Opustit vodohospodářský svazek VHS Turnov, který sdružuje 22 obcí v okrese Semily, se rozhodl jeho největší člen – Turnov. Svazek vlastní veškeré vodovody, kanalizace, čističky i vodojemy na daném území.
Turnovu vadí, že nemá vliv na cenu vody, která aktuálně překračuje 108 korun za kubík. Chce si veškeré vodohospodářské sítě provozovat sám. Odborníci ale varují, že takový krok může být pro město cestou do pekel.
O vystoupení Turnova z VHS Turnov rozhodla rada města, která věc dále postoupila zastupitelům s doporučením, aby návrh podpořili.
„Chceme mít významný vliv na cenotvorbu vodného a stočného, který je nyní naprosto nulový. Máme zpracovanou analýzu, kde znalecký ústav vypočítal, že cena bez investic do nové rozvojové infrastruktury pro občany Turnova by mohla být cca 76 korun, tedy ještě o trochu nižší než průměrná cena vodného a stočného v ČR,“ argumentuje koaliční zastupitel Jiří Mikula (Proto), který se tématem vody dlouhodobě zabývá a zlevnění vody bylo předvolebním lákadlem jeho strany.
„Je třeba do velkého detailu podrobně prověřit všechny další možnosti, abychom co nejlépe a řádně plnili povinnosti vlastníka vodohospodářské infrastruktury,“ říká Mikula.
VHS argumenty o levnější vodě neuznává
VHS Turnov vystoupení Turnova odmítá, argumenty o levnější vodě neuznává. Vysokou cenu vodného a stočného totiž určuje zejména obnova vodohospodářského majetku.
„Je to o vnitřní odpovědnosti vůči příštím generacím, kterým předáme buď udržovanou vodohospodářskou síť, nebo vybydlenou slupku. I VHS dnes umí snížit cenu na 80 korun za kubík, ale to je úplně špatná cesta, kterou VHS nikdy nepůjde,“ řekl MF DNES ředitel VHS Turnov Milan Hejduk.
Vystoupení Turnova ze svazku by nebyl pouze administrativní krok. Znamenalo by to fyzicky oddělit vodovodní i kanalizační sítě v Turnově tak, aby nebyly propojeny se zbytkem, který by zůstal VHS Turnov.
„VHS sítě jsou velice provázány s Ohrazenicemi, minimálně na Nádražní ulici a i dále, částečně i s Přepeřemi. Ale za určitých velkých finančních nákladů by se tyto řády asi oddělit daly. Technicky to asi půjde, zase rozkopeme Nádražní a Přepeřskou. Taky by to znamenalo, že všechny domácnosti a firmy na území Turnova by musely znovu podepisovat nové smlouvy na odběr vody, tedy vodné a stočné,“ varuje člen dozorčí rady VHS Turnov a člen výboru zastupitelstva pro vodohospodářství Michal Kříž (ANO).
Zmíněné sítě navíc Turnovu nepatří, jsou společným majetkem sdružení. Turnov by je musel od VHS Turnov vykoupit. „My jim ho nemůžeme zadarmo předat, jsme dva úplně jiné subjekty. Město by proto odchod stál v řádu dvou nul v milionech navíc. Nechápu, jak můžou předkladatelé svým kolegům zastupitelům věšet takové bulíky na nos a stále věřím, že se nakonec zastupitelstvo ‚bulíkovat‘ nenechá a bude chtít diskutovat a znát skutečnou pravdu,“ říká Milan Hejduk.
Vystoupení ze svazku by mohlo stát stamiliony
Kalkulaci, kolik by takový krok stál, město nemá. Před třemi lety si samo zadalo u renomované poradenské firmy posudek, kolik by ho stálo vystoupení ze svazku, a poradci městu vyčíslili částku mezi 500 až 700 miliony korun. V tom byly mimo základní ceny za majetek a jeho zhodnocení započteny i vratky dotací na Čistou Jizeru, vodojem v Ohrazenicích, nedoplatky půjček za akce v Turnově a další akce, na něž VHS čerpalo dotace.
„A nemůžou odejít, pokud jim nevydáme majetek. A majetek jim vydáme, až bude nalezena ve všem shoda a oni splní vodohospodářské a jiné zákony. Ale protože město nemá žádné peníze a v nejbližších letech je mít nebude, tak tohle vše je jen hra navenek,“ míní Milan Hejduk.
