Nespotřebované jídlo by totiž jinak skončilo právě v kontejnerech na komunální odpad. Do speciálních hnědých nádob kuchyňský odpad teď lidé odkládají víc a víc.
„Při prvním svozu osmého září bylo v nádobách 326 kilogramů odpadu. Množství postupně narůstalo a osmého října se podařilo vyvézt 542 kilogramů,“ popsala Pavla Hájková z krnovské radnice. V Krnově mají dvanáct gastronádob v ulicích Budovatelů, Petrovická a Rooseveltova, uvažují však o rozšíření.
Stejně jako v Kopřivnici, kde lidé nesnědené potraviny, prošlé mléčné výrobky, pečivo, maso či cukrovinky třídí do dvacítky nádob na sídlišti Sever. Trojí svoz v září tam přinesl 917 kilogramů gastroodpadu. V říjnu lidé vytřídili již 1 653 kilogramů.
„Množství stále roste. Pilotní projekt na sídlišti Sever plánujeme na půl roku. Pokud se osvědčí, mohly by se hnědé popelnice na gastroodpad objevit i v dalších lokalitách,“ uvedla mluvčí Kopřivnice Lucie Macháčková.
V Novém Jičíně mají čtyřicet nádob a lidé si třídit zvykli tak rychle, že i tam jich zřejmě přibude. „Během jednoho svozu například v říjnu občané odevzdali bezmála jeden a půl tuny gastroodpadu,“ nastínila mluvčí města Radka Cahlíková.
Specializovaná firma sváží gastroodpad jednou týdně. Nádoby nevysypává, ale mění je za prázdné a vyčištěné. Mají gumové těsnění a přítlačnou klapku jako štít proti zápachu i hlodavcům. Vyvezený gastroodpad míří do bioplynových stanic v Rapotíně a Vyškově, kde z něj vzniká surový bioplyn, který se používá pro výrobu tepla, elektřiny a biometanu.
Moravskoslezská města jsou jedna z prvních v republice, která gastroodpad třídí, zároveň s prvními městy v kraji Olomouckém. Kromě snižování nákladů na skládkování komunálu se tak připravují na povinnost třídit biologicky rozložitelný gastroodpad plánovanou na rok 2024.