„Výstavba vědecko-výzkumného centra CirkArena se tak dostala do fáze, kdy se bude stavět a začnou se rýsovat obrysy nového objektu,“ uvedl mluvčí třineckého magistrátu Stanislav Cieslar.
O stavu CirkAreny se postará stavební společnost Metrostav DIZ a její cena je odhadována na 1,236 miliardy korun. Hotovo by mělo být koncem roku 2027.
Návrh projektu pochází z dílny třineckého studia Fiala Architects. Centrum se kromě výzkumu v oblasti bioodpadů či stavebních materiálů zaměří také na udržitelnější zdroje.
„V současnosti se naplno rozběhnou projekční práce spojené s odstraněním původního objektu a zahájením stavby nové. Proto se s výjimkou drobného povoleného kácení zeleně v místě stavby v nejbližších měsících nic zásadního dít nebude. Nicméně předpoklad je, že s nástupem léta se stavební práce již rozjedou,“ uvedl Jakub Švrček, výkonný ředitel společnosti Materiálový a Metalurgický výzkum, která za projektem CirkAreny stojí.
Výzkumné a vývojové centrum pro cirkulární ekonomiku evropské úrovně přiláká do Třince, Ostravy a regionu nové talenty i excelenci, bude se znovu chvět energií.
Třinecká hokejová hala půjde k zemi, draží se sedačky z tribun podepsané hráči |
Myšlenka vzniku CirkAreny vychází z průmyslové historie kraje a aktuální transformace regionální ekonomiky. Přímo navazuje také na evropské klimatické cíle. Její stavba vzniká recyklací brownfieldu – staré WerkAreny v Třinci.
Její projekt mají na starosti architekti Jiří Fiala a Jakub Švrček. „Vnitřní zastřešené atrium s multifunkční plochou bude sloužit jak CirkAreně, tak veřejnosti,“ upozornil v rozhovoru na webu města Třinec Fiala. „Budou zde probíhat různé akce pro veřejnost, jako jsou koncerty, představení, promítání, přednášky, happeningy atd. Atrium by mělo být doplněno spoustou zeleně a vodopádem využívajícím dešťovou vodu.“
V nové CirkAreně vyroste i speciální dětská laboratoř. Celé okolí bude vybaveno plochami pro různé akce, jako je například start Beskydské sedmičky.
Závan nostalgie i vzpomínky na první titul. Třinec dal sbohem staré Werk Areně |
Na poměry Třinecka jde o velkou stavbu. „Pečlivě koordinujeme průběh stavebních prací s fungováním sousedního sportovního a volnočasového areálu, včetně okolní dopravy. Snažíme se spolu se zhotovitelem o to, aby byl vliv stavby na okolí co nejmenší, neumíme jej však eliminovat zcela. Snažíme se vše dobře plánovat, aby při postupném odstraňování starého objektu a následné nové výstavbě byl vliv hluku nebo prašnosti v minimální míře,“ poznamenal Jakub Švrček.
Vědci budou v nové budově zkoumat především bioodpady, odpadní a vedlejší produkty z průmyslu, stavebnictví a energetiky.
„Například kaly, strusky, popílky nebo vyřazené materiály. Čili zdroje, které se již dnes v třinecké lokalitě nezřídka vyskytují. Tyto suroviny mají často druhý život a my budeme hledat, jak je efektivně a bezpečně znovu využít. Vzorky budou přiváženy v menších dávkách, řádově v desítkách kilogramů, a vše bude probíhat za přísných bezpečnostních a hygienických podmínek,“ řekl Svrček.