Aby tyto věci dokázali zvládat lépe, snaží se jim ostravská organizace Mikasa pomoci nácvikem sociálních dovedností pod dohledem zkušených pracovníků.
V jednom z běžných panelových domů v ostravské části Výškovice se například nachází tréninkový byt Mikasy, ve kterém mohou autističtí lidé na prahu dospělosti trénovat dovednosti potřebné pro co největší míru samostatnosti.
„Může to být například vaření, uklízení, samostatné přespávání nebo i běžné fungování přes den, když je klient sám bez rodičů,“ přibližuje Beata Herciková, jedna z pracovnic Mikasy specializujících se na průvodcovství rodin dětí s autismem.
Bezpečné prostředí
Zmíněná služba je určena především dospělým lidem na spektru autismu, zejména těm s diagnózou Aspergerova syndromu či vysokofunkčního autismu, kteří potřebují podporu při osamostatňování.
„Mnoho našich klientů stále žije s rodiči. I když zvládají běžné domácí činnosti jako vaření, praní nebo úklid, mají doma přirozenou oporu. Vědomí, že je rodič nablízku a v případě potřeby pomůže,“ doplňuje Herciková. „Právě proto je pro ně důležité mít možnost si v bezpečném prostředí vyzkoušet, jaké to je žít zcela samostatně, bez každodenního zázemí rodiny. Často si nejsou jistí, jak by takovou situaci zvládli. Proto jsme vytvořili tréninkový byt, kde si mohou samostatné bydlení postupně a bez tlaku vyzkoušet.“
Podobné dovednosti si klienti osvojují už v rámci běžné sociální rehabilitace, ale možnost pobytu v tréninkovém bytě posouvá jejich zkušenost na novou úroveň.
„Když má někdo obavu zůstat sám, může si to tady bezpečně vyzkoušet. Nejprve třeba na jednu noc, později na více dní. Všechno se dá přizpůsobit individuálním potřebám a tempu. Pro některé je to velký krok – například jeden z klientů má silnou obavu z výšek, a protože je byt v sedmém patře, zatím se k přespání neodhodlal, i když o něj zájem má. V domácím prostředí, kde žije se svou maminkou, už zvládá spoustu věcí samostatně. Teď společně hledáme cestu, jak mu pomoci zvládnout i tento další krok,“ popisuje možné výzvy Herciková.
Rodiče mají obavy o další osud svých dětí
V Mikase fungují také rodičovské skupiny, které se zaměřují na podporu rodin v období, kdy se jejich dítě začíná osamostatňovat.
„Rodiče často své děti podporují s láskou a péčí, ale někdy spíše nevědomky než záměrně mohou dítěti bránit v rozvoji samostatnosti tím, že za něj automaticky přebírají určité činnosti,“ vysvětluje Herciková. „V rámci skupin proto společně hledáme způsoby, jak dítěti dávat prostor k trénování běžných dovedností a zároveň posilovat důvěru v jeho schopnosti. Věnujeme se i emocím rodičů – například, jak zvládat úzkost z toho, že dítě nebude doma. V mnoha případech jsou děti na rodiče velmi silně navázaní a tráví s nimi většinu času. I pro rodiče je to tedy velká změna, kterou potřebují zpracovat.“
Nevydrželo ani nerozbitné vybavení. Péče o autisty obnáší i nebezpečí |
Mezi nejčastější obavy rodičů patří strach z toho, že by jejich dítě mohlo být v běžném životě zneužito nebo uvedeno v omyl.
„Například se obávají situací, kdy by jejich potomek mohl uzavřít nevýhodnou smlouvu s dodavatelem energií nebo mobilním operátorem, aniž by si plně uvědomil důsledky. Lidé na spektru autismu bývají často velmi otevření a důvěřiví, což je krásná vlastnost, ale zároveň je důležité učit se, že ne všechno, co někdo říká, musí být pravda. Pracujeme s nimi na tom, jak si informace ověřovat a chránit se před možným zneužitím,“ objasňuje Herciková.
Tyto obavy však často poukazují na hlubší problémy, které se týkají nejen konkrétních situací, ale celkového porozumění světu kolem sebe.
