Šperky s popelem jsou stále oblíbenější, říká ředitel krematoria zvířat

  17:14
Češi čím dál méně navštěvují hřbitovy, o to více si objednávají šperky nebo pietní předměty, do nichž skláři vkládají popel jejich bližních nebo domácích mazlíčků. Trendy a novinky nejen ve zvířecím pohřebnictví přibližuje ředitel českolipského krematoria zvířat Lukáš Illek.

Před devíti lety pomáhal Lukáš Illek s otevřením Krematoria zvířat Česká Lípa, při komunikaci s klienty i se samotným žehem. Nyní je ve firmě obchodním ředitelem. Vysvětluje, proč už lidé nechodí na hřbitov, jak fungují samoobslužné chladicí schránky na uhynulé mazlíčky nebo proč se firma nedávno přejmenovala.

Jak jste se k tomuto – pro mnohé možná nevšednímu – zaměstnání dostal?
Ačkoliv jsem vystudovaný fotograf a mám FAMU, tak mě nikdy nenapadlo, že budu dělat ředitele krematoria (směje se). A je to neskutečně pestrá a uspokojující práce. Baví mě balancování na hraně – například jak komunikovat, abychom ze situace nedělali tragédii, protože smrt patří k životu. Snažíme se proto spíš soustředit na pozitivní věci, jako jsou vzpomínky.

Dá se ve zvířecím pohřebnictví hovořit o aktuálních trendech?
Jak v lidském, tak zvířecím pohřebnictví jsou viditelné trendy. Lidé se snaží omezovat návštěvy hřbitovů. Jednorázově někam uloží popel, třeba na rozptylovou loučku nebo jej vsypou do země, a s urnou už nemají starosti, protože nepotřebují fixní hrob. Samozřejmě jim pak chybí hmatatelná vzpomínka. Něco, co má fyzickou podstatu a co si mohou vzít do ruky. Proto mají čím dál větší zájem o individuální památeční předměty.

Češi čím dál méně navštěvují hřbitovy, o to více si objednávají šperky nebo pietní předměty, do nichž skláři vkládají popel jejich bližních nebo domácích mazlíčků.

Jak si pietní předměty mohu představit?
Může to být šperk na popel, laser portrét, památeční sklo, otisk tlapky v případě zvířat nebo něco podobného. Další trend, který pozorujeme, je, že čím dál více klientů si přeje obřad, rozloučení nebo celý pohřeb přizpůsobit na míru. To obnáší i různé ekologické varianty jako pohřbívání ke stromům, bio urny a podobné věci.

První křišťálovou urnu jste vyrobili zhruba před 25 lety. Nyní dodáváte památeční předměty pohřebním službám v Česku i do Evropy. Jsou to třeba skleněné plastiky s laser portrétem a dutinou na uschování vlasů nebo srsti, památeční sklo, prsteny a náušnice obsahující kremační popel lidí či zvířat. Je o ně zájem?
Křišťálové urny vznikaly primárně pro lidi. Postupem času se k tomu přidávaly další produkty. Památeční sklo, když ho majitel firmy Dalibor Novák vymyslel, byla úplná novinka. Trvalo deset let, než ho lidé akceptovali. A dneska je památeční sklo celá kategorie pietních produktů. Kontaktují nás klienti ze severských či pobaltských států, dělali jsme zakázky pro Ukrajinu, do Itálie nebo Španělska. Nejvíce objednávek přichází samozřejmě od Čechů.

Paradoxně vyrostla na okraji České Lípy v roce 2010 nejprve sklárna, Memory Crystal, kde skláři vytvářejí památeční sklo. Až později, v roce 2016, jste se rozšířili také o krematorium zvířat. Jak se vyvíjel počet klientů?
Krematorium jsme otevřeli před devíti lety a nárůst klientů byl postupný. Na začátku jsme měli 25 žehů měsíčně. Postupně to rostlo a dneska jsme na čísle 120 žehů za měsíc.

Když se vrátím k lidem, v Česku se většina zemřelých zpopelňuje. Stále platí, že jsme považováni za kremační velmoc?
Dříve bylo běžné, že když někdo zemřel, tak byl vystavený doma. Sousedi a známí se s ním přišli rozloučit. Pak ho pohřbili na hřbitově. Postupem doby začala vznikat lidská krematoria. My jsme jedna z kremačních velmocí. Přes 90 procent pohřbů se u nás provádí kremací. A standardní hroby, pohřby do země, se soustředí spíš na Moravu nebo tam, kde jsou víc nábožensky založení, nebo kde je to pro rodinu tradiční. Ale kremace v každém případě vede. A čím dál tím méně lidí chce navštěvovat hřbitovy, protože je to samozřejmě starost a náklady – pečovat o hrob, o urnový sklípek nebo o místo na hřbitově. A proto lidé hledají alternativy.

