O společných i odlišných cestách vypráví nová výstava ve více než 20 kapitolách. Věnuje se dominantním stavbám, historii, muzeím, přehradám, obchodním domům, patronům, spolkům nebo třeba sportu.
„Ta města jsou konkurenční a lidé si z nich dělají někdy u piva vzájemně legraci. Zároveň jsou ale až unikátně provázaná. Jsou to na české poměry relativně velká města, jsou hned vedle sebe a vyvíjela se podobně. Byla to města pod horami, kde nebylo lehké živobytí. Ano, Liberec je středověký a starší, Jablonec novověký, nicméně vývoj byl podobný a zásadně ho určila výroba. V Liberci textil, v Jablonci převážně bižuterie,“ vypráví historik a kurátor výstavy Lubor Lacina.
„Naprosto zásadní byl pro vývoj obou měst kromě průmyslu také příchod cestovního ruchu. A samozřejmě také druhá světová válka a odsun původního obyvatelstva,“ připouští kurátor.
Konzervativní Liberec, moderní Jablonec
Liberec byl podle jeho slov v historii staré a významnější, ale také konzervativnější město. Jablonec naopak modernější a kosmopolitnější. Konkurence měst spočívala třeba v tom, že v Liberci působili soukeníci, kteří si hlídali obchod a nikoho cizího nebo nového do něj nepustili. Ti zbylí pak proto museli přejít do Jablonce.
„Pak jsou tu ale takové speciality třeba v tom smyslu, že Jablonec už byl město s velkým průmyslem a obchodem, ale nemělo poštu. Takže se tu jen sbíraly dopisy a vozily se do Hodkovic nad Mohelkou, kde pošta byla,“ přidává Lacina zajímavost.
„V Liberci zase vedle pošty, která byla původně v oblasti u libereckého zámku, zřídil jeden hostinský hospodu. Udělal si tam byznys a lidi k němu cestou chodili. Když se pak pošta přesunula k divadlu, on se přesunul taky a otevřel si tam legendární libereckou kavárnu Pošta,“ pokračuje Lacina s tím, že právě na podobných, místy i zábavných informacích a drobnostech je výstava postavená.
Františkovy lázně
„Nechtěli jsme jen vytisknout knihu na panely. Dívali jsme se na podobné i rozdílné fenomény, které jsou na obou místech. Třeba na lázně, které vznikly v obou městech zhruba 10 let po sobě. V obou případech se jmenovaly podle Františka Josefa I. a obě budovy byly v 80. letech nahrazené moderními plaveckými bazény, čímž se dostaly do problémů. Liberecké lázně jsou ale vyřešené a je v nich moderní galerie, jablonecké lázně se stále hledají,“ vysvětluje Lacina.
„A taky opačně. Bazén v Jablonci funguje a hledá se zase ten liberecký,“ poznamenává kurátor s humorem.
Při vstupu do velkého sálu Severočeského muzea návštěvníky přivítá model rytíře Rolanda a lidový kroj souboru Nisanka. Vedle toho také dvě velkoplošné panoramatické fotografie obou měst. Jedna barevná, druhá černobílá.
Dále například trojrozměrný model libereckého krematoria i rozhleden, české a německé mapy, originální regionální archiválie nebo projekce trasy meziměstské tramvajové linky. U té se lidé mohou usadit na sedadla ze starých vozů a procestovat celou trať z pozice řidiče i s komentářem.
Podle vedení muzea výstava zaujme místní i přespolní. Potrvá až do druhé půlky května. „Návštěvníky zveme také na bohatý doprovodný program. Proběhnou komentované prohlídky, přednášky i procházka po městě a pomnících připomínajících druhou světovou válku,“ dodává tisková mluvčí muzea Markéta Kroupová.