frodlová z firmy BorsodChem. „V Polsku je 200 kilometrů odsud podobná gigafactory a tam se nedávno propouštělo,“ upozornila.

Zpracovatel studie proveditelnosti Jan Havránek ale namítl, že projekt nepočítá s tím, že by zaměstnanci přicházeli hromadně z Polska. „Tam jsou nyní vyšší mzdy než zde,“ podotkl.

Náměstek ministra průmyslu a obchodu Petr Očko dodal, že tlak na pracovní trh v Moravskoslezském kraji je velký i bez nové investice. Ale že ta by mohla pomoci například i se zvyšováním výše mezd. „Chceme přilákat silného investora. Na příkladu Polska je vidět, že tlak investorů se projevuje na zvyšování mezd,“ uvedl.

Mzdy jako v Hyundai. Stát představil studie ke gigafactory na Karvinsku

Zástupci některých firem ale poukázali na fakt, že slibované pozitivní efekty mají i svou odvrácenou stranu. „Může se stát, že nastane okamžik, kdy budeme rozhodovat, zda v tomto regionu výrobu zachováme, nebo ne,“ varoval Ivo Benešovský ze společnosti Baumit. „Každá další konkurence je pro nás na pracovním trhu negativním faktorem, na druhou stranu chápeme, že to zase může pomáhat zaměstnancům,“ dodal.

Obavy ze ztráty pracovníků sdílel i další zástupce zaměstnavatelů, Jaroslav Svoboda. „Kde najdeme náhradu za zaměstnance, kteří odejdou do gigafactory? Budeme muset hledat v zahraničí?“ položil otázku.

Tomáš Kazda z Českého bateriového klastru nakonec shrnul, že v České republice zatím chybí velký provoz typu gigafactory. „Kvůli tomu nám utíkají příležitosti v návazných provozech, které tady nejsou. I ty mohou pomoci dalšímu rozvoji,“ uvedl.

Příroda a životní prostředí

Velký spor přinesla část věnovaná vlivu plánované zóny na přírodu v Dolní Lutyni a jejím okolí.

Lukáš Choleva z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity upozornil, že dopadová studie a další dokumenty podle něj ve výsledku naznačují, že „postavením gigafactory se životní prostředí zlepší“. A kritizoval, že v dokumentaci chybí dostatečná data.

„Toto území si zaslouží kvalitní průzkumy, například ornitologické. Provádíme proto paralelní studii ze stejného území tak, aby byly kvalitní výstupy,“ uvedl.

V referendu v Dolní Lutyni občané jednoznačně rozhodli proti gigafactory

Autor terénního průzkumu Radim Kočvara oponoval, že průzkumy prováděli odborníci na jednotlivé obory a že byly využity i starší podklady. „Pohybujeme se tady dlouho. Těším se na výsledky vaší studie, ty můžeme porovnat, to pomůže určitě nejlépe,“ řekl.

Lukáš Choleva ale znovu upozornil, že stát podle něj nebude mít dostatek dat pro zahájení procesu EIA. „Tato data prostě neexistují. Jde o významnou tahovou cestu, důležitou i mimo hnízdní dobu, tato data tam chybí úplně,“ varoval.

Podle Davida Petra ze SIRS však byla opatření v oblasti monitoringu přírody rozšířena nad původní plány. „Prodloužili jsme monitoring, zpracováváme spoustu věcí navíc, sledování jsme rozšířili o další rok,“ uvedl.

Podobně se zástupci zastánců i odpůrců vzniku zóny přeli o chystaných protipovodňových opatřeních nebo o odtokových poměrech, které by mohly po dostavbě průmyslové zóny nastat.