„Zatím jsme nechali zbourat přes jeden tisíc bytů, převážně na sídlištích. Od roku 1989 se potýkáme s obrovským odlivem obyvatel. Skončil tu průmysl, zavřely se hnědouhelné doly, přestaly fungovat kasárna i důstojnická škola. Spousta lidí odešla ze Žitavy pryč,“ líčí Brigit Kaiser z městské společnosti pro rozvoj Žitavy.
Zatímco po válce žilo v Žitavě 48 tisíc lidí, dnes jich je sotva polovina. Radnice se bojí dalšího vylidňování, proto zkouší oslovit Čechy z Liberce, kde takový převis volných bytů není.
„Do Liberce je to dvacet minut autem, proto může být pro Čechy zajímavé bydlet v Žitavě. Průměrný byt 3+1 v centru vyjde i se službami kolem deseti tisíc korun měsíčně. Služby za energie a vodu jsou u nás levnější než v Liberci,“ poukazuje ředitel městské stavební bytové společnosti v Žitavě Tom Standke.
Někteří Češi už výhodnějších podmínek k bydlení v Žitavě využívají. „Když nepočítám studenty na zdejší univerzitě, tak přibývá českých rodin. Zjistili jsme to přes mateřské školky. Roste tam najednou poptávka po volných místech, a to právě od Čechů,“ uvedl starosta Žitavy Thomas Zenker.
V Žitavě nyní žijí dvě stovky Čechů
Na konci loňského roku žilo v Žitavě přes 180 Čechů. „Vím o několika lidech z Hrádku, kteří se do Žitavy přestěhovali. My sami zájemce o nájemní bydlení nemůžeme uspokojit. Všech 144 bytů, které máme k dispozici, je plných,“ říká místostarosta Hrádku nad Nisou Pavel Farský.
Přesto si ale nemyslí, že by se kvůli tomu lidé do Žitavy, která je od Hrádku zhruba pět kilometrů, hromadně stěhovali.
„Rozhodně počty volných bytů v Žitavě zajímavé jsou, ale že by se tady kvůli tomu chystal nějaký exodus do zahraničí, tak to opravdu ne,“ poznamenal.
Petra Janečková z Liberce jezdí do Žitavy často za nákupy, bydlet tam ale také nechce.
„Jednu chvíli jsem si s tou myšlenkou pohrávala, německy umím, ale něco jiného je někam občas přijet a něco jiného tam natrvalo bydlet. Žitava je pěkná, ale v Liberci mám zázemí, kamarády, rodinu, práci,“ říká.
Pokus obsadit prázdné byty migranty Žitavě nevyšel
Žitava se ale nevzdává, vidina opuštěných domů a bytů je pro ni obrovský problém. V Liberci už má proto pobočku i Volksbank Löbau-Zittau, která pomáhá s hypotékou českým zájemcům o koupi domu či bytu v Sasku.
„V Německu není příliš běžné soukromé vlastnictví bytů. Většina lidí bydlí v nájmu. Ale domů i bytů máme na prodej hodně a cenově vycházejí lépe než v Liberci,“ poukazuje Brigit Kaiser.
Podle ní se Žitava snažila obsadit prázdné byty i imigranty, kteří ve velkém mířili do Německa. „Ukázalo se ale, že jejich představy o tom, jak vypadá život v Německu, se liší od reality, když přišli do Žitavy,“ krčí rameny Kaiser.
Pro samotné Němce je Žitava výspou na pomezí Čech a Polska. I proto město sází víc na spolupráci s Libercem než s Drážďany.
„Žijeme v jedné Evropské unii. Je jedno jestli bydlím v Žitavě a pracuji v Liberci. Spousta Liberečanů jezdí denně za prací do Prahy, do Žitavy to je jen kousek. Myslím, že jde hlavně o psychický blok, proč se nestěhovat,“ myslí si náměstek primátora Liberce Jan Korytář, který iniciativu žitavských podporuje.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz