Je to paradox. Celkový počet prasat v Moravskoslezském kraji se sice podle ČSÚ mezi roky 2017 a 2021 zvýšil z 30 178 na 34 315, přesto chovatelé hovoří o možném konci velkochovů v kraji.
Na vině je hlavně dlouhodobá nízká výkupní cena prasat. Už loni ohlásili konec chovu například v Družstvu vlastníků v Polance nad Odrou nebo v Zemědělském družstvu Hraničář Loděnice.
„Už nechceme nikomu dělat blázny. Na chov prasat jsme dlouhodobě dopláceli, museli jsme jej dotovat z jiných zdrojů, už v tom nechceme pokračovat,“ přiblížil důvody konce chovu ředitel DV Polanka Jan Rädisch.
Na situaci na trhu si chovatelé prasat stěžují dlouhodobě. Poslední dva roky ale byly podle všeho nejkrutější. „Máme za sebou dva roky obrovské krize. Všichni jsou vyždímaní jako citrony. A když nemají samotný chov jak sanovat z jiného, je to problém,“ popsal stav v kraji Filip Offenbartl, hlavní šlechtitel Střediska šlechtění prasat společnosti Genoservis. Za nízkými výkupními cenami podle něj stojí hlavně problémy na celoevropském trhu.
„Covid byl problém, ale hlavní příčinou krize v oboru jsou výkupní ceny. Ty spadly hlavně kvůli africkému moru prasat, který se před několika lety ve větším dostal do Evropy a následně se proto nesmělo vyvážet například do Číny,“ vysvětlil Offenbartl. „Ta si navíc více chrání své chovatele, začala snižovat import, což stlačilo ceny masa. Je zdokladované, že se k nám vozilo maso z Evropy, které bylo levnější, než jaké byly výkupní ceny v daných zemích. To byl faktor, který křivil trh. Ale nikdo se nepřizná, že by tak dělal úmyslně,“ přiblížil.
Vládní pomoc je jen malou náplastí
S odůvodněním nízkých výkupních cen masa souhlasí i předseda Regionální agrární komory Ostravsko Vilém Tomíček.
„V chovu prasat je velmi špatná situace. Ve vepřovém mase jsme soběstační na zhruba čtyřicet procent, to je už na hraně. Je zde stále méně chovatelů, což souvisí i s celoevropskou krizí, protože ve Španělsku a v Německu je přebytek dotovaného vepřového. To pak míří i k nám a to likviduje naše chovatele,“ konstatoval zemědělec hlavní důvody nízkých výkupních cen. „Vláda nyní chovatelům prasat slíbila dotační podporu, tak snad výrobci přežijí,“ dodal.
Vláda slíbila chovatelům prasat celkem 100 milionů korun, až 80 tisíc na jedno ustájovací místo.
„V současnosti jsou ceny, za které zemědělci vepřové prodávají, na úrovni roku 1994. Náklady jim přitom stouply na více než dvojnásobek a nadále rostou, i vlivem zdražování energií či krmných směsí,“ komentoval důvody podpory ministr zemědělství Zdeněk Nekula.
Válka výkupní cenu mírně zvýšila
Ani to ale automaticky nemusí znamenat záchranu zdejších chovů. „Je to jen jednorázová akce. Jako by vám někdo přispěl na cihly při stavbě domu, ale už by vám nedal na elektřinu,“ komentoval vládní podporu Jan Rädisch. „K chovu prasat se už nevrátíme, už pomalu dojíždíme, rušíme stádo, končíme,“ dodal.
Po napadení Ukrajiny se sice výkupní cena prasat mírně zvýšila, ani to však stále nestačí.
„V současnosti se prodává okolo 38 korun za kilo, potřebovali bychom 50,“ vysvětluje Tadeáš Koch, majitel Farmy Stonava. „Ještě žijeme. Je to ale velmi těžké. Navíc zdražuje krmivo, elektřina, všechno. V prosinci jsme už chtěli skončit, byli jsme rozhodnutí, ale pak jsme si řekli, že to ještě zkusíme. Doufám, že se to zlepší, ale v to vlastně doufám celý život,“ doplnil.