Turnov však operuje s úplně jinými čísly. „Dle zkušeností jiných měst by tento krok rozhodně nestál více nežli každoroční finanční příspěvky našeho města do VHS,“ tvrdí Jiří Mikula. Ten je zastánce toho, aby si Turnov provozoval vodovody i kanalizace sám po vzoru měst Vrchlabí nebo Třeboně.
Odborník varuje Turnov před vystoupením
Analytik, provozovatel portálu Naše voda a jeden z největších odborníků na vodárenství Petr Havel však Turnov před vystoupení z VHS důrazně varuje.
„I když je v současné době proces osamostatňování menších či větších společností vodovodů a kanalizací v ČR trendem, výsledná atomizace vodohospodářství v ČR přináší a přinese více rizik než užitku. Čím je dotyčná VaK menší, tím může na méně obsluhovaných občanů rozložit náklady spojené s opravami ‚trubek‘, ale i dalších vodohospodářských staveb, jako jsou vodojemy, čistírny odpadních vod atd., což logicky znamená potenciální nárůst cen vodného a stočného. Prostředky na obnovu takzvané vodohospodářské infrastruktury musí přitom jednotlivé VaK generovat ze zákona, přičemž kontroly se stále zpřísňují,“ vysvětluje Havel.
Podle něj stále rostou nároky na čištění vody, což s sebou nese i nutnost neustálých modernizací.
„Vodohospodářství již aktuálně nespočívá jen v distribuci pitné vody a jejím čištění. V čistírnách odpadních vod je možné produkovat bioplyn, hnojiva pro zemědělství, nebo zachycovat v čištěných vodách různé pro průmysl využitelné látky, k tomu je ale opět třeba moderních technologií. Trendem je také opětovné využití vody, jejíž parametry nastavila letos v létě EU, a využití recyklované vody musí členské země nějakým způsobem aplikovat do své legislativy do roku 2023. Proto je strategické, ale i nutné, pohlížet na vodohospodářství jako na multifunkční obor spojující v sobě také odpadové hospodářství a energetiku. To však lze jen obtížně zajistit prostřednictvím malých společností VaK,“ popisuje Petr Havel.
Osobní nepřátelství zúčastněných
V pozadí zvažovaného odchodu Turnova z VHS je ještě jedna věc – osobní nepřátelství některých představitelů města a Milana Hejduka. Ten byl dřívějším starostou města a dnes jej mnozí vnímají jako hlavního viníka drahé vody.
„Je to nevraživost už osobního charakteru mezi Milanem Hejdukem, starostou Tomášem Hockem, zastupitelem Jiřím Mikulou a členem rady sdružení Zbyňkem Miklíkem. Taky si myslím, že téma drahé vody je jeden z mála bodů, na kterém se koalice shodne, proto je to takové lepidlo tohoto nesourodého svazku. Něco říkali před volbami, tak to musí vypadat, že něco dělají. Jinak je to hlavně neschopnost komunikovat a dohodnout se s dalšími obcemi ve svazku,“ zamýšlí se opoziční zastupitel Michal Kříž (ANO).
Animozity vztažené na šéfa VHS připouští i samo město. „Milan Hejduk dlouhodobě nehájí zájmy města a velmi složitě hájí zájmy VHS,“ podotýká Jiří Mikula. O zapojení osobní roviny je přesvědčen i sám Hejduk.
„Jen bych dodal, že aktuální příčinou sporů je úprava městské koaliční smlouvy. Proto byl po roce nečinnosti panem starostou oživen „Kraken“ Jiří Mikula. To, co se nyní děje Turnově, je komunální politika bez ohledu na pravé zájmy města, VHS a okolních obcí,“ dodává.
MF DNES oslovila i tři představitele v radě sdružení VHS Turnov Martina Hrubého (NB), Josefa Uchytila (Proto) a Zbyňka Miklíka (Piráti), aby postoj Turnova k celé věci okomentovali. Odmítli to s tím, že nejprve chtějí věc řešit se zastupiteli. Zbyněk Miklík pouze dodal, že považuje současný stav správy vodohospodářského majetku sdružení VHS Turnov pro město Turnov za nespravedlivý a tím pádem neudržitelný. A to se snaží a bude snažit změnit.
Podobně tajemný byl i starosta Turnova Tomáš Hocke (NB). „Do jednání zastupitelstva města na toto téma bych se rád k vašim otázkám nevyjadřoval. Kromě toho se pokusím vést ještě další politická jednání na toto téma,“ sdělil.
