Bez stejných podmínek pro všechny nepřežijeme, žádají oceláři levnější elektřinu

  11:36
Ani několik týdnů po oznámení německé vlády, že se po Novém roce chystá výrazně snížit ceny elektřiny pro energeticky náročné podniky, se na české straně neděje prakticky nic. Zástupci vlády v demisi ani jejich nejpravděpodobnější nástupci zatím nepředstavili způsob, jak by stát firmám pomohl. Oceláři varují, že to pro ně může být likvidační.

ilustrační snímek | foto: Pavel Zubek

„Zatímco Berlín systematicky chrání své průmyslové firmy včetně ocelářů, český průmysl zatím podobný mechanismus nemá,“ přiblížila situaci Marcela Kubalová, předsedkyně představenstva Ocelářské unie s tím, že rozdílné přístupy jednotlivých států narušují jednotný evropský trh a mohou oslabit konkurenceschopnost České republiky.

Česko cla příliš nepocítí, vyváží málo, tvrdí oceláři. Konkurence se ale bojí

Zástupci ministerstva průmyslu a obchodu na tuto situaci zatím nereagovali žádným novým opatřením. Podle mluvčího Marka Vošahlíka platí původní stanovisko resortu.

Podniky mohou využít Modernizační fond, Inovační fond, Operační program Životní prostředí či podporu z Národního plánu obnovy včetně zvýhodněných úvěrů. Jde však převážně o dlouhodobé investiční nástroje, nikoli o řešení růstu cen energií, které firmy považují za akutní problém.

S jistou reakcí zatím přišel pouze příští možný ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO). „Německo brutálně zadotuje průmyslové podniky a zlevní jim elektřinu. My zbavíme podniky i domácnosti plateb za obnovitelné zdroje energie. Současně zesílíme podporu energeticky náročných oborů,“ reagoval Havlíček na německý plán s odkazem na hospodářskou strategii svého hnutí.

Tento dokument slibuje snížení plateb za podporované zdroje energie nejméně o polovinu a celkové zmenšení regulované složky elektřiny o 25 procent. Změny by ale začaly platit až v roce 2027, tedy výrazně později, než začne fungovat německý tarif.

Rozdíl může čítat i čtyři miliardy, zní z Třince

Představitelé Ocelářská unie varují, že rozdíl v cenách může být pro domácí odvětví likvidační.

Německý tarif má udržet průmyslovou cenu elektřiny kolem pěti eurocentů za kilowatthodinu. To může zásadně dopadnout třeba na Třinecké železárny, které spotřebují přibližně jednu terawatthodinu elektřiny ročně. Rozdíl v cenách tak pro ně může znamenat tři až čtyři miliardy korun rozdílu v nákladech.

„Bez srovnatelných podmínek pro průmysl bude české ocelářství dlouhodobě neudržitelné. Pokud vláda nepřijde s jasnou podporou, hrozí, že se výroba surové oceli z Česka vytratí,“ varuje generální ředitel Třineckých železáren Roman Heide.

Omezme vývoz šrotu, jinak bude k výrobě v Evropě chybět, varují oceláři

Určitou úlevu by nyní ocelářům mohly přinést kroky přímo z Bruselu. Evropská komise představila návrh obranného mechanismu pro ocelářství. Počítá v něm se snížením dovozních kvót téměř o polovinu a se zvýšením cel na nadkvótové dovozy z 25 na 50 procent tak, aby se omezil příliv levné oceli z Asie a stabilizoval evropský trh.

„Tento návrh je prvním krokem k tomu, aby náš průmysl znovu získal konkurenceschopnost,“ uvedl místopředseda komise Stéphane Séjourné.

Členové Evropské komise zároveň v rámci akčního plánu Clean Industrial Deal umožnili členským státům přijímat dočasná národní podpůrná opatření včetně vlastních dotací a pobídek pro průmysl.

Dobré, ale je to jen dílek řešení problémů, hodnotí oceláři opatření EU

Tím se však podle zástupců Ocelářské unie odpovědnost za průmyslovou politiku stále více přesouvá z evropské na národní úroveň.

„Evropská komise přenáší stále větší odpovědnost za udržení průmyslu na jednotlivé členské státy. To ale znamená, že kdo má silný rozpočet a rychle reaguje, získává výhodu,“ vysvětlila Marcela Kubalová.

„Německý průmysl bude mít díky novému tarifu energii přibližně o polovinu levnější než české podniky. Pro tak úzce propojený region jako je střední Evropa to představuje systémové riziko,“ dodala.