iDNES.cz

Liberečtí vědci zjišťují, jak se starat o jizerskohorské louky

  8:24
Unikátní experimenty na loukách v Betlémě a na Pralouce v Jizerských horách, které jsou nejstarší v Evropě, převezmou vědci z liberecké univerzity. Pastevní experiment v Betlémě, části Oldřichova v Hájích, začal už v roce 1998. Vědci zde zkoumají, jak nejlépe obhospodařovat louku tak, aby si udržela druhovou rozmanitost a dostatek živin v půdě.

Počátek pastevního výzkumu v Betlémě v Oldřichově v Hájích se datuje k roku 1998. Jedná se tak o nejstarší manipulativní experiment v Evropě. | foto: Vilém Pavlů

Podobný experimentální výzkum i na dalších pěti jizerskohorských loukách a na jednom stanovišti na Českolipsku přechází nově pod katedru biologie a ekologie Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické Technické univerzity v Liberci (FP TUL). Z Výzkumného ústavu rostlinné výroby (VÚRV) přešlo pod fakultu i všech pět výzkumníků. Univerzita tak převzala v Evropě ojedinělé výzkumy horských luk.

„V Betlémě dlouhodobě sledujeme vliv pastvy na porost. Jedním z výstupů je, že nejvhodnější pro udržení rozmanitosti v krajině je kombinace pastvy a sečení. Je to optimální postup, jak obhospodařovat krajinu, aby nezarostla náletovými dřevinami, a zároveň aby se tam udržela diverzita,“ řekl Vilém Pavlů, vedoucí katedry biologie a ekologie FP TUL a vedoucí někdejšího libereckého týmu Výzkumného ústavu rostlinné výroby.

Jen o rok později vznikl experiment na Pralouce u Jizerky. „Tady zjišťujeme, jak obhospodařovat horské louky s co nejmenšími náklady, aby se zároveň neztratila biodiverzita. Kombinujeme tam různé frekvence sečení – seč jednou za rok, seč jednou za dva nebo jednou za čtyři roky a nesečení. A ukazuje se, že je dostatečné sečení jednou za dva až tři roky,“ shrnul Pavlů.

Fakulta se zavázala k tomu, že převezme rozpracované výzkumy, zajistí financování, povede databázi a bude s ústavem sdílet data o unikátním výzkumu horských a podhorských luk. A také že zaměstná pět pracovníků liberecké stanice VÚRV.

„Jsme rádi, že budeme podporovat tyto dlouhodobé unikátní experimenty. Zároveň se vědci podílejí na výuce nového studijního programu Ochrana přírody a životního prostředí. Unikátní výzkum tak bude dostupný i studentům,“ pochvaluje si děkan FP TUL Aleš Suchomel.

Nová katedra biologie

Fakulta s příchodem nových badatelských sil získala i dostatečnou základnu pro vybudování katedry biologie, kterou nyní vede právě Vilém Pavlů. Nová katedra vznikla už před rokem, část jejího týmu však dosud sídlila v budově VÚRV v liberecké Rolnické ulici. Pobočka ústavu zanikla k poslednímu lednu. Nyní probíhají jednání o odkoupení jejího vybavení. Jde jak o těžkou techniku: traktor, sekačky nebo obracečky, tak i o citlivé měřicí přístroje.

„Je mi líto, že tento důležitý výzkum již nebude probíhat pod patronací naší instituce. Bylo však rok od roku složitější získat prostředky nejenom pro zajištění dlouhodobých experimentů, ale i pro samotnou činnost špičkového výzkumného týmu,“ uvedl ředitel VÚRV Mikuláš Madaras. „Na druhou stranu mě těší, že tým vedený profesorem Pavlů našel na FP TUL nové zázemí. Díky tomu mohou výzkumy beze změn pokračovat.“

Prvním výrazným úspěchem mladé katedry liberecké univerzity je získání evropského projektu zaměřeného na příčiny poklesu rozmanitosti travních porostů v chráněných územích příhraničí Česka a Saska.

Na tříletý projekt půjde přes 1,3 milionu eur, Technické univerzitě v Liberci jako hlavnímu koordinátorovi mezinárodního řešitelského týmu připadne 350 tisíc eur. Dalšími partnery jsou Senckenberg Gesellschaft für Naturforschung a Česká zemědělská univerzita v Praze. Projekt startuje v dubnu 2024.

1. července 2020

Autor:
zpět na článek