Konkrétně v Ostravě bude na jaře společnost Ostravské vodárny a kanalizace (OVAK) deratizovat až do poloviny června. „Zaměříme se na Moravskou Ostravu a Přívoz, Mariánské Hory a Ostravu-Jih, kde položíme nástrahy do 12,5 tisíce kanalizačních šachtic provozovaných naší společností,“ uvedla mluvčí OVAK Radka Vanková, která celkový náklad na deratizaci v letošním roce odhaduje na 1,1 milionu korun.

Do června deratizuje veřejné kanalizace a městské budovy i radnice ve Frýdku-Místku. „Aby byl účinek maximální, doporučujeme vlastníkům a správcům ostatních objektů ve městě se k deratizaci připojit,“ uvedla mluvčí města Jana Musálková Jackelová.

Jarní deratizaci zahájili v dubnu i v Karviné a Kopřivnici. „Pokládat návnady chceme do poloviny května,“ sdělila Marta Holubová z odboru majetku města Kopřivnice s tím, že všichni obyvatelé mohou s deratizací pomoci třeba i tím, že radnici předají informace o výskytu hlodavců v jejich okolí.

Návnady mohou ohrozit i domácí zvířata

Ve všech městech pak radnice upozorňují majitele domácích zvířat, aby v období deratizace důsledněji hlídali své miláčky, kterým by návnady mohly smrtelně ublížit.

Typů nástrah je několik. Podle odborníků nejde přímo o jedy. Látky v návnadách obsažené jsou ale antikoagulanty druhé generace, jejichž cílem je snižovat srážlivost krve a způsobit zástavu krevního oběhu.

„Smrtelná dálka je asi 2,5 gramu a potkan po ní uhyne po zhruba třech až sedmi dnech od konzumace,“ upozornila Vanková. „Použité nástrahy mají tvar kostek, případně se jedná o sáčky s granulemi. Pokud by nástrahu pozřel domácí mazlíček, je záchrana vcelku jednoduchá – podávání vitaminu K.“

Hlavním důvodem deratizace je zabránit šíření nemoci. Podle odborníků ze Státního zdravotního ústavu se člověk může nakazit nejen kontaktem se zvířetem, ale i materiálem a jídlem, které škůdci kontaminovali. Infekce mohou přenášet i klíšťata, blechy a komáři, kteří na hlodavcích parazitují.