„Otto Goltz se narodil ve Vídni a jako malý hoch byl poslán sem na sever, aby tady spravoval rodinný majetek, protože tu měli továrnu. Po určité anabázi postavil tuto úžasnou vilu, ve které žil spolu s manželkou Annou a čtyřmi dětmi. Neměli ale štěstí a oba, stejně jako jejich nejstarší syn Otto Friedrich, kterému jsme zde položili Stolperstein, holokaust nepřežili,“ shrnula příběh rodiny Kateřina Portmann, historička z liberecké univerzity, která se tématu obětí holokaustu společně s kolektivem autorů a autorek věnuje v nové publikaci s názvem Návrat domů.
Nově položený kámen věnovaný Otto Friedrichu Goltzovi v místě před vilou doplnil další dva uctívající památku jeho rodičů, ty zde jsou již pátým rokem. S tím rozdílem, že na Ottově kostce chybí jakékoliv údaje o úmrtí.
„Poslední informací o jeho životě je dopis, který poslal z pracovního tábora v létě roku 1941 z území dnešní Ukrajiny, tehdejšího Polska. Jestli ale zemřel ještě téhož roku, o rok později, nebo v roce 1943 jako jeho rodiče, nevíme,“ přiznala členka rodiny žijící v Jihoafrické republice.
„Tři jejich další děti přežily díky tomu, že odešly včas do exilu. Jeden do Švýcarska, další do Jihoafrické republiky a třetí rodina přežila díky tomu, že je chránilo smíšené manželství,“ upřesnila pedagožka z liberecké katedry historie Portmann za přítomnosti příbuzných Otto Friedricha Goltze, z nichž dva, devadesátníci Gert Goltz a Kurt Arnold, ve vile kdysi pobývali během prázdnin.
V hlavě druhého jmenovaného se rovněž zrodil nápad zazpívat na památku rodiny oblíbenou humornou swingovou píseň Otto Goltze, což mnohé z přihlížejících rodinných příslušníků a místních studentů pobavilo i dojalo zároveň.
„Moc děkuji všem, kteří mohou za to, že tu dnes jsme společně s příbuznými z rodiny Goltzových. Stolpersteine, jako připomenutí lidí, kteří tu žili a na které mělo být zapomenuto, jsou to nejmenší, co můžeme společně udělat,“ podotkl hejtman Libereckého kraje Martin Půta. „Velké díky i vám všem,“ odvětil obratem v slzách Gert Goltz.
Oběti holokaustu obdrží čestné občanství Liberce, jejich příběhy připomene kniha![]() |
„Připomínání všech nespravedlností, které i toto město zažilo, je důležité nejen pro rodiny, ale i pro nás a budoucnost,“ dodal Půta a zmínil také „náš“ podíl viny spočívající v zabavení majetku a odsunutí řady německých Židů, kteří válku přežili.
„Vyslovuji přání, abychom se žádných podobných nespravedlností už nedočkali. Aby se jich nedočkaly ani naše děti, i když podobných ohnisek nespravedlnosti můžeme bohužel vidět celou řadu,“ poznamenal hejtman Půta.
„Nezůstal tu nikdo. Jsou zapomenutí“
Zhruba dvacet členů rodin Goltz, Benda, Perlmann a Freund získalo následně in memoriam od vedení města také čestné občanství, které převzali jejich potomci. Ti na sever Čech přijeli například z Jihoafrické republiky, Velké Británie, Německa nebo Švédska.
„Je to akt, který je vrací do veřejného prostoru. Doufám, že i ti potomci se tu poté budou cítit jako doma. V tom městě nezůstal nikdo, kdo by na ně mohl vzpomínat, takže jsou zapomenutí. Cílem je vrátit je sem. Vrátit jim tvář, jméno, úctu a alespoň trochu odčinit to smutné, co se jim v životě přihodilo,“ zdůraznila Portmann.