„Když jsem měla nastoupit do důchodu, ještě jsem se na to necítila. Do práce chodím ráda, máme tady dobré vztahy, ani finanční stránka nebyla zanedbatelná. Zůstala jsem,“ popsala Aneta Malíková z Ostravy. Je hlavní účetní v obchodní firmě a v práci „přesluhuje“ dva roky. „Teď zaučuji kolegyni, která to po mně převezme,“ dodala.

Lidí, kteří v práci s odchodem do penze nekončí, přibývá. „Podle výsledků Sčítání lidu, domů a bytů 2011 bylo v kraji 20 433 pracujících důchodců a na celkovém počtu zaměstnaných se podíleli 4,1 procenta. Stejné ukazatele ze Sčítání 2021 vzrostly na 52 414 osob a podíl na 9,5 procenta,“ uvedl Jan Dehner z Krajské správy Českého statistického úřadu Ostrava.

Nepracujících důchodců v kraji podle posledních statistik žije 279 tisíc.

Nejvíce v Královéhradeckém kraji

Čísla vyplývají z nově zveřejněných údajů sčítání lidu, jež se týkají ekonomické aktivity obyvatel. Podíl pracujících důchodců na celkovém počtu zaměstnaných ale v regionu neroste tak rychle jako ve zbytku republiky, moravskoslezských devět a půl procenta je vůbec nejméně.

Na opačném konci tabulky je Královéhradecký kraj, v němž důchodci tvoří 12 procent zaměstnaných. V roce 2011 byl Moravskoslezský kraj čtvrtý od konce.

Celých 17 procent pracujících seniorů živí zpracovatelský průmysl, 12 procent administrativní a podpůrné činnosti a zhruba desetinu zdravotní a sociální péče. Pracují také ve školství, kultuře, ale i ve stavebnictví či zemědělství.

Důvodem růstu jejich počtu může být skutečnost, že seniorů obecně přibývá, proto je víc i těch aktivních. „Podíl seniorů na celkové populaci vzrostl mezi lety 2011 a 2021 o více než pět procent,“ upřesnil statistik Jan Dehner. Sčítání 2021 hlásí 243 tisíc seniorů v kraji, o deset let dříve to bylo 189 tisíc.

Podle Beatrice Chromkové Manea z katedry sociologie Ostravské univerzity je ale faktorů, proč tradiční pohled na odchod do důchodu pro řadu lidí neznamená také odchod z trhu práce, více.

„Často skloňovaným konceptem je aktivní stárnutí, setkáváme se s ním jak v akademických výzkumech, tak ve veřejném prostoru. Jednou z jeho hlavních dimenzí je právě oblast zaměstnání a trhu práce, která předpokládá aktivní pracovní život i po odchodu do důchodu,“ vysvětlila socioložka.

Finance jsou pro rozhodnutí klíčové

Doplnila, že další dimenzí je vzdělávání, sociální sounáležitost a podpora zdraví. Velkou roli hraje také nezávislost ve stáří. „Nesmíme opominout ani finanční stránku problému. Dostatek financí, schopnost s penězi hospodařit, ale i nároky na důchod se v jednotlivých pracovních kariérách liší, což může mít zásadní důsledky pro připravenost na období důchodu a s tím spojenou potřebu pracovat po odchodu do důchodu,“ uvedla.

Důchodci berou pár tisíc korun i víc než 70 tisíc. Rozdíly dál rostou

Jestli senior zůstane ekonomicky aktivní, ovlivňují i jeho pracovní zkušenosti. „Některé zahraniční studie poukazují na to, že v porovnání s lidmi v důchodovém věku, kteří měli pracovní kariéru na nižší profesní úrovni, mají důchodci s vysokým profesním statusem lepší možnosti získat zaměstnání,“ doplnila Beatrice Chromková Manea.

Proč se regiony v zaměstnanosti seniorů liší a proč má Moravskoslezský kraj nejnižší podíl ekonomicky aktivních důchodců, podle ní souvisí i s potenciálem pracovního trhu oblasti.

„Tedy do jaké míry trh práce nabízí pracovní příležitosti pro lidi, kteří jsou v důchodu, a o jaké příležitosti se jedná z hlediska pracovních podmínek,“ uzavřela.