Proti nejnovější úpravě zákona se postavilo hned několik krajů i řada odborných organizací. Jde o dokument, který aktualizuje novelizovanou podobu, která ovšem ještě nezačala ani platit - mělo se tak stát od konce roku 2021.
Nejnovější úprava přichází z ministerstva zemědělství a ze zákona vypouští několik důležitých věcí. Například plánuje zrušit takzvané normované stavy zvěře, tedy vyhláškou omezený počet zvěře v honitbě. Dále by měla vypadnout věta o povinnosti chovat zvěř tak, aby nedocházelo k poškození lesa. Početní stavy zvěře tak nebudou mít stanovený žádný horní limit. Tyto klíčové pasáže prý otevírají vrátka k tomu, aby si myslivci v lese dělali, co chtějí.
„Nový zákon jsme uvítali, neboť zahrnoval přísnější podmínky pro hospodaření v lesích. Ta novela ho de facto vrací do ještě horšího stavu, než to bylo předtím. Podali jsme proti ní řadu námitek, které jsme na ministerstvo odeslali,“ potvrzuje Karel Pop, vedoucí oddělení vodního a lesního hospodářství při odboru životního prostředí krajského úřadu.
Dokument podepsaný hejtmanem Martinem Půtou cupuje ministerskou novelu v řadě věcí. „Považujeme navrhovanou novelu za zcela neodpovídající, která nejenže nezajistí potřebné snížení stavů spárkaté zvěře, ale ani nezabrání jejich dalšímu zvyšování,“ stojí v průvodním dopise.
„Čeká nás druhová obměna lesů zničených kůrovcem a takhle to vypadá, že budeme vlastně vysazovat krmení pro lesní zvěř,“ zlobí se hejtman Martin Půta. Námitky proti novele má i Ústecký, Pardubický, Plzeňský a Zlínský kraj.
Stavy zvěře budou narůstat, bojí se hnutí
Ministerstvo nechce na kritiku příliš reagovat. „Novela mysliveckého zákona je v mezirezortním připomínkovém řízení. Ministerstvo zemědělství se všemi připomínkami bude zabývat,“ ujistil mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.
Novelu napadlo rovněž Hnutí Duha. „Kdyby ministerstvo v novém návrhu ponechalo povinnost udržovat počty zvěře tak, aby nedocházelo k nepřiměřenému poškození mladých stromků, tak to ještě mohlo fungovat. Vyhláškou by pak stanovilo, kdy už je poškození lesů nepřiměřené. Třeba v Sasku to mají tak, že když je poškozeno okusem víc než dvacet procent mladých stromků, musí se zvýšit lov. A naopak, když je méně, tak se lov sníží. Tak se vytvoří rovnováha mezi lesem a počty zvěře. U nás se ale ve skutečnosti stane přesný opak: škody v lesích i početní stavy zvěře budou dál narůstat,“ míní Jiří Beneš, pracovník programu Krajina v Hnutí Duha.
Podle ředitele liberecké pobočky Agentury ochrany přírody a krajiny a člena zemědělského výboru kraje Jiřího Huška za vším stojí lobbing myslivců, kteří si prosadili změkčení zákona ve svůj prospěch.
„Nebudou už vlastně nijak odpovědní za stav zvěře v honitbách. Nepůjde je ani nijak sankcionovat. Přitom současný stav je neudržitelný, stavy spárkaté zvěře jsou mnohonásobně překročeny a škody na lesních porostech dosahují stovek milionů. V této debatě jsem na straně vědců a nevládních organizací,“ řekl MF DNES Jiří Hušek.
Jen muflonů je pětkrát více
Doposud bylo určování výše lovu v podstatě zcela v rukou myslivců. V praxi tak dochází k udržování neadekvátně vysokých počtů zvěře. Její poslední sčítání na Liberecku prokázalo, že třeba muflonů je pětkrát víc než by mělo být. Mladé stromky, které nejsou v oplocence, pak nemají šanci přežít. Nový zákon měl začít stanovovat rozsah lovu podle nezávislého posudku, který by se určil podle míry poškození lesa. To se ale řadě myslivců nelíbilo.
„Od Českomoravské jednoty vnímám snahu tyto stavy nijak neřešit a udržet stávající stav. Myslivci prostě chtějí mít honitby plné zvěře, která jde vidět, to je zažitý zvyk. Přitom třeba v Německu mají takové kritérium, že pakliže je zvěř vidět, tak je jí tím pádem hodně a střílí se. Pro Čechy je něco takového neakceptovatelné, hned se mluví o genocidě zvířat,“ posteskl si Jiří Hušek.
Myslivci vidí věc naprosto opačně. Obavy ekologů i kritiků novely zákona zpochybňují. „K přemnožení zvěře nedojde, to by přece byli myslivci sami proti sobě. Lovit se bude dál,“ ujišťuje jednatel Okresního mysliveckého spolu v Semilech Josef Tesař. Tvrdí, že za masivní okus mladých stromků nemůže jen spárkatá zvěř.
„Pořád se všechno svádí na srnce, ale když napadne sníh, tak co skončí pod ním, to okoušou myši a plši. Jděte se podívat na Kozákov, kde je celý les rozježděný od čtyřkolkářů. Ti zlikvidují víc sazenic než celé stádo zvěře za rok,“ argumentuje Tesař. „Škody na lesních porostech jsou mediálně líbivé nafouknuté téma a dobře se čte, ale podle našich údajů nejsou tak vysoké, jak se tvrdí. Vidíme je ve výši 1,7 milionu korun v rámci celého Česka,“ upozornil myslivec.
Museli jsme zatajovat, tvrdí myslivec
Předseda Okresního mysliveckého spolku Liberec Josef Žďárský neuznává obavy o přemnožení zvěře poté, co ze zákona zmizí normované stavy zvěře.
„Kritizované přemnožení spárkaté zvěře nelze paušalizovat na celou republiku. Je to místní a lokální záležitost a v mnoha případech je přezvěření zapříčiněno způsobem zemědělského hospodaření a nabídkou potravy v průběhu celého roku,“ říká Žďárský.
Státní správa podle něj nutila myslivce k zatajování skutečných stavů zvěře, neboť jim hrozila pokutami v případě, kdy nasčítali vyšší stavy zvěře než bylo normováno. „Navrhované zrušení normovaných stavů může vést zase k úplnému opaku a zřejmě hrozí v některých případech vybíjení zvěře,“ varuje Žďárský.
Výsledky poslední inventarizace škod zvěří na lesích ukazují, že 58,7 procent mladých stromků je poničeno spárkatou zvěří. Zvěř přitom upřednostňuje listnáče a jedle. V průměru jich 64 procent spase nebo silně poškodí, na čtvrtině území republiky jsou poškozené téměř všechny. Podle lesníků a ekologů stavy zvěře a tím i poškození lesů ještě více vzrostly. „Miliardy, které stát dává na obnovu lesů, tak skončí jako žrádlo přemnožené spárkaté zvěře,“ říká Jiří Beneš.