„V domovech pro seniory je v Krajské síti sociálních služeb zařazeno zhruba 4 300 lůžek a dalších přibližně 1 550 lůžek je v domovech se zvláštním režimem,“ konstatovala Miroslava Chlebounová z tiskového odboru kraje.
Napříč regionem funguje také osm domovů soukromé sítě SeneVida, a to buď pod názvem Alzheimer Home, nebo SeneCura. Jejich celková kapacita činí 736 lůžek.
V příštím roce pak přibudou další stovky lůžek, z toho 74 v krajských zařízeních, novou pobočku chce otevřít Penta Hospitals, jíž patří zmíněná síť SeneVida.
„Na druhé čtvrtletí roku 2026 chystáme otevření domova v Karviné s kapacitou 213 lůžek,“ informoval mluvčí Penta Hospitals Vladislav Podracký.
Vše, co byste měli vědět o Alzheimerově chorobě. Devět otázek a odpovědí![]() |
Domovy se zvláštním režimem slouží především lidem v těžším stadiu demence. „Dá se ale říct, že i značná část obyvatel domovů pro seniory trpí nějakou formou demence. V případě, že je onemocnění závažnější, je pak už potřebná péče právě v domovech se zvláštním režimem,“ vysvětlil náměstek ostravského primátora pro sociální oblast Zbyněk Pražák.
Navzdory rostoucímu počtu míst je zájem o umístění větší, než jsou možnosti stávajících zařízení.
„Poptávka je u nás dlouhodobě vyšší než volné kapacity. Zejména v hustě obydlených oblastech se k vyššímu zájmu o umístění přidávají i delší čekací lhůty na volná lůžka,“ dodal Podracký.
Jaké jsou v kraji reálné počty podaných žádostí, se ale odhaduje velmi těžko. „Často se jedná o duplicitní podání žádostí, kdy jeden senior má podanou žádost u několika poskytovatelů sociálních služeb,“ uvedla Chlebounová.
Málo zdravotnického personálu
A problémem spojeným s fungováním pobytových sociálních služeb je také nedostatek vhodných zaměstnanců.
„Pracovníky pro přímou péči se nám daří jakž takž zajistit, horší je to se zdravotnickým personálem,“ popsal personální situaci nejen ve svém zařízení ředitel Domova Vítkov Tomáš Surovka. „Jedním z faktorů je skutečnost, že platy v nemocnicích jsou vyšší než v sociálních službách, na Vítkovsku, kde je méně obyvatel, je to i nedostatek kvalifikovaných lidí.“
„Při hledání lidí nám pomohlo, že jsme o sobě dávali hodně vědět. Do přímé péče se nám hlásili například lidé, které už přestala bavit práce v automotive, díky vyškolení se mnozí u nás úspěšně zapracovali,“ popsala jednu z možných cest Jana Prášková, ředitelka loni otevřeného Domova pod Bílou horou v Kopřivnici. Zároveň se ale obává, zda se podaří pracovníky udržet. „Blíží se otevření domovů v Příboře a ve Frenštátě, bojíme se, zda nám některé lidi nepřetáhnou.“
Situace naštěstí není úplně tragická. „Máme výhodu, že na území kraje působí několik vysokých, vyšších odborných a středních škol se zaměřením na sociální práci. Tito budoucí absolventi, zčásti saturují potřeby sociálních služeb v kraji. Ale platí, že čím dále od větších měst, tím je přístup k novému personálu obtížnější,“ dokončila Chlebounová.


