Nová kniha Zoo Liberec s podtitulem Příběh nejstarší zoo v Česku vypráví, jak se z ptačího parku na Perštýně a poté Tierparku za Labutím jezírkem postupně rozrůstala zoo o další výběhy až do podoby respektované a vyhledávané zahrady, kterou ročně navštěvuje přes 400 tisíc lidí.

Publikace na téměř 350 stranách ukrývá kromě textů a dobových fotografií také historické pohlednice, řady příběhů, zajímavostí či medailonků spjatých se zoo, ale i rekonstrukční plánky, jak zahrada v konkrétní době vypadala.

„První díl začíná v hloubi 19. století a popisuje kvas regionu a okolnosti, které daly vzniknout nejstarší zoologické zahradě na území bývalého Československa. Končí v roce 1945, což je zhruba polovina materiálu, který máme připravený. A zároveň je to velmi přelomové období – samozřejmě nejen pro ni, ale i pro město a celý region,“ shrnuje ředitel zoologické zahrady David Nejedlo.

Předválečné chobotnice

Kvůli velkému množství sesbíraného materiálu nakonec museli publikaci rozdělit na dva díly. Čtenáři se v knize, která je již v prodeji, dozvědí, které části zoo se dochovaly do současnosti, kdy se v ní poprvé usadili medvědi, které výběhy patří k nejstarším, nebo že zde návštěvníci mohli spatřit chobotnice už před první světovou válkou. Nadto kniha zachycuje širší kontext včetně tehdejšího dění v Liberci.

Na její přípravě se podíleli zejména badatelé ze spolku Rodokmen.biz Josef Soukup, Martin Šulc a Julius Jankovič. Pátráním v archivech, nad pročítáním dokumentů, knih či brožur strávili tisíce hodin. Mimo jiné zjistili, že k otevření zoo nedošlo roku 1919, jak se ještě donedávna uvádělo, ale už roku 1904. Podle badatele Martina Šulce se ale kniha nezaměřuje jen na historii zoo. Reflektuje také historické události města, potažmo celé republiky.

„Chtěli jsme do ní zakomponovat i genealogický pohled. Protože máme stále pocit, že je Liberec před rokem 1945 považovaný jen za německé město. Většina z nás se sem přistěhovala a nevzala tu minulost ještě zcela za svou, i když se o to spousta historiků léta snaží,“ zamýšlí se.

Knihu ocení nejen liberečtí čtenáři

Mnohaletým bádáním chce spolek Rodokmen.biz přispět k oživení historie, připomenout jména osobností, které z ulic Liberce zmizely. „Není to jen historie o cizím národu, ta propojenost kulturní a rodová je tam daleko větší, než se dosud myslelo,“ dodává.

Hlavní editor a spoluautor knihy Lukáš Nekolný věří, že jde o nejpodrobnější knihu mapující historii zoo na našem území. „Snese i srovnání v evropském prostoru,“ domnívá se.

Kromě kulturního kontextu města pojednává také o vzniku zoologických zahrad jinde v Evropě. Zajímavá by tak mohla být nejen pro Liberečany, ale i pro čtenáře z celé republiky.

Aby lidé mohli pochopit zoo v současnosti, je podle něj potřeba znát historii místa, kde se nachází, včetně toho, jak vypadalo například v předválečném a meziválečném období. Tehdejší podoba totiž podle něj zahradu negativně ovlivňuje i do současnosti.

„Tehdy vznikly určité stavby, které se kvůli nedostatku financí stále dokola jen rekonstruovaly. A i když zoo během 30. let dosáhla do horní části areálu, tak investovala dlouhá léta primárně do spodní části. Tradice některých staveb do současnosti je až neuvěřitelná,“ konstatuje Nekolný.

Ikoničtí medvědi na obálce

Dnešní pavilon opů má podle něj historické základy z roku 1928 a od té doby se dočkal jen několika přestaveb a rozšíření. „To, že je liberecká zoo takhle stará, má i nějaké negativní konotace do současnosti,“ připomíná. Také prozrazuje, jak se na obálku knihy dostali dva medvědi.

Patřili mezi ikonická zvířata zoo od jejího založení až do 70. let minulého století. Zahradou prošlo hned několik druhů, ať už medvědi hnědí, lední nebo medvědi malajští, kteří jsou na obálce zvěčněni. V Liberci žili od roku 1928 v na tu dobu ve velice pokrokové expozici.

První díl knihy vyšel v tisícovém nákladu a je k dostání na pokladně nebo na e-shopu zoologické zahrady za 950 korun. Ředitel David Nejedlo je podle svých slov zvědavý na reakce veřejnosti. Očekává, že se někdo ozve s vlastními archivními materiály nebo se svou verzí historie. A to zejména příští rok po vydání druhého dílu, jež bude popisovat dobu, kterou si mnozí dosud pamatují. „Už teď víme, že i pokračování odhalí nejedno tajemství a dosud nepublikované skutečnosti,“ slibuje.