„Mnoho lidí na spektru se potýká s obtížemi v oblasti sociálního vnímání, rozpoznávání záměrů druhých, orientace ve složitých mezilidských vztazích a v porozumění abstraktním konceptům, jako je manipulace nebo skrytý význam sdělení. Proto je důležité pracovat nejen na konkrétních dovednostech, ale i na celkovém posílení schopnosti kritického myšlení, sebevědomí a bezpečného rozhodování.“
Sociální rehabilitace v Mikase má však daleko širší náplň. „Snažíme se klientům pomoci především s jejich začleňováním do společnosti, aby v ní mohli co nejlépe fungovat. Děláme například nácviky komunikace, jak oslovit vrstevníky, jak poznávat své emoce, jak je zvládat a jak se orientovat v běžných společenských situacích. Cílem je, aby se klienti cítili jistější a lépe rozuměli sobě i druhým,“ vypráví Herciková.
Jak na nástrahy seznamování
S jedním z klientů například pracovali na rozvoji sociálních dovedností, které mu pomohou navazovat kontakty a komunikovat s lidmi, o které má zájem – například v situacích, kdy se chce seznámit.
„Mnoho klientů má hluboký zájem o konkrétní témata, o kterých dokážou nadšeně a dlouze mluvit. V jedné situaci to vypadalo tak, že klient při seznamování pozdravil, představil se a hned se ponořil do vyprávění o svém zájmu. Společně jsme pak pracovali na tom, jak v konverzaci vytvářet prostor i pro druhého, jak naslouchat, vnímat reakce a navazovat na to, co říká druhý člověk. Řešili jsme také například tempo chůze, když šel s někým, měl tendenci jít výrazně rychleji. Ukazovali jsme mu, jak si všímat tempa druhého a přizpůsobit se, aby se mohli pohybovat společně. Takových drobných situací je víc a každá z nich je příležitostí k učení a růstu,“ říká Beata Herciková.
Téma komunikace ilustruje i další zkušenost z praxe. „Jeden z klientů má velký smysl pro humor a rád vypráví vtipy. Když ale někdo řekne vtip jemu, nemusí ho vždy pochopit tak, jak byl zamýšlen,“ popisuje pracovnice Mikasy. „Ve společnosti pak někdy docházelo k nedorozuměním – lidé si nebyli jistí, jak na jeho styl komunikace reagovat. To mohlo vést k tomu, že si o něm vytvořili mylný dojem. Jiná klientka zase potřebovala porozumět tomu, proč se vedou krátké společenské rozhovory, takzvané zdvořilostní konverzace a jakou mají v běžné komunikaci roli. Podobné situace nejsou výjimečné. S nejistotou v komunikaci se potýká mnoho lidí. U osob s Aspergerovým syndromem však mohou být tyto výzvy intenzivnější a vyžadují cílenou podporu. Je to oblast, které se věnujeme s velkou péčí.“
Ostravská Mikasa pomáhá autistům najít či udržet si zaměstnání |
Zmíněné výzvy mohou lidem na spektru autismu výrazně ztěžovat například i hledání práce. Této tematice se sociální rehabilitace široce věnuje. Začíná se pomocí se sepisováním životopisu, přípravou na pohovor, někdy pomoc zahrnuje i intervenci u zaměstnavatele.
„Občas je potřeba zaměstnavateli vysvětlit, že uchazeč může reagovat jinak, potřebuje více času nebo konkrétní podmínky. Pokud je prostředí vstřícné, může být spolupráce velmi úspěšná,“ líčí Herciková.
Dodala, že Mikasa se klienty snaží podporovat v tom, aby dokázali otevřeně a srozumitelně komunikovat své potřeby v pracovním prostředí. „Díky tomu zaměstnavatel lépe porozumí, co konkrétní člověk potřebuje, aby mohl svou práci vykonávat dobře a s jistotou,“ vypráví Beata Herciková. „Když klient získá práci, přichází na řadu další praktické kroky jako nácvik cesty do zaměstnání. Tato podpora je velmi důležitá. Pro některé klienty může být cestování hromadnou dopravou náročné a vyvolávat nejistotu. Když si ale trasu několikrát projdou s asistencí, pomáhá jim to získat větší jistotu, orientaci a pocit bezpečí, což výrazně posiluje jejich samostatnost.“
Ředitel Mikasy Michal Panáček doplnil, že každý člověk má právo žít důstojný a naplněný život – podle svých možností, tempa a potřeb. „V Mikase se snažíme vytvářet prostředí, kde lidé na spektru autismu mohou bezpečně objevovat, co všechno zvládnou, a kde mají prostor růst. Sociální rehabilitace není o napravování nebo přizpůsobování se většině. Je o podpoře, porozumění a hledání cest, jak může každý člověk fungovat ve světě tak, aby se v něm cítil dobře,“ uvedl Panáček.
