Převod pozemků za čtvrt miliardy korun schválila na konci srpna vláda, slavností podpis u zvoničky symbolizující strážkyni Beskyd proti těžařským plánům se konal v úterý, tedy paradoxně v den, kdy se v minulosti slavil Den horníků.
„Je to pro nás uzavření jedné éry a otevření nové cesty, cesty o určování si vlastního směru v rámci regionu, o nějaké zodpovědnosti a o tom, že si chceme ovlivňovat svoji vlastní budoucnost. Takže je to velký krok, ale jsme na začátku vlastně dalšího závodu, dalšího maratonu,“ řekl starosta Trojanovic Jiří Novotný.
Historie Dolu Frenštát1976 – Ústřední výbor Komunistické strany Československa rozhodl o rozšíření těžby černého uhlí na Frenštátsko 1981 – začala stavba Dolu Frenštát 1989 – byl stanoven dobývací prostor zahrnující velkou část Beskyd a Novojičínska 1991 – po sametové revoluci byl Důl Frenštát převeden do konzervačního režimu 1997 – Generální ředitel OKD Ivan Dzida oznámil obnovení příprav na dobývání uhlí V Dole Frenštát 2004 – po povolení hornické činnosti vzniklo občanské sdružení Naše Beskydy, které sdružovalo všechny protestující 2010 – zprovozněna zvonička jako strážkyně Beskyd proti těžařům 2023 – po neutuchajícím boji rozhodla vláda o ukončení činnosti dolu a začalo zasypávání hlušinou |
Ředitel státního podniku Diamo Ludvík Kašpar na dotaz iDNES.cz přiznal, že ho trochu ovládla nostalgie.
„Pro každého člověka, který je spojen s hornictvím, to je svým způsobem hořká chvíle, ale na druhou stranu Diamo je tady od toho, aby transformovalo těžní areály a tak bylo rozhodnuto. My jsme se snažili přispět co nejvíce tomu, aby budoucí využití areálu dávalo smysl a sloužilo občanům, předestřel šéf Diama.
Škola, byty i galerie
Na rozdíl od většiny těžních věží na Ostravsku a Karvinsku, které padly k zemi, dvě věže na pomezí Trojanovic a Frenštátu pod Radhoštěm zůstanou stát. Ale výrazně se změní.
„V jedné věži budou učebny, venkovní galerie a vyhlídka a chceme tam unikátní pobočku základní umělecké školy, která nemá dostatečnou kapacitu. Z druhé věže může být základ pro první inovační centrum,“ nastínil trojanovický starosta.
Projekt nazvaný Cérka se už přes dva roky připravuje. „V letošním roce chceme získat stavební povolení. A to se bavím o základní infrastruktuře, do které počítám školu, školku, komunitní centrum, obchod, kavárnu a v našem případě ještě navíc k tomu univerzitní centrum,“ shrnul starosta obce s takřka třemi tisícovkami obyvatel.
Pod zemí 250 milionů černého uhlí
V lokalitě Trojanovice kupují další, přibližně hektar a půl velký přilehlý pozemek za přibližně osm až devět milionů korun. Podle starosty Novotného to bude mít pro projekt praktické výhody.
Areál Dolu Frenštát při pohledu od Trojanovic
„Když něco dostáváme bezúplatně, tak tam funguje takzvaný princip veřejné podpory a my bychom tam mohli asi deset let dělat jenom veřejně prospěšné věci. Ale my potřebujeme dělat například bydlení, které porušuje veřejnou podporu,“ vysvětlil starosta.
Za nejobtížnější boj proti uhlí Novotný považuje období, kdy těžařskou firmu OKD vlastnil podnikatel Zdeněk Bakala. „Tehdy byly snahy uplatit lidi a celý region, a to jen proto, aby zásoby černého uhlí zhodnotili na nějakých trzích v Londýně. To byl největší tlak,“ vzpomněl s tím, že snadné to nebylo ani v 90. letech. V podzemí tak zůstává jako chráněné ložisko asi 250 milionů tun kvalitního černého uhlí, podobné ložisko je údajně až na ukrajinském Donbasu.
Těžní věže bývalého Dolu Frenštát stojí u silnice mezi Frenštátem pod Radhoštěm a Rožnovem pod Radhoštěm na katastru obce Trojanovice.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz