Množství prachu je po spuštění filtrů v obou hutích ve srovnání s dřívějškem násobně menší.
„Na pořízení odprášení vynaložila huť od roku 2003 přes šest miliard korun z vlastních zdrojů a další dvě miliardy šly z evropských dotací,“ informovala už před několika roky Barbora Černá Dvořáková, někdejší mluvčí Liberty, nástupkyně Nové huti.
Hutě v Ostravě a v Třinci vypouštějí do ovzduší mnohem méně prachu |
Od té doby se v Liberty do dalšího rozšiřování filtrů příliš neinvestovalo, huť už tak plnila požadované parametry. A současnost ukazuje, jak vypadá vzduch nad Ostravou úplně bez nadbytečného prachu. Huť už několik měsíců stojí, takže filtry nyní nejsou potřeba.
Ve stálém provozu je naopak mají v Třineckých železárnách. „Ekologické investice už od roku 1996 přesáhly deset miliard korun, včetně peněz z evropských fondů. To umožnilo v roce 2021 snížení emisí prachu na historické minimum pouhých 118 tun,“ popsala přínos evropských peněz na životní prostředí mluvčí Třineckých železáren Petra Macková Jurásková.
Evropské peníze ale nepomáhají jen při zlepšování životního prostředí. Miliardy korun zamířily také na vylepšování konkurenceschopnosti regionu.
Podle Adély Hradilové, členky představenstva Moravskoslezského inovačního centra (MSIC), patří k nejpřínosnějším evropským projektům v kraji superpočítač v areálu VŠB-TU Ostrava.
 |
„Mezi nejúspěšnější projekty patří bezesporu IT4I, superpočítačové centrum, využívané institucemi z celé Evropy. V areálu VŠB stojí i CEETe - Centrum energetických a environmentálních technologií,“ přiblížila své tipy na nejpřínosnější využití evropských dotací. „Pro popularizaci vědy a výzkumu je pak velkým přínosem třeba Velký svět technicky v Dolní oblasti.“
V roce 2011, dostal projekt IT4I z evropských fondů 1,85 miliardy korun, další následovaly.
„Superpočítač Karolina byl ke dni své instalace nejvýkonnějším superpočítačem v ČR a 69. na světě,“ konstatovala Zuzana Červenková, mluvčí IT4I.
Od vstupu do Unie do konce roku 2021 přiteklo kraji na 180 miliard korun. Nejvýraznějším příjemcem dotací v regionu byl a i nadále bude krajský úřad. „V období 2021-2027 máme ambice čerpat až 140 miliard korun,“ řekla mluvčí krajského úřadu Nikola Birklenová.
Mezi nejvýraznější projekty, do kterých se kraj pustil, patří třeba projekt Integrovaného bezpečnostního centra za 669 milionů korun. „Díky tomu mohou z jednoho místa pomáhat najednou zástupci hned tří složek záchranného systému, což tuto pomoc značně ulehčuje,“ vysvětlila mluvčí kraje.
Černá kostka se konečně začne stavět. Snad
S evropskými penězi ale přišly i problémy. Větší kauzy se regionu vyhnuly, politický podpis pod některými nezdary ale patrný je.
Zřejmě nejznámější dotační problém, kauza exposlance ČSSD Petra Wolfa, v roce 2012 odsouzeného k šestiletému trestu za zneužívání dotací, je všeobecně znám. Aféra politika, který je dodnes na útěku před spravedlností, se ale týkala zneužívání peněz „jen“ z ministerstva životního prostředí.
Také pod nejznámější „kauzou“ týkající se evropských dotací, jsou podepsáni politici ČSSD. Ti totiž v roce 2008 hodili již připravený projekt nové vědecké knihovny v Ostravě, Černé kostky, do koše. S tím, že peníze využijí jinde.
Ostravská vědecká knihovna čeká na novou budovu dodnes. Stavět by se ale mělo brzy začít, v listopadu loňského roku podařilo sehnat peníze. Z evropských fondů. Stavba za 1,9 miliardy korun by měla být zprovozněna ve druhé polovině roku 2027.
S problémy se potýkají i menší projekty. Například společnost Vítkovické slévárny získala na zavedení výroby odstředivě litých válců z eurofondů přes 22 milionů korun. Projekt byl dokončen v roce 2020, loni se ale firma dostala do problémů, následovala insolvence. Před několika dny věřitelé schválili restrukturalizaci podniku.
3. října 2019 |
