Chov krokodýlovců, kteří ve své domovině žijí jak ve vodě, tak na souši, bývá náročný. Kromě kvalitní čisté vody a vyšší vlhkosti vyžadují například chladnější teploty během zimování. Ideální podmínky pro život plazů v Liberci má přinést rozměrné skleněné paludárium, které za zhruba milion korun zoo nechala vybudovat v pavilonu ZooExpo.
„V expozici, jejíž součástí jsou i kaskádovitý vodopád, tři jezírka, tropické liány a kořeny, se nacházejí také vysázené rostliny přirozeně se vyskytující ve Vietnamu nebo v Číně,“ přibližuje zooložka Petra Hnidová, podle níž většina krokodýlovců patří do čínské populace. Vietnamský poddruh, jehož zástupce je již nyní k vidění v Liberci, čítá podle odhadů celosvětově kolem sto padesáti jedinců.
„Oba dva poddruhy jsou od sebe vzdálené více než pět set kilometrů a odlišují se nejen morfologicky, ale mají i rozdílné ekologické adaptace a nároky. Vietnamský poddruh byl na rozdíl od toho čínského popsán teprve v roce 2003,“ shrnuje mluvčí Zoo Liberec Barbara Tesařová.
Ve volné přírodě dávají tato teritoriální a samotářská zvířata přednost mírně tekoucím potokům a vodním nádržím v hustých subtropických lesích. Přes den většinou odpočívají na větvích nad vodou.
Na převozu prvních krokodýlovců do Liberce se podílela Zoo Ostrava s německou zoologickou zahradou v Kolíně nad Rýnem. „Získání chovného páru tohoto poddruhu je pro nás velkým závazkem i prestiží. Věříme, že díky mezinárodní spolupráci můžeme přispět k jeho záchraně,“ říká Hnidová.
Velké stěhování žiraf. Liberec jim rozšíří pavilon, v průběhu oprav musí do azylu |
Za název vděčí ještěři dvěma řadám velkých kostěných šupin, které mají na ocase. „Návštěvníci se v expozici dozvědí nejen zajímavosti ze života krokodýlovců čínských, ale také konkrétní způsoby, jak mohou sami přispět k ochraně vietnamské přírody,“ láká mluvčí Zoo Liberec.
Projekt je propojený s aktuální ochranářskou kampaní EAZA Vietnamazing!, která poukazuje na jedinečnou biodiverzitu Vietnamu a akutní nutnost chránit tamní ohrožené rostliny a živočichy. Kromě toho, že krokodýlovci přicházejí o své přirozené prostředí kvůli těžbě uhlí, zemědělství a souvisejícímu odlesňování, může za jejich masivní úbytek také degradace půdy nebo znečištění vodních toků. Na vině je i ilegální mezinárodní obchod.