Prostějov zvažuje zřízení pietního místa pro zvířata, nabídlo by i kremaci

Liší se kremace člověka a zvířete? Předpokládám, že i po žehu zvířat zbydou části kostí, které se melou v kremulátoru na jemný prach.
Principiálně je to stejné, tedy až na dobu trvání. Kremace závisí na váze těla, ale jinak je to identické. My máme kremační pec, která je stejná jako pro lidi. Jen o něco menší.

U lidí jsou běžné kovové implantáty, které žehu odolávají. Setkáváte se s nimi i u zvířat?
Je to častější, než by si možná člověk myslel. Ale spousta mazlíčků má za sebou operace. Mají různé náhrady nebo šrouby, třeba po zlomeninách. Když se po kremaci vyjme z pece popel, tak se kontroluje, buď magnetem nebo prosetím, aby tam tyto věci nebyly. Protože by mohly poškodit kremulátor. Klient si může tyto lékařské věci potom odnést.

Nedávno jste se přejmenovali na Memory Pet Krematorium. Proč?
Lidé tady byli zvyklí, že jsme Krematorium zvířat Česká Lípa. Kvůli rozvoji jsme se ale rozhodli přejmenovat, i když nás pořád provozuje stejný majitel. Máme rodinu společností postavených na stejném systému. Memory Crystal je sklárna. Memory Servis provozuje zvířecí krematorium a služby okolo. A potřebovali jsme se sjednotit pod značku Memory Pet i v otázce zvířat, aby to nebylo roztříštěné. Aby si lidé spojili, že Memory Pet Krematorium patří k Memory Pet Pointu a k budoucímu Memory Pet Shopu, který připravujeme.

Češi čím dál méně navštěvují hřbitovy, o to více si objednávají šperky nebo...

Co je Memory Pet Point? Toho nápisu jsem si všimla na dřevěné buňce u vchodu. Chápu dobře, že tam lidé vozí svá uhynulá zvířata bez ohledu na provozní dobu krematoria?
Je to samoobslužné pietní místo pro zvířata. Funguje na velmi jednoduchém principu. Když nás klient potřebuje, tak na webových stránkách www.memorypetpoint.com zvolí váhovou kategorii svého zvířátka. Pak si vybere nejbližší pet point, zadá tam kontaktní údaje a základní údaje o zvířátku a provede online platbu. Obratem mu přijde PIN kód, díky němuž se tam může dostat. Jsou tam pro něj připravené například hygienické prostředky na manipulaci se zvířátkem.

Jak to vypadá uvnitř?
Vnitřní prostor je rozdělený na dvě části. Na rozlučkovou, kdy se klient může v klidu, v soukromí, bez toho, aby s kýmkoliv musel komunikovat, se svým mazlíčkem naposledy rozloučit. Převážná většina veterinárních klinik na to není zařízena. Už klepe další klient, je to nemocniční prostředí, takže to pro klienty není úplně komfortní. Tady se mohou naposledy rozloučit v pěkném a útulném prostředí.

Co následuje?
Když se rozloučí, tak si otevřou individuální chladicí schránku, ve které mají připravený úložný vak. Je označený unikátním číslem zvířátka a kremační známkou. Ta je ze speciální keramiky a se zvířátkem je při kremaci. Poté se spolu s popelem dává do urničky. Jakmile do chladicí schránky klient mazlíčka uloží, tak odchází. My mu následně další pracovní den voláme a řešíme s ním praktické věci. V okamžiku, kdy je po kremaci, mu do výdejních schránek v pet pointu zase zdarma přivezeme urničku. Přijde mu PIN kód a on si tady může urnu vyzvednout kdykoliv mu to vyhovuje.

Jaká je kapacita českolipského Memory Pet Pointu?
Je tu jedenáct schránek ve čtyřech velikostních kategoriích. Tři schránky jsou pro úplně malá zvířátka. Nejmenší kategorie do 2 kilo je pro králíčky, myšky, fretky nebo když někomu umře třeba kotě nebo štěně. Pak je tu kategorie od 2 do 10 kilo, ta je jednou z nejčastěji využívaných. Do ní spadá velké množství společenských plemen pejsků a koček. Pak je kategorie 10 až 30 kilo, to jsou středně velcí pejsci. Dole je 30 až 60 kilo, a to už jsou poměrně velká plemena. Do pet pointu lze uložit mazlíčky do maximálně šedesáti kil. V krematoriu je to 92 kilogramů, což bývají největší psí plemena. My jsme měli váhový rekord asi 87 kilogramů.

