Každý, kdo se postaví před budovu Severočeského muzea v Masarykově ulici v Liberci navrženou Fridrichem Ohmannem, nepřehlédne ohromný rododendron před jejím hlavním vchodem. Veliký keř se stal jakýmsi symbolem a mnoho obyvatel Liberce si bez něj teď už nedokáže podobu muzea představit. Ve skutečnosti se jedná o šest menších rostlin, které dohromady tvoří jeden impozantní celek.

4 fotografie

Přitom právě ten je jednou z mnoha dřevin, které by podle aktuálního architektonického návrhu měly změnit svoje místo. Park a okolí muzea projdou v blízké budoucnosti nákladnou revitalizací, která vyjde podle odhadů na zhruba 40 milionů korun.

„Nejvíce emocí asi vyvolává velký rododendron před hlavním průčelím, který nechceme kácet, ale přesadit na vhodnější místo v parku. Při hledání kompromisů jsem navrhoval tento keř zachovat, ale není to možné kvůli úpravě výšky terénu a zrušení nevhodných novodobých schodišť, která jsou ve špatném stavu,“ popsal už dříve ředitel muzea Jiří Křížek.

Největší díl z plánovaného rozpočtu na revitalizaci by přitom neměla ukousnout nová zeleň nebo péče o ni, ale kompletní obnova cestní sítě, která parkem vede. Dláždění kolem muzea zalité v betonu nahradí dlažební kostky uložené v zásypu, který umožňuje zasakování vody, obnovou projdou parkové cesty, přibude vodní prvek, s nímž se počítalo už na konci 19. století. Počítá se i se závlahou.

Stromy u muzea stárnou společně

„Je tady šedesát dva stromů, ty mají sto dvacet let, stárnou spolu. My chceme vysadit sedmnáct nových, deset se vykácí, a tím budou zhruba třetinu tvořit stromy nové. Vyřešíme to, že voda, která sem spadne, se zasákne a zbytek stromů a vegetace budou mít dostatek vláhy. Dáme sem nové květiny a keře a park ožije,“ popsal záměr architekt Přemysl Krejčiřík z Ateliéru Krejčiříkovi, který projekt připravil.

Výše zmíněné rododendrony se přesadí, a otevře se tak pohled na muzeum z ulice. Výrazné keře nahradí záhony s květinami. Nové rozvržení má rehabilitovat původní schéma z dob založení parku, prostor pro oddych nabídnou lavičky a křesla s opěradly, místo bude i pro pikniky, do budoucna počítá muzeum s kavárnou.

Tento návrh se ale nesetkal s příznivým ohlasem od některých obyvatel. „Už teď vám říkám, že tu piknikovou louku s dětmi využívat nebudeme. Je to příliš blízko rušné ulice, jezdí tam auta a park není stranou z Masarykovy ulice nijak ochráněný,“ upozornila jedna z účastnic diskuze při nedávném projednávání návrhu.

Park chátrá, běžná údržba nestačí

Další z návštěvníků pak položil dotazy, jestli vedení muzea a architekti počítají s faktem, že lidé nebudou vždy chodit po vyznačených trasách a budou vyšlapávat v trávníku vlastní cestičky, aby si cestu zkrátili, nebo jaký bude původ plánovaných žulových kostek na vydláždění cest.

Už při prezentaci záměru loni v květnu se strhla bouřlivá diskuze, proti plánovaným změnám vznikla petice, pod kterou se ve stotisícovém městě podepsalo osmnáct set čtyřicet lidí. Odpůrci plánovanou revitalizaci odmítali jako příliš drahou a radikální.

„Část Liberečanů se domnívá, že je park v pořádku a stačí běžná údržba. Lidé, kteří rozumí svému oboru, tedy krajináři, zahradníci, dendrologové, architekti, však vidí jeho postupující chátrání a umí říci, co nastane během následujících let. A ta zpráva není příznivá,“ řekl ředitel muzea Jiří Křížek.

Na Vysočině lidé protestovali proti megalomanskému parku u žďárského rybníka: