Projekt Obce v datech byl spuštěn loni. „Letos je tak k dispozici vůbec první srovnání vývoje kvality života v jednotlivých obcích. A každý další rok bude z tohoto pohledu zajímavější. Věříme, že transparentní srovnání s dalšími obcemi na základě dat bude pro jejich vedení užitečným nástrojem a impulzem k pozitivním změnám,“ řekl Jan Havránek, jednatel společnosti Obce v datech.
Radnice nejhůře hodnocených měst jsou vůči autorům projektu kritické. „Rozhodně nelze souhlasit, že index kvality života je objektivním obrazem života ve městě,“ říká mluvčí Orlové Nataša Cibulková.
Deset nejhorších míst k žití v kraji podle průzkumu206. místo: Orlová 0 bodů 29 dílčích indexů brali v potaz autoři žebříčku. Autoři projektu hodnotili ve třech hlavních kategoriích (zdraví a životní prostředí, materiální zabezpečení a vzdělání a vztahy a služby) 206 obcí v republice, z toho 22 z Moravskoslezského kraje. |
Primátor Karviné Jan Wolf dokonce tvrdí, že takto sestavený žebříček město poškozuje. Pozastavuje se třeba nad indexy kapacity a kvality tamních škol, jež patří mezi 29 dílčích indexů, které brali autoři žebříčku v potaz.
„V Karviné máme převis nabídky kapacity mateřských i základních škol nad poptávkou. Občanům nabízíme na rozdíl od řady jiných měst i jesle, máme tu fakultu Slezské univerzity a další vysokou školu plus základní uměleckou školu. U nás děti za vzděláním nedojíždějí, přesto se v této kategorii pohybujeme v polovině žebříčku,“ podotýká Wolf.
Zástupci města navíc poukázali na to, že autoři průzkumu pomíjejí fakt, že Karviná je hraničním městem a její obyvatelé využívají služby i v Polsku. „V dojezdové vzdálenosti do 30 minut jsou velká města Jastrzębie-Zdrój, Źory, Wodzisław Śląski nebo Cieszyn,“ řekl primátor.
Započtení Polska by městům pomohlo
Tvůrci žebříčku skutečně nabídku služeb za hranicemi ignorovali. To přesto, že hodnotili i počty restaurací, supermarketů, bankomatů a kin ve vzdálenosti do třiceti minut od radnice obce.
„Vy vybíráte v Polsku z bankomatu nebo tam jezdíte do kina?“ zeptal se v reakci na žádost o vysvětlení Filip Neterda ze společnosti Deloitte, která se na průzkumu podílela.
Jenže například restaurace a supermarkety v polském příhraničí jsou obyvateli Karvinska hojně využívané. „Fotil jsem tam spoustu svateb lidí z českého příhraničí, jednu zrovna dnes. Polské restaurace v příhraničí jsou jimi často vyhledávané, a to pro kvalitu služeb za dobrou cenu,“ potvrdil fotograf Rostislav Mžik.
Rozšíření perimetru i za polské hranice by městům na Karvinsku přidalo pár bodů k dobru. „Budeme o tom do budoucna přemýšlet. Každopádně ale tvrdíme, že data, ze kterých vycházíme, jsou objektivní a rádi je radnicím, klidně i osobně, vysvětlíme,“ dodal Neterda.
Jak mohou města ovlivnit špinavé ovzduší v Polsku?
Zástupci nejhůře umístěných měst uznávají, že v některých kategoriích, například u špatného ovzduší, jsou na chvostu oprávněně. Ale zároveň tvrdí, že jsou v jejich ovlivnění příliš malými hráči.
„Těžko můžeme ovlivnit špatné ovzduší, které k nám přichází ze sousedního Polska, nebo mít dostupnější zdravotní péči, když nám kraj proti vůli radnice i občanů zruší nemocnici,“ zmiňuje mluvčí orlovské radnice Nataša Cibulková.
Karvinský primátor vyzývá ministerstvo průmyslu a obchodu, coby partnera projektu, k činům.
„Apeluji na ministerstvo, aby pro město Karviná, které je dle průzkumu jedno z nejhorších měst v republice, zřídilo přímý finanční grant na nákup a rozvoj, například průmyslové zóny Barbora, a pomohlo tak zmírnit špatný stav v místní oblasti průmyslu a obchodu a podpořilo zdejší rozvoj nabídky práce a zvýšení zaměstnanosti,“ konstatoval.
Z Moravskoslezského kraje umístili autoři projektu do žebříčku dalších dvacet míst. Kromě Orlové a Karviné získal špatné hodnocení například i Vítkov či Krnov. Nejlépe z kraje si vedl Frýdlant nad Ostravicí. Celkově opět zvítězily Říčany.