Na Frenštátsku řeší, co se zbytky šachty. Zvažuje se třeba čerpání solanky

  14:44
Už na podzim by mohly začít přípravy na zasypání těžních jam někdejšího Dolu Frenštát. V něm společnost OKD kdysi plánovala zahájení těžby černého uhlí pod Beskydami. Nikdy k tomu však nedošlo. A nyní se zvažuje, co po konci kdysi velkolepých plánů.

Areál Dolu Frenštát při pohledu od Trojanovic. | foto: Adolf Horsinka, MAFRA

Starostové obcí na Frenštátsku ve středu jednali se zástupci kraje i státního podniku Diamo, který má likvidaci šachty na starosti.

Společně probírali, jaké mají případně plány nejen se samotným areálem dolu, ale i s dalšími budovami a inženýrskými sítěmi v okolí, které kvůli stavbě šachty kdysi vznikly.

„Ve Fondu spravedlivé transformace, z něhož můžeme čerpat, je pro Moravskoslezský kraj vyčleněno 19 miliard korun. Část z nich můžeme využít i na zahlazování následků hornické činnosti na Frenštátsku,“ vysvětlil náměstek hejtmana Jakub Unucka.

„Proto jsme se se starosty sešli, abychom od nich zjistili, co by si na místech, která jsou s plánovanou těžbou spojená, přáli postavit nebo udělat, abychom s tím mohli ve spolupráci s Diamem počítat.“

Jednání se účastnili starostové hned několika obcí. Pozůstatky po činnosti OKD na Frenštátsku totiž neleží jen v samotném areálu připravované šachty. Infrastruktura spojená s chystanou těžbou je roztroušena na mnoha kilometrech čtverečních.

Mimo jiné jde o dva vodojemy, kanalizaci a inženýrské sítě, několik kilometrů silnic, ve hře je ale třeba i přehradní nádrž Lubina s přečerpávací stanicí nebo odval v Píšově dolině.

„V současnosti zpracováváme projekt zasypání dolu, studie EIA je schválená. Ve třetím kvartálu bychom měli být připraveni zahájit návoz materiálu na zasypávání jam,“ přiblížil starostům navrhovanou časovou osu likvidace šachty Josef Lazárek, ředitel odštěpného závodu Darkov státního podniku Diamo. 

Samotné zasypání šachet by mohlo začít příští rok. Celková doba na dokončení likvidace dolu včetně povrchových staveb se nyní plánuje na šest let. „Ještě je nějaký čas na to říct, co by obce chtěly dělat, třeba i s těžní jámou,“ dodal Lazárek.

Mezi navrhovanými variantami je i možnost čerpání solanky pro lázeňské účely. „Pro nás je zajímavá hlavně Píšova dolina, ale také inženýrské sítě. Jsou tady dvě vodárny. To vše by mohlo být převedeno na město,“ vyjmenoval starosta Miroslav Halatin nejzajímavější stavby pro Frenštát pod Radhoštěm.

Důležité zrušení dobývacího prostoru

„Na našem území jde zase o silnici, která po OKD zbyla, a část areálu plánované druhé šachty,“ přidala se starostka obce Tichá Michaela Štefková.

Zdá se, že ze samotného areálu frenštátské šachty po dokončení sanace nezbude vůbec nic. „Za nás by bylo nejlepší všechny budovy v areálu zlikvidovat. Jde o třicet roků staré stavby bez velkého významu,“ komentoval pohled obce Trojanovice starosta Jiří Novotný. „Prvořadě nás zajímá zmenšení, případně úplné zrušení dobývacího prostoru, který v současnosti stále omezuje možné aktivity na území obce.“

Josef Lazárek slíbil, že k tomu brzy dojde. „Dobývací prostor se nejprve zmenší na území areálu šachty, pak se zruší úplně,“ dodal.

Areál Dolu Frenštát leží na katastru obce Trojanovice, jižně od Frenštátu pod Radhoštěm.

Areál Dolu Frenštát leží na katastru obce Trojanovice, jižně od Frenštátu pod Radhoštěm.