Jedním z hospitalizovaných byl i Adam Krakovka, kterého rodiče přivezli v srpnu do nemocnice s mrtvicí již podruhé. „Poprvé to bylo před Vánocemi 2022. Sledovali jsme s Adamem pohádky a najednou, když se postavil, si začal stěžovat, že necítí levou ruku a nohu,“ popsala Adamova maminka Lucie Krakovská, která první příznaky považovala za obyčejné mravenčení.

„Adama nebolela hlava, neupadal do bezvědomí, neměl sníženou hybnost končetin ani pokleslý koutek či jiné příznaky, které mrtvici provází. Protože byl ale v péči lékařů kvůli vrozené vadě krční páteře, odvezla jsem ho do nemocnice,“ řekla maminka s tím, že lékaři je po vyšetření poslali domů.

Za dva dny však Adam začal ve škole zvracet a omdlel. Odvezli ho přímo do nemocnice a tehdy lékaři diagnostikovali mrtvici. V lednu se do školy vrátil, v srpnu se ale cévní mozková příhoda projevila podruhé. „Srpnová ataka byla dramatičtější. Tehdy mu museli lékaři operativně zavést do hlavy stent, který teď zajišťuje trvalejší průchodnost jeho tepny,“ dodala maminka.

Jedna z deseti nejčastějších příčin úmrtí

Mrtvice u dětí patří podle Medřické mezi deset nejčastějších příčin úmrtí a následných přetrvávajících neurologických problémů. Přesto se odborníci ve FNO setkávají s tím, že ji praktičtí lékaři u dětí diagnostikují pozdě.

„Jako by si nechtěli připustit, že děti mohou touto nemocí trpět,“ upozornil Václav Procházka, vedoucí lékař angiolinky, která slouží k vyšetření srdce a cév. „Přitom čas je tu jedním z rozhodujících faktorů, na kterých záleží, zda dítě přežije. A pokud přežije, jak dalece zůstane nemocí postiženo,“ doplnil.

Pět nejčastějších mýtů o mrtvici, kterým byste měli přestat věřit

Nejohroženější mezi dětmi jsou podle Procházky kojenci do jednoho roku a pak mládež od patnácti do osmnácti let. „Příčinou mozkové mrtvice třeba u dívek může být používání antikoncepce, což se velmi často přehlíží. Mnohokrát jsme tu měli pacientky, které přivezli až při poruchách vědomí, což je pozdě. V takovém případě dokáže nemoc dívky i zabít,“ řekl Procházka.

Mrtvice se nevyhýbá ani dětským sportovcům. „Měli jsme tu dva šestnáctileté fotbalisty. Během zápasu ochrnuli na jednu stranu. Než skončili u nás, projeli třemi nemocnicemi. Čili zase poměrně velká časová ztráta, ke které nemuselo dojít,“ doplnil Procházka.

„Je hrůza vidět své dítě na vozíku“

Osmiletý Adam měl při druhé atace velké štěstí, že časová ztráta nenastala. Přesto mu levá ruka i noha částečně ochrnuly. „Je to strašný pocit. Najednou vidíte své dítě na vozíku. Nebo, protože Adam rád skládá lego, jak si při stavbě, když ho levá ruka neposlouchá, musí pomáhat zuby,“ vzpomínal otec Adama David Krakovka.

„Podstoupili jsme s ním několik rehabilitací v lázních, kde se znovu učil ovládat ruku, chodit i běhat, a jsem nesmírně vděčný všem lékařům i sestrám, že dnes, tedy půl roku od druhé ataky, na něm poznáme jen my rodiče, čím vším si prošel,“ popsal.

Procento návratnosti nemoci je podle Procházky u dětí asi tří až šestiprocentní, což je stejné jako u dospělých. „Není ale důvod k obavám. Adama sledujeme. Jednou za dva měsíce ho provedu všemi testy. Kdyby se něco měnilo, okamžitě bychom zakročili,“ dodal Procházka.