Obec u Turnova odmítá 200 metrů vysoký větrník, lidé podepisují petici

  12:22
Nedaleko Turnova u obce Jenišovice by v budoucnu mohla vyrůst větrná elektrárna. Místním se ale plán nezamlouvá, větrník by podle nich narušil ráz krajiny. Navíc nejsou spokojeni ani s nabídkou společnosti ČEZ, která jako kompenzaci navrhla obci podíl jen v řádu statisíců korun ročně. Výše částky by navíc záležela na výkonu elektrárny. Tedy na tom, jestli bude foukat, nebo ne.

Větrný park v Hrádku nad Nisou | foto: Jan Pešek, MF DNES

Vysoký sloup, tři dlouhé lopatky a místo, kde vytrvale fouká. Jeden z hlavních způsobů jak vyrobit zelenější energii, který je populární po celém světě. Ani na kopcích nad Libercem nelze tyto bílé velikány přehlédnout.

Jeden z nich by v blízké budoucnosti mohl vyrůst i na Turnovsku. Konkrétně na louce severně od obce Jenišovice, která byla vytipována jako jediné vhodné místo v Turnově a okolí.

„Bylo to představení možnosti. Vane tam vítr a ČEZ hledá lokality, kde fouká a kde by bylo možné elektrárnu postavit, protože jinak je všude kolem chráněná krajinná oblast. Chtěli jsme, aby lidé věděli, jaké jsou možnosti,“ okomentoval starosta Jenišovic Bohumil Bradáč.

Skupina ČEZ, která by za případnou výstavbou a správou elektrárny stála, uspořádala pro občany Jenišovic veřejnou debatu v základní škole.

„Účastnil jsem se projednávání s občany. Často to bývá tak, že se ozývají jen ti negativní, ale nálada obecně k tomu plánu není úplně pozitivní. Většinově tam podpora vůči záměru elektrárny nebyla,“ popsal debatu vedoucí oddělení Správy chráněné krajinné oblasti Český ráj Jiří Klápště.

Výstavbu větrných elektráren by měly zrychlit akcelerační zóny, řekl ministr

Podle jeho slov lidem nejvíce vadí fakt, že sloup elektrárny by narušil okolní panorama. Hluk vrtule by pak až do obce nedosáhl, místo se ale nachází hned vedle polní cesty, která spadá do vycházkové zóny obce. Tam už by zvuk slyšet byl.

„Momentálně jsme v tomto případě skutečně na úplném začátku. V Jenišovicích proběhlo v říjnu veřejné projednávání, kde jsme představili veřejnosti potenciál větrné energetiky i další možnosti spolupráce se Skupinou ČEZ. Naše záměry touto cestou lidem vždy otevřeně prezentujeme jako příležitost podílet se spolu s námi na rozvoji obnovitelných zdrojů v České republice. V každém případě také respektujeme názor a rozhodnutí každé obce,“ řekl mluvčí ČEZ Martin Schreier.

Dvě stě metrů vysoká věž

Mělo by jít o přibližně 200 metrů vysoké zařízení s výkonem čtyř megawatthodin. Samotná výstavba by mohla trvat zhruba rok, proces by ale závisel na změně územního plánu. Následně by elektrárna po dobu 25 let měla status dočasné stavby, po uplynutí dané doby by se pak rozhodlo o jejím dalším osudu.

„I kdybychom s výstavbou souhlasili, tak se budou ještě dělat detailní měření, jestli to je opravdu tak, jak ukazuje větrná mapa. Investice to je veliká,“ upřesnil starosta Bradáč.

Druhou věcí, kvůli které nejsou lidé plánu příliš naklonění, je pak samotná nabídka ze strany energetické společnosti. „ČEZ obci nabízel podíl, který byl ve stovkách tisíc korun ročně, což je pro ně vlastně marginální věc,“ dodal Klápště.

Pokud by podle něj společnost nabídla serióznější podmínky, například zlevnění elektřiny pro občany Jenišovic, tak by debata byla na jiné úrovni a plán by našel podporu.

Obyvatelé podepisují petici

Ta ale zatím nepřichází. Obyvatelé se rozhodli zorganizovat petici, kde lidé mohou svým podpisem vyjádřit nesouhlas s plánem elektrárny. Její iniciátoři pak chtějí podpisové archy předat obecnímu zastupitelstvu v polovině listopadu během jeho zasedání. K poslednímu říjnovému dni ji podepsalo 140 lidí.

„Myslíme si, že nabídka, s níž přišel ČEZ, není pro obec nějak zvlášť zajímavá. Šlo by asi o 650 tisíc ročně, navíc by se částka měnila podle výkonu elektrárny, tedy podle toho, jestli bude foukat, nebo nebude. Na druhou stranu bychom také přišli na vrchu Zabolky o oblíbené místo, kam lidé chodí na procházky, jezdí cyklisté, chodí rodiny s dětmi,“ vysvětlila iniciátorka petice Hana Čáslavová.

Referenda na Liberecku schválila větrné elektrárny. Jinak obcím hrozily pokuty

Podle ní je tristní, že v rozhodovacím procesu ohledně výstavby větrné elektrárny jsou opomíjeny názory občanů okolních obcí, v jejichž těsné blízkosti by měla elektrárna vyrůst a na které bude mít její stavba a provoz také značný vliv.

Jde mimo jiné i o obyvatele obcí Žďárek a místních částí dalších obcí – Jílové a Sestroňovice, na které dle studie společnosti ČEZ dopadne kromě dalších vlivů i stroboskopický efekt. Ten vzniká v situaci, kdy rotor elektrárny vrhá do obydleného místa stín, který se s pohybem lopatek při slunečném počasí míhá.

Vrtule by měla vyrůst na louce severně od Jenišovic.

Vrtule by měla vyrůst na louce severně od Jenišovic.

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz

Nyní o celé věci bude jednat zastupitelstvo a následně rozhodne, jestli záměr výstavby vůbec připustí, a jestli je šance změnit územní plán obce. Jednou verzí by mohlo být referendum.

„V případě, že by zastupitelstvo nerespektovalo názor občanů, že s výstavbou nesouhlasí, a zároveň by ani nedalo občanům možnost se k celé záležitosti jednotlivě vyjádřit, budeme iniciovat vyhlášení místního referenda, případně učiníme další potřebné právní kroky k zamezení výstavby větrné elektrárny, které nám legislativa umožňuje,“ dodala Čáslavová.

Česká republika v současnosti vyrábí zhruba čtyřicet procent elektrické energie v uhelných elektrárnách, jejichž provoz postupně do roku 2033 skončí. „Abychom nebyli čistými dovozci elektřiny, budeme toto množství muset nahradit z jiných zdrojů. Jednou z možností jsou obnovitelné zdroje,“ upozornil Klápště.

Výstavbu větrných elektráren by měly zrychlit zóny (21. srpna 2023)

21. srpna 2023