Černá kostka bude trochu kvádr, kolem plánované knihovny se má i bruslit

  14:20
O nové Moravskoslezské vědecké knihovně, známé jako Černá kostka, se hovoří sedmnáct let. Až nyní jsou známy podrobnosti ostravské stavby, která má region poslat do „lepší společnosti“.

Původní podoba vědecké knihovny, takzvané Černé kostky, se nemá měnit. Údajně zůstanou i vodní prvky. | foto: Kuba a Pilař architekti

Černá kostka nebude krychle a na vodní ploše s vodotrysky se v zimě možná bude bruslit. To jsou dvě dosud neznámá fakta o stavbě Moravskoslezské vědecké knihovny, o které se minulý týden debatovalo v galerii Plato, akci zorganizoval Antikvariát a klub Fiducia.

Dosavadní krajská vědecká knihovna sídlí od roku 1951 v provizoriu, které ani po sedmdesáti letech neskončilo.

Prostory v jednom z křídel ostravského magistrátu na Prokešově náměstí však jsou nevyhovující s nutností několika externích skladů.

„Nyní máme k dispozici včetně skladů šest tisíc metrů čtverečních, v Černé kostce to bude patnáct tisíc,“ poukázala ředitelka vědecké knihovny Libuše Foberová. Dodala, že do kostky se vejde 1,3 milionu knižních svazků, k tomu získá časovou rezervu padesáti let.

O novostavbě u ulice 28. října, naproti Domu kultury, hned vedle dokončeného takzvaného Skeletu, se jedná od roku 2004. Už to vypadalo, že se začne stavět, pak už byla takřka ztracená, případně se v jiné podobě měla stavět v Dolních Vítkovicích.

„Právě Černá kostka byla jediným naším projektem, o kterém jsme si mysleli, že je definitivně ztracen,“ připustil architekt Ladislav Kuba, společně s Tomášem Pilařem tvůrce podoby kostky.

Po oživení projektu v roce 2016 ho museli dvakrát přepracovat. Poprvé kvůli jeho zastaralosti, podruhé poté, co vláda ucukla ze slibu spolufinancování a kraj musel Černou kostku napasovat do evropského dotačního programu Fondu spravedlivé transformace.

Vše musí být ekologičtější. „Proto jsou na střeše solární panely, ale energii bude kostka mít hlavně díky tepelným čerpadlům v podzemí,“ nastínil architekt.

Postupem času se také zvyšovala cena stavby. „Nyní počítáme s náklady ve výši 1,5 miliardy korun,“ poznamenal náměstek hejtmana pro kulturu Lukáš Curylo. „S vybavením až dvě miliardy,“ přidal se další z krajských náměstků Jakub Unucka.

Ačkoli se stavba jmenuje kostka, očekávaná krychle to nebude. Na dotaz MF DNES Kuba uvedl, že délka a šířka má činit shodně 36 metrů, ale výška zhruba čtyřicet metrů. Kostka má v projektu dvě podzemní a osm nadzemních podlaží. Plus střecha s terasou.

Provoz vyjde ročně asi na sto milionů

V podzemí bude parkoviště pro 78 automobilů a takzvaná makerspace dílna, tedy digitální pracoviště. V přízemí pak recepce s kavárnou a noční studovnou.

V nadzemních patrech se pak střídají kompaktní regály s knihami a dalšími digitálními pracovišti, například 3D tiskárnami, knižními skenery, chybět nebudou ani výukoví roboti s možností rychlých vzdálených přístupů k elektronickým informačním databázím.

Ve třetím podlaží se počítá i s art kinem, nejvyšší podlaží pak budou mít administrativní charakter. Šesté podlaží se bude pronajímat, firmy se prý zajímají už nyní. Provozní náklady přijdou na zhruba sto milionů korun ročně.

Knihovna se má otevřít lidem v roce 2027

V okolí pak zůstane prostor pro vodní plochu s pěticentimetrovou hloubkou a vodotrysky. Sloužit může i k brouzdání dětí. „Dlouho jsme přemýšleli nad tím, aby se voda nemusela na zimu vypouštět a mohlo se na ní třeba bruslit. Vypadá to, že jsme našli řešení,“ zmínil architekt.

U kostky také zůstane parkoviště pro 86 vozů, kam povede komunikace ze Zelené ulice. Navíc v blízkosti bude stát parkovací dům.

Kraj hodlá příští rok získat stavební povolení, následuje výběr zhotovitele a stavět by se začalo o dva roky později. Černá kostka se má otevírat v roce 2027.

„Černá kostka bude patřit mezi top knihovny v Evropě,“ vyjádřil své přesvědčení krajský náměstek Curylo.

Černá kostka bude stát naproti Domu kultury, nedaleko sídla krajského úřadu.

Černá kostka bude stát naproti Domu kultury, nedaleko sídla krajského úřadu.

Autor: