Podle vlády má jít o reakci na dlouhodobě vysoké ceny energií v Česku a také na kroky sousedního Německa, které chystá výraznou podporu cen elektřiny pro energeticky náročný průmysl.
Kolik budou stát energie. ERÚ zveřejnil první návrh, nová vláda slibuje změnu |
Firmy ale upozorňují, že český krok je sice vítaný, jeho dopad však zůstane omezený.
Například zástupci Třineckých železáren, které patří mezi největší odběratele elektřiny v zemi, krok vlády oceňují, ale zároveň doufají v další návazné kroky.
Šest stovek za každou megawatthodinu. Jak Češi příští rok ušetří za elektřinu |
„Ve srovnání s platným cenovým rozhodnutím Energetického regulačního úřadu pro rok 2026 znamenají přijatá vládní opatření úsporu nákladů oproti letošnímu roku přibližně ve výši tří procent,“ uvedl generální ředitel Třineckých železáren Roman Heide.
Dodal, že by za firmu přivítali efektivnější opatření srovnatelná s Německem.
Podle něj je pro další fungování hutnictví důležitá zejména výraznější podpora transformace spojené se snižováním emisí oxidu uhličitého a účinná ochrana proti levným dovozům. „Pokud však bude vláda pokračovat v hledání dalších nástrojů na podporu průmyslu, má hutnictví v České republice budoucnost,“ zmínil Heide.
OKD: Hlavně, aby opatření platila už od ledna
Obdobně hodnotí vládní krok Ocelářská unie. „V celkové ceně, kterou oceláři vydávají za energie, to není vysoké procento, ale tyto peníze mohou firmy využít na pokrytí jiných výdajů nebo na investice, což určitě přivítají,“ uvedla předsedkyně Ocelářské unie Marcela Kubalová.
Dopad vládního opatření je patrný i mimo hutnictví. Například těžební společnost OKD odhaduje, že pokud ke zrušení plateb na podporu obnovitelných zdrojů dojde už od ledna, přinese jí to v roce 2026 úsporu nákladů téměř 25 milionů korun. Vždyť třeba jen za větrání dolů OKD vydává zhruba 30 milionů korun měsíčně.
Přestože OKD plánuje těžit už jen v lednu příštího roku, kvůli následnému útlumu bude muset šachty větrat i v dalších obdobích.
Exportní firmy čelí dotované konkurenci
Chystaná opatření vítají třeba i zástupci potravinářského průmyslu. „Ve srovnání s růstem nákladů na mzdy či služby jde u nás o relativně malou položku. Ale jako proexportní firma jsme konfrontováni s náklady zahraničních výrobců, kdy například v Německu budou mít díky státní podpoře výrazně příznivější podmínky,“ vysvětlil Michal Čižmár, ředitel společnosti Semix Pluso z Otic na Opavsku, kde vyrábějí cereálie.
Pozitivně, byť opatrně, hodnotí vládní krok také strojírenské podniky s nižší energetickou náročností. Přenesení financování obnovitelných zdrojů na stát je podle nich krok správným směrem. Rozhodující ale bude, zda se opatření podaří skutečně spustit hned od ledna.
„Firmám totiž mají současně narůstat další takzvané politické náklady výroby v Evropské unii, například uhlíkové clo, které zhoršuje konkurenceschopnost,“ konstatovala mluvčí Vítkovice Cylinders Eva Kijonková.
Evropská komise už představila balík opatření, jehož cílem je ochránit evropské výrobce před levnými dovozy ze zemí s nižšími ekologickými standardy. Od roku 2028 by se systém měl rozšířit také na navazující výrobky s vysokým podílem oceli a hliníku.
Podle Bruselu má jít o další krok k vyrovnání konkurenčních podmínek mezi evropskými podniky a jejich zahraničními konkurenty.
V tomto bodě se paradoxně zájmy místních firem rozcházejí. Zatímco strojaři stojí o co nejlevnější dovozy oceli, hutníci naopak.