Olomoucké zvířecí krematorium se i přes protesty lidí chystá otevřít

Lidé u vás nechávají zpopelnit hlavně psy?
Dejme tomu 90 procent jsou pejsci a zbytek kočičky a jedno procento dalších zvířátek jako králíci, plazi, želvičky a podobně.

Kromě České Lípy jste loni otevřeli Memory Pet Point ještě v areálu Státního veterinárního ústavu na Praze 6. Přibudou další?
Teď jsme dostali povolení na Plzeň, kde se pet point připravuje k otevření. Máme rozpracovaná i další místa – Trutnov, Jičín, Mladou Boleslav, Most, Rakovník. V budoucnu určitě bude fungovat i v Liberci. Chceme mít pet pointy postupně ve všech okresních městech, službu budou provozovat lokální krematoria zvířat. Chceme se rozrůst i na Slovensko, do Německa či Polska. Ale nejdříve se snažíme etablovat českou síť.

Není to jediný mezinárodní projekt, do kterého jste se pustili. Narážím na křišťálový strom vzpomínek EIWA.
Jde o kolumbárium s křišťálovým stromem, který se umisťuje na hřbitovy. Projekt jsme osm let vyvíjeli a loni na podzim jsme v Mariánských Lázních otevřeli první EIWU. A tím se rozběhl obrovský kolotoč dalších poptávek, které teď řešíme. Jsou to ale všechno dlouhodobé projekty, protože jednáme s obcemi. Jsou projekty revitalizace hřbitovů, které řešíme už pět let. Než se udělá třeba změna územního plánu nebo vydá stavební povolení, tak to trvá. Letos je naplánovaná výroba ještě minimálně jednoho či dvou stromů. A v příštím roce by měly být další. Tenhle projekt je velmi zajímavý i pro německé hřbitovy.

Prozraďte o EIWĚ víc.
Je to úplně jiný způsob ukládání uren na hřbitov. Všichni znají kolumbární stěny s okénky, kam se dají uložit urny. Tohle je řešení, kdy je na hřbitově postavené pietní místo, křišťálový strom s lístečky. A pod ním jsou tubusy, kam se ukládají jednotlivé urny. Každá urna má k sobě přiřazený lístek na stromě. Když se strom postaví, tak jsou na něm lístky jen čiré. Potom, když se tam uloží zesnulý, se do lístečku zataví popel, nebo se jen označí jménem. Strom je i interaktivní, takže jej lidé mohou ovládat pomocí mobilní aplikace, nebo když jsou u hřbitova, tak je ve stěně ochranného altánu tablet. Na něm si mohou lísteček rozkliknout. Slouží jako náhrobní kámen, takže je tam vidět třeba jméno a datace života zesnulého. Pokud to majitel lístečku umožní, mohou si lidé prohlédnout fotografie nebo zaslat vzkaz.

Trendy a novinky nejen ve zvířecím pohřebnictví přibližuje ředitel...

Jak se k EIWĚ stavějí obce?
Řešení je unikátní v tom, že je možné na patnácti metrech čtverečních uložit šest set uren a k tomu je přímo uprostřed ještě centrální úložiště pro dalších pět set vsypů. Pro spoustu hřbitovů je to záchrana, protože jsou přeplněné a nemají kam růst, protože jsou obestavěné městem. Proto nás čeká stále víc kontaktů s obcemi, které mají problém s místem. Tohle řešení se jim velmi líbí.

Nejen názvem mi projekt připomíná Strom duší z filmu Avatar?
Určitě se to jinak píše, ale myšlenkové návaznosti tu jsou. Protože v Avatarovi to byl Strom duší, komunita s ním komunikovala. My pokládáme urny ke kořenům stromu. Strom je symbol života, pomíjivosti, věčnosti. A je to koloběh. Na podzim opadá, na jaře obroste.

Křišťálové EIWĚ ale listy zůstanou.
Tady samozřejmě zůstávají. Funguje to jako kolumbárium. Pozůstalý si objednává a pronajímá uložení v kolumbáriu – stejně jako v kolumbární schránce – na pět, či deset let. Vždy záleží na hřbitově, jak si to nastaví.

Kolik listů je v Mariánských Lázních barevných, tedy obsazených?
Od nového roku, kdy jsme projekt spustili, je tam 16 lístků a další máme ve výrobě. Když se strom instaluje, tak je celý osazený šesti sty křišťálovými lístečky bez popela. Strom může běžet v přednastavených světelných režimech. Máme tam nastavená čtyři roční období, na jaře se barví do zelené, na podzim do červené. Není to žádný kolotoč, je to velmi decentní. A pokud někdo na někoho vzpomíná, to znamená, že ten člověk rozsvítil lísteček pomocí mobilní aplikace nebo přímo na hřbitově, tak začne lístek pomalinku bíle pulzovat, jako by dýchal.