„Se souhlasem majitele jsme bazény zabezpečili proti migraci živočichů a ve spolupráci s Biskupskými lesy následně nedaleko vzniklo náhradní stanoviště v podobě tůně,“ uvedla zooložka Michaela Slezáková z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK).
Pětadvacetimetrová tůň v Čeladné ale není jediná, která na sklonku loňského roku vznikla. Ochranáři jich v Beskydech na přelomu podzimu a zimy vytvořili desítky o celkové ploše stovek metrů čtverečních.
Michaela Slezáková stála i u zrodu tůní u bývalého rekreačního areálu Moravia na Soláni. „Tam bylo nutné odstranit staré zasněžovací nádrže s vysokými kluzkými břehy, v nichž se rozmnožovali obojživelníci, kteří se následně nedokázali dostat ven, a svůj konec zde bohužel našla i řada jiných živočichů – plazi, savci či hmyz,“ přiblížila.
Také tam jsou nyní vybudovány nové mělčí tůně, tři vznikly už v roce 2021, dvě loni.
Původně tůně vznikaly v přírodě samy
V Beskydech jsou na tůně vázány svou reprodukcí populace vzácných a chráněných druhů obojživelníků, zejména kuňky žlutobřiché a čolka karpatského. „Vhodné mokřadní biotopy pro tyto druhy ubývají a v krajině je jich nedostatek. Jejich úbytek je způsoben především dlouhodobým negativním působením člověka v krajině, zejména jejím odvodňováním z důvodu zemědělského hospodaření,“ popsala Slezáková.
Připomněla, že díky přirozeným procesům v krajině dříve tůně samovolně vznikaly a zanikaly. Následkem nevhodných lidských zásahů se to ale dnes přirozeným způsobem téměř neděje.
Kvůli melioraci z lesů postupně zmizelo také mnoho mokřadů a rašelinišť. I s jejich obnovou pomohlo hloubení nových tůní. „Jedná se o revitalizaci původně podmáčených a rašelinných smrčin. V dřívějších dobách byl v těchto místech vybudován odvodňovací systém, který vydržel fungovat překvapivě dlouho. Změnila se ale doba, kde bylo dříve vlhko, je dnes sucho,“ sdělil Tomáš Myslikovjan z AOPK s tím, že odborníci pracovali například v okolí Černé Ostravice.
Za drtivou většinu poruch v krajině může člověk, vysvětluje zoolog Kubín![]() |
„Využili jsme poměrně novou metodu, kterou jsme viděli už jinde v Česku při obnově rašelinišť, kde se to dokonce dělalo ručně. To je ale poměrně drahé, proto jsme to u nás dělali co nejšetrněji menším bagříkem,“ přiblížil Myslikovjan.
Odvodňování začalo před sto lety
Také on tvrdí, že nyní ochránci přírody prakticky jen napravují škody způsobené člověkem. „Odvodňování krajiny se tady děje už zhruba sto let. Už za první republiky, možná i dříve, vznikala meliorační družstva s bohulibým cílem, že když odvodní krajinu, že se v ní bude snadněji a účinněji hospodařit. Za socialismu se pak meliorace dovedla k zhoubné dokonalosti. Naštěstí je to zvratný proces, ale není vždy snadné přemluvit vlastníky lesů či půdy ke spolupráci,“ dodal.
Tůně vytváří ochránci přírody v Beskydech ve velkém už řadu let. Jámy vyhloubené na nepoužívaných lesních cestách zabraňují rychlému odtoku vody po deštích, pomáhají ale také udržet vodu na holinách po kůrovcové těžbě.
Snahu udržet vodu v krajině mají dnes i vlastníci lesů. „Už šestým rokem v rámci programu Vracíme vodu lesu se snažíme zmírnit dopady klimatické změny a následky sucha,“ uvedla mluvčí Lesů České republiky Eva Jouklová. Letos budou zaměstnanci státních lesů stavět v Beskydech na Morávce vodní nádrž zvanou Svěcený, loni vybudovali v Nýdku nádrž Klaus Hluchová.
8. června 2020 |