Učni bojují s výukou na dálku, rajskou uvaří doma a pak ji vyfotí

  12:42
Budoucí pekaři pečou housky, kuchaři vaří rajskou s knedlíkem, číšníci se učí stolovat. Místo školní kuchyně ale pracují doma. Kdo k výuce potřebuje více než sporák nebo troubu, je na tom hůř. Střední odborné školy bojují s tím, jak zařídit na dálku i praktickou výuku.

ilustrační snímek | foto: Darek Štalmach, MF DNES

Zatímco poslouchat na dálku výklad z dějepisu není problém, naučit se doma seřizovat motor už ano.

„V obýváku se automechanikem nevyučíte,“ konstatuje ředitel Střední školy Na Bojišti v Liberci Zdeněk Krabs.

Na škole se připravují na budoucí povolání kromě automechaniků i elektrikáři nebo elektrotechnici. U některých oborů podle ředitele distanční výuka tak velký problém není. Například elektrikáři se obvody mohou učit i na dálku.

Ostatní obory ale zachraňuje spolupráce s firmami, do kterých žáci za běžných okolností dochází na odborný výcvik.

„Momentálně tam sice pracují na brigádě, ale i tak tam mohou získat praktické dovednosti,“ vysvětluje ředitel.

Škola podle něj spolupracuje s více než šedesáti podniky, kde si mohou vyzkoušet praxi i zmiňovaní automechanici, pro které by jinak distanční praktická výuka neexistovala.

Praktickou výuku na dálku zvládají i obory, jako je kuchař nebo pekař. Na Střední škole hospodářské a lesnické ve Frýdlantě pečou a vaří žáci doma. Výsledky jejich práce sice mohou ochutnat většinou jen rodiče, zpětnou vazbu od nich ale očekávají i jejich pedagogové. 

Jídlo musí nafotit

„Jednou za týden dostanou zadané dva nebo tři pokrmy, které musí připravit. Při práci se musí nafotit nebo natočit a poslat technologický postup,“ vysvětluje vedoucí učitel potravinářských oborů Josef Solnický.

Žáci prvních ročníků tak začínají polévkami a přílohami, druháci už doma připravují maso a ve třetím ročníku se už podle vedoucího věnují i přípravě cizokrajných pokrmů. 

„Zapojí se tak sedmdesát procent žáků. Někteří se snaží i nad rámec povinností, je to individuální,“ pokračuje vedoucí. Složitější to podle něj mají řezníci, kteří na výuku svého řemesla nemají doma dostatečné vybavení. 

„Nejhorší na celé situaci ale je, že letos měli všichni praktické výuky jen minimum,“ upozorňuje Solnický, podle kterého se některé výpadky budou jen těžko dohánět.

Škola je ale na podobnou situaci připravena. Podle jejího ředitele Miroslava Kudrny budou mít žáci po návratu do školy více hodin praktické výuky než běžně. Také zvažují možnost, že by vyučovali i přes prázdniny, protože závěrečné zkoušky je možné složit až do konce srpna.

Ve všech oslovených školách naplno využívají možnost osobních konzultací, kdy žák může dojít za svým vyučujícím.

„Je o to obrovský zájem. Dokonce si sami dělají pořadník, kdyby někdo vypadl,“ říká ředitel střední školy v libereckých Kateřinkách Václav Tichý. Vyučuje se zde například obor truhlář nebo čalouník. Podle ředitele se žáci dostanou na konzultaci, která trvá od 8 do 14 hodin, zhruba jednou za tři týdny.

Nejkritičtější situace je podle ředitelů u třetích ročníků. Všichni tak doufají, že se vrátí do školy co nejdříve. „V tom případě je ještě šance, že se výuka dožene. Já jsem optimista,“ uzavírá ředitel školy Na Bojišti Zdeněk Krabs.