Jak se vypořádáváte s takovými reakcemi?
Mrzí mě to. Prý jsem byla moc kritická. Uznávám, že to chtělo asi víc chválit, ale já jsem v tom studiu jako expert, ne fanoušek. Mým úkolem je popsat, co se na trati děje, jakou chybu závodník udělal. Možná víc těch věcí kolem měl dělat Petr Vichnar, ale to se zpětně špatně hodnotí. Teď jsou všichni plní emocí. Jenže Ester nebyla na žádném mezičase první. Sice její časy byly na obrazovce v zelených číslech, ale nebylo to na první místo, jak pak potvrdily i statistiky.

Foto ze zlatého závodu 14 fotografií

Co tedy rozhodlo?
To, že udržela tempo až do cíle. Rozhodla poslední zatáčka, kterou zajela skvěle. Myslela jsem, že dostanu infarkt, ten skok byl neuvěřitelný. A pak už vím, že jsem jen křičela radostí, ale vůbec nevím co. To snad bylo korejsky.

Na svém komentátorském výkonu byste tedy nic neměnila?
To zase ano. Když si zpětně ten záznam pustím, vnímám, že to není úplně ono. Chtělo to víc emocí. Ale nevím, jestli si tohle vlastně můžu dovolit. Bylo to mé první komentování super-G v životě a dohromady čtvrté pro televizi. Kdybych to dělala už několik let, vypadalo by to jinak. Nejde jen koukat na mezičasy, musíte komentovat hlavně dění na trati. V té rychlosti to není tak jednoduché. Než něco řeknete, je už závodnice jinde. Navíc jsme tam měli s Petrem Vichnarem kolizi u prvního skoku Ester, kde udělala chybu. Začal na mě cosi gestikulovat, ale nesouviselo to se závodem. To mě rozhodilo, že jsem se pak zbytečně té chybě Ester věnovala.

Většina diváků u nás viděla z celého závodu jen jízdu Ester Ledecké. Myslíte, že i to mohlo hrát roli u výtek vůči vám?
Myslím, že do jisté míry ano. Ten závod byl velmi vyrovnaný. Rozdíl mezi prvními deseti byl půl vteřiny, byla tam spousta zvratů. Ester předjela Veithovou o jedinou setinu. Celé to bylo o detailních chybách. I proto jsem na ně upozorňovala. Jenže diváci viděli ze záznamu jen jízdu Ester, zatímco my komentovali celý závod a měli jsme srovnání. To je pak také o něčem jiném.

Je těžké komentovat superobří slalom? 
Superobří slalom je specifická věc, jezdí se jen jedno kolo. U obřího slalomu jsou dvě kola nebo ve sjezdu jsou i tréninky, takže tam lze vysledovat, jaké kdo má mezičasy, v jaké je formě a podobně. To u super-G není. To také řada lidí neví, ale pak se do nás pouští. Další věcí je trať. Světové poháry se jezdí na stále stejných místech, takže komentátoři už mají terén nakoukaný a vědí, jak který závodník si s ním umí poradit. Jenže sjezdovka v Koreji je úplně nová. Takže jsem ji nakoukávala vlastně až s prvními závodnicemi. Kde asi tak dělají největší chyby, kde je jaký zlom, kde je třeba si najet a podobně. Jenže z té obrazovky také nejde všechno poznat. Jak kamera jede se závodníkem, nevidíte všechno. Jak moc velký udělal oblouk, kde sjezdovka zatáčí, jak moc velká zatáčka to je. Nebo zrovna kamera zabírá ze strany, když já bych to potřebovala vidět úplně z jiného úhlu a tak dále. Ale je to všechno o zkušenostech. Komentáři, kteří to dělají už dlouho s tím nezápolí tolik jako já.

Užila jste si tedy vůbec zlatou jízdu Ester Ledecké?
Jasně, ke konci se mi už jen tajil dech, což by se asi komentátorovi stávat nemělo. Ale to byl takový šok! Proto mě mrzí, že se to těmi negativními reakcemi ubírá jinam, než by mělo. Volalo mi několik novinářů, proč jsem pořád jen upozorňovala na chyby. No, někomu se to prostě nelíbilo, jiným zase ano. Ale ten zážitek být u toho mi naštěstí nikdo nevezme. Při květinovém ceremoniálu jsem nebyla schopná říct ani větu, jen mi tekly slzy, všechno odkomentoval Petr Vichnar.