„Aktuálně chováme tři druhy stromových varanů, ale naše samice varana modrého je již geriatrická a nemáme za ni náhradu stejného druhu. Varanů modrých je v na světě v zoo málo a čekáme již několik let na mladé zvíře,“ vysvětluje zooložka a kurátorka chovu plazů a obojživelníků v liberecké zoo Petra Hnidová důvody, proč se rozhodli varany modré nahradit blízce příbuznými varany Reisingerovými.
Pohlaví přivezeného páru v tuto chvíli nezná, bude jej možné určit až za několik měsíců. Tedy přibližně v době, kdy zvířata dosáhnou jednoho roku života. „Rádi bychom se je naučili chovat a rozmnožovat, ale to také záleží na pohlaví mladých jedinců a jestli se nám podaří je dopárovat,“ říká Hnidová.
Velmi aktivní zvířata
Varany považuje za velmi aktivní zvířata; přes den lezou po kmenech stromů, kde hledají potravu. Ta se v přírodě skládá převážně z hmyzu, pavouků, vajec, drobných ptáků a savců.
„Přes den lezou a skáčou po větvích a hledají, co by kde sežrali,“ popisuje Hnidová chování nových obyvatel pavilonu ZooExpo. V Liberci varanům servírují sarančata, cvrčky a nymfy švábů. Příležitostně i křepelčí vajíčka.
Stromoví varani, mezi něž se varan Reisingerův spolu s varanem smaragdovým a modrým řadí, podle zooložky patří k nejinteligentnějším ještěrům. Vynikají zrakem, prostorovou orientací a také jsou schopni se učit jednoduché úkoly.
O stavech volně žijících varanů Reisingerových neexistují přesná data. V Česku je k vidění šest jedinců – kromě Liberce ještě v zoologických zahradách v Plzni a ve Zlíně.
Jeden z nejnověji popsaných druhů
Varan Reisingerův je endemitem malého ostrova Misool, který leží v Západní Papui východně od Indonésie. Vědci jej objevili a popsali teprve v roce 2007, což z něj činí jeden z nejnověji popsaných druhů svého rodu.
Hnidová to přisuzuje jednak odlehlosti místa výskytu – malé ostrovy, kam trvá se dostat, také náročnějšímu terénu či absenci výzkumu. „Domorodci o nich určitě věděli už dávno,“ směje se zooložka.
Nové varany návštěvníci poznají na první pohled podle rozsáhlé žluté kresby. Skvrny, jež tvoří na hřbetě příčné řady, kontrastují s černým tělem. Mají dlouhé končetiny a extrémně dlouhý chápavý ocas, který jim usnadňuje život v korunách tropických stromů.
„Každý nový druh, který do Zoo Liberec přichází, vnímáme nejen jako obohacení naší expozice, ale také jako příležitost k podpoře jeho výzkumu a ochrany,“ uzavírá David Nejedlo, ředitel liberecké zoo.
Poznatky z výzkumu o chování varanů Reisingerových v lidské péči budou zoologické zahrady mezi sebou sdílet. Společným cílem je podle Hnidové vytvořit dostatečně velkou a stabilní populaci v zoologických zahradách – pro případ, že by došlo k jejich vymření ve volné přírodě.