Spisovatelka má pamětní desku v depozitáři a ulici na špatné straně města

  9:32
Její dílo nebylo povinnou četbou a knihy uznale hodnotí většinou jen literární znalci. Ale v prvních třech dekádách 20. století patřila spisovatelka a básnířka Božena Benešová k výrazným osobnostem, které posilovaly postavení žen ve společnosti. Od jejího narození v Novém Jičíně dnes uplynulo 150 let.

Na fotografii rodný dům Boženy Benešové, vpravo jako mladá spisovatelka, vlevo pamětní deska z depozitáře Muzea Novojičínska. (30. listopadu 2023) | foto: Koláž: Jana Palkovská

Benešovou v Novém Jičíně připomínají hned dva paradoxy. Ulice, která je po ní pojmenovaná, leží na opačné straně města, než stojí rodný dům. A i když má dokonce pamětní desku, tak ta je už přes čtyřicet let uschovaná v muzejním depozitáři.

Rodný dům totiž stojí v ulici Dolní brána, což za socialismu byla třída Rudé armády. A tu si tehdy nikdo přejmenovat neodvážil.

Pamětní deska od frenštátského autora Karla Vašuta visela na domě od roku 1964. „Ale na konci 70. let musela na příkaz soudružky vedoucí kulturu na okresním národním výboru pryč,“ řekl novojičínský historik Jan Číp.

Z domu i dalších tří sousedních objektů se totiž stalo romské ghetto, přičemž objekty pustly. Navíc hrozilo, že desku z bronzu někdo ukradne.

Pamětní deska je zapsaná jako sbírkový předmět Muzea Novojičínska, takže by při opětovném umístění zřejmě musela vzniknout kopie.

Byli slavnými spisovateli, dnes jsou neznámí. Mají šanci jako Josef Váchal?

V posledních letech se však o rozšíření připomínek osobností zasloužil Klub rodáků a přátel města Nového Jičína. „Zpracováváme strategii vzniku dalších pamětních desek a spisovatelka Benešová je mezi zvažovanými osobnostmi,“ potvrdil předseda klubu Pavel Wessely.

Benešová, za svobodna Zapletalová, se z Nového Jičína přestěhovala do Napajedel na Zlínsku, kde se i vdala. Na tamním Masarykově náměstí má pamětní desku. Trvale však po přestěhování v roce 1908 zakotvila až v Praze, kde 8. dubna 1936 ve věku 62 let zemřela. Pohřbena je na Bubenečském hřbitově.

Byla představitelkou psychologické prózy, napsala například románovou trilogii z 1. světové války s názvy Úder, Podzemní plameny a Tragická duha. Její nejznámější novela Don Pablo, don Pedro a Věra Lukášová vyšla až posmrtně v roce 1936. Byla vzorem pro pozdější spisovatelky, například Marii Pujmanovou nebo Helenu Dvořákovou, které za ní dokonce docházely.

Nový Jičín: modrá značka ukazuje ulici Boženy Benešové, červená její rodný dům.

Nový Jičín: modrá značka ukazuje ulici Boženy Benešové, červená její rodný dům.

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz

Autor: