Nemáme dost peněz, abychom mohli zaplatit svůj podíl na modernizaci Krajské nemocnice v Liberci (KNL). Takový vzkaz vyslal Turnov. Čtvrté největší město kraje je od roku 2014 akcionářem KNL, drží desetiprocentní podíl.

Protože ale rozpočet na stavbu plánovaného Centra urgentní medicíny v liberecké nemocnici nabobtnal o dalších 700 milionů korun na současných 2,42 miliardy, není už Turnov schopen podílet se svým příspěvkem na jeho stavbě. Ročně posílá Turnov příspěvek KNL ve výši 7,3 milionu, pokud by měl jeho příspěvek odpovídat budoucím závazkům, bylo by to odhadem 20 milionů. 

Starosta: Je to pro nás moc

„Takové peníze si nemůžeme dovolit. Turnov má roční rozpočet 250 – 280 milionů a takové zatížení by nezvládl. Je to pro nás moc,“ posteskl si starosta Turnova Tomáš Hocke (NB).

Navrhl proto snížení akciového podílu Turnova z deseti na 3,5 procenta. Přijde tak o jedno ze dvou míst v dozorčí radě a ztratí poslední zbytky vlivu na chod KNL. Zároveň to ale Turnovu umožní nenavyšovat svůj příspěvek. V praxi to znamená, že hlavní náklady na stavbu Centra urgentní medicíny ponese Liberecký kraj.

„Není to pro nás žádná super zpráva, ale jiné řešení neexistuje. Menší podíl znamená menší práva a vliv na chod společnosti, ale také menší finanční zatížení,“ uvedl Hocke. Turnov tak místo původního modelu zaplatí KNL za celou dobu trvání vztahu jen 55 milionů, namísto původních 135 milionů.

Bez pohlcení Libercem by špitál nebyl

Podle krajského radního Michala Kříže (ANO) jde o vzájemný ústupek Turnova i Libereckého kraje. Umožní turnovské nemocnici dál fungovat pod hlavičkou krajské nemocnice. 

„Ono se už nemá smysl bavit o nějaké turnovské nemocnici, neboť to turnovská nemocnice dávno není. Jde o de facto odloučené pracoviště krajské nemocnice, je to jeden celek. Kdyby se tak v roce 2014 nestalo, žádná nemocnice v Turnově nestojí. Špitál by neměl akreditované obory a žádný mladý doktor by zde nechtěl pracovat, poněvadž by přišel o možnost atestace,“ zamýšlí se Kříž. Ztráta akciového podílu podle něj nebude mít zásadní vliv na fungování nemocnice.

„Pokud si někdo myslí, že kraj časem nemocnici v Turnově zavře, tak je to nesmysl. Jednak existují plány na rozvoj nemocnice, ale jde i o politické téma, zrušit nemocnici si žádný politik nedovolí. Turnovská nemocnice je v černých číslech, vydělává, takže zavřít ji by nedávalo žádný smysl,“ dodal.

Nový urgentní příjem

Peníze, které Turnov ušetří na příspěvku pro KNL, chce investovat do rozvoje své nemocnice. Vzniknout by v ní měl nový urgentní příjem a ARO, to vše za více než 180 milionů. Tomáš Hocke počítá s tím, že na této investici se bude KNL, které je turnovská Panochova nemocnice členem, finančně podílet.

„Zatím je to tak, že zbývající akcionáři se teď nechtějí skládat na naši nemocnici, na druhou stranu si management KNL uvědomuje, že urgentní příjem v Turnově potřebujeme. Takže pokud EU nebo stát nespustí nějaké dotační tituly, z nichž bychom to zaplatili, bude muset Liberecký kraj pomoci,“ uvažuje starosta Turnova. „Ostatně, my jsme Libereckému kraji také pomohli, když od roku 2014 posíláme ročně 7,3 milionu na KNL.“

Turnov skončil v představenstvu

Turnov ale svoji pozici v KNL oslabil už dříve. Nedávno došlo ke změně stanov, podle nichž ztratil Turnov svého jediného zástupce v představenstvu. Zástupci primáře chirurgie Turnov Martinu Hrubému vypršel mandát, jiného zástupce za něj Turnov nedostane.

„Původní dohoda akcionářů zněla, že během fúze turnovské a liberecké nemocnice bude mít Turnov svého člena v představenstvu, aby bylo spojení hladké. Teď, když se Turnov už dávno do KNL zařadil, nemá důvod mít tam zástupce. Německý model představenstva, který v KNL platí, ani akcionářům nezakládá nějaké právo na to mít svého člověka v představenstvu,“ vysvětlil Hocke. 

Přesto si turnovská nemocnice vymohla ústupek v tom, že na jednání představenstva KNL bude mít svého stálého hosta. Ten sice nebude mít hlasovací právo, avšak bude smět klást dotazy a informovat ostatní.

Další ze změn, která začne platit v červenci, je nový počet členů dozorčí rady KNL. Ta bude mít místo 12 nově 15 členů. O dva členy posílí Liberecký kraj, rovněž zaměstnanci budou mít o jednoho člena víc. V kuloárech se navíc proslýchá, že do představenstva KNL se vrací ředitel českolipské nemocnice Pavel Marek. Ten by mohl v budoucnosti nahradit na pozici ředitele a předsedy představenstva KNL současného Richarda Lukáše. 

Ostatně, schválená změna stanov KNL umožňuje „přibrat“ dalšího akcionáře jen se souhlasem nadpoloviční většiny dozorčí rady, nikoliv všech členů.
V praxi by tedy KNL mohla za dalšího akcionáře přibrat českolipskou nemocnici a včlenit ji do svého majetku, aniž by s tím vyjádřil Liberec nebo Turnov souhlas.