Liberecká univerzita slaví sedmdesátiny, nadělí si také nový rektorský řetěz

  15:04
Ve zdejších učebnách sedávala česká stavitelka mrakodrapů Eva Le Peutrec, spisovatel Jaroslav Rudiš, bývalý šéftrenér české biatlonové reprezentace Ondřej Rybář, zakladatel Heureky Tomáš Hodboď nebo Jan Vokurka z jabloneckého Kitlu. Letos liberecká univerzita slaví 70 let od založení své nejstarší fakulty - strojní.

Miroslav Brzezina je od 1. února 2018 rektorem TUL. | foto: Technická univerzita v Liberci

V letošním akademickém roce přilákala Technická univerzita v Liberci (TUL) 6 700 studentů, což je o 700 více než loni. Největší zájem dlouhodobě projevují o fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogickou a ekonomickou fakultu. Za studiem do Liberce ale nemíří jen Češi. Asi deset procent všech studentů přichází ze zahraničí.

„Nejvíce jich je z Ruska, Ukrajiny, Indie, Slovenska, Turecka, Kazachstánu, Běloruska a Francie. Mezi těmi ukrajinskými je i 32 studentek a studentů v takzvaném režimu ochrany, tedy uprchlic a uprchlíků, kteří prošli jazykovým kurzem a připravují se na svou budoucnost studiem u nás na TUL,“ informuje mluvčí univerzity Radek Pirkl.

Sedm desetiletí, která uplynula od založení Fakulty strojní TUL, s sebou přineslo mnoho změn. Studijní programy se vyvíjely, v reakci na poptávku vznikají nové. Mezi nimi třeba žádaný program technologie plastů a kompozitů, hospodářská politika v globálním prostředí, bioinženýrství, pedagogická studia nebo sport zaměřený na zdravý životní styl. Není proto divu, že i strojaři už pod tlakem technologií odložili rýsovací prkna.

„Před pár desítkami let se studium strojařů bez rýsovacího prkna neobešlo. No a loni jsme ta poslední, která ještě překážela ve sklepech, odvezli do sběrného dvora. Na rýsování a projektování máme dnes počítačové programy, ve kterých mohou studenti modelovat i 3D,“ prozrazuje mluvčí.

Moderní identita univerzity v 21. století

Od založení TUL v roce 1953 přibývaly fakulty, rozrůstala se i o další pracoviště. Postupně se proto vzdouvala potřeba jednotného designu, tváře, která by sjednotila to, jak univerzita působí navenek. To se podařilo v roce 2021 díky designérské soutěži, ve které zvítězila trojice autorů Filip Dědic, Anežka Minaříková a Marek Nedelka se svým návrhem nového designu. Moderní identitu univerzity charakterizuje jednoduché písmo TUL Mono, symbol abstrahovaného Ještědu a v neposlední řadě i fialová barva.

„V počátku zavádění nového vizuálního stylu jsem zaznamenal i jistou nostalgii po původním symbolu. To je ale normální. Logo i symbol jsou nadčasové a budoucnost dá naší nově zvolené cestě za pravdu. Osobně mám z nové svěží podoby naší univerzity velmi dobrý pocit. Sluší jí to,“ míní rektor Miroslav Brzezina.

Pomyslné modernizaci neujdou ani univerzitní insignie. Rektorský řetěz v podobě ozubeného kola a člunku reprezentoval po celá léta jen fakulty strojní a textilní. To se letos změní. Medaile ve tvaru univerzitního symbolu bude zastupovat jednotlivé fakulty různými barvami.

22. září 2016

„Rád bych si nový rektorský řetěz vzal už na slavnostní Dies Academicus, největší akademickou událost roku spojenou s představením nových docentů a profesorů, jež letos připadá na 14. září,“ těší se Brzezina.

Bujaré oslavy připadnou právě na podzim, konkrétně na sobotu 23. září, kdy se kampus otevře veřejnosti. Vědkyně a vědci se pochlubí svými badatelskými projekty, na půdě univerzity se setkají absolventi a nebude chybět ani hudba nebo popularizační přednášky. Před každou fakultní budovou postupem času vzniknou umělecké instalace, které budou tamější studium charakterizovat. Za posledních patnáct let se kampus rozrostl o sídlo rektorátu a informačního centra. Nová je i budova výzkumného ústavu CXI nebo vestavba ateliéru architektů z roku 2022. To ale není vše, co si univerzita ke svému 70. výročí nadělila.

„Letos otevřeme kompletně zrekonstruované tělocvičny na Harcově. A v procesu povolení a zpracování dokumentace je náš největší plánovaný projekt – stavba sídla ekonomické fakulty a mediatéky v kampusu na Univerzitním náměstí,“ vyjmenovává Pirkl. Ta vyroste na místě vysloužilých dílen.