Semily mají první domácí hospic v kraji, jedna sestra stačit nebude

Pomáhají překonávat nejtěžší chvíle v životě člověka a jeho rodiny. Začátkem letošního roku začal na Semilsku fungovat Domácí hospic 14 pomocníků.

Zařízení má k dispozici jednu sestru na půl úvazku. Podle jeho ředitelky Marie Zahrádkové ale na víc zaměstnanců nemají peníze. Na hospic se přitom obraceli zájemci už na podzim. 

Hospic potřebuje další sestru

„Dostali jsme menší dotaci z Libereckého kraje, ale peněz je stále málo. Potřebovali bychom ještě jednu sestru. Jsme v kontaktu už s dalšími třemi klienty,“ sdělila ředitelka. 

Hospic poskytuje paliativní péči pacientům, kteří nechtějí závěr života strávit ve zdravotnickém zařízení, ale v domácím prostředí mezi svými blízkými. Klientům poskytuje službu 24 hodin denně.

Sestra musí být dosažitelná na telefonu. Kromě toho navštěvuje klienta nejméně jednou za týden. Hospic přitom neposkytuje pouze péči týkající se zdravotního stavu, ale také pomůže například s úředními záležitostmi. 

„Náš ideál je takový, že ještě před propuštěním z nemocnice pomáhá hospic rodině s vyřízením ošetřovného, příspěvků na péči a ostatní administrativou,“ popsala ředitelka.

Hospic také půjčí nemocnému polohovací lůžko a ostatní pomůcky, které jemu a jeho blízkým usnadní péči.

Nejintenzivněji strávený čas s blízkými

Velmi důležitým aspektem jejich práce je pak podpora rodiny, která o svého bližního pečuje. „Máme podmínku, že se o pacienta někdo musí 24 hodin denně starat. Nemůže být sám. A musím říct, že i když se lidé často bojí, nakonec péči zvládají dobře. Pro některé je to nejintenzivněji strávený čas s jejich blízkými,“ popsala Lucie Stránská, která pro hospic zajišťuje zdravotní péči. 

Marie Zahrádková a Lucie Stránská (vlevo) z Domácího hospicu 14 pomocníků.

„Zažila jsem, že i tyto chvíle mohou být hezké, když je člověk prožije v poklidu a v péči blízkých. Z toho pak máme velmi dobrý pocit. Je obrovský rozdíl mezi odchodem ze života v nemocnici a doma mezi blízkými.“

Do rodin dochází i v současnosti, kdy kvůli epidemii koronaviru musí dodržovat přísná nařízení. 

„Musíme se pravidelně testovat. Chodíme v ochranných pomůckách, což pro klienty není nejpříjemnější, protože nám nevidí do obličeje. Je to nepříjemné, ale není to neřešitelné,“ poznamenala sestra, která je zatím zaměstnaná na půl úvazku. „Samozřejmě to tak nefunguje a chodím podle potřeby. Nemůžu pacientovi říct, že má tři dny počkat,“ dodala Stránská.

Součástí týmu je i duchovní

Na hospic se většinou obracejí příbuzní pacientů. Podle ředitelky ale komunikují i s nemocnicemi nebo lékaři. „Stále se ale bohužel najdou lékaři, kteří věří, že i nevyléčitelným pacientům je lépe v nemocnici,“ poznamenala Zahrádková.

S rodinou zůstává hospic v kontaktu i po smrti nemocného, aby jim pomohl překlenout těžké období. Součástí týmu je i duchovní, na kterého se může pacient nebo rodina kdykoliv obrátit.

Domácí hospic 14 pomocníků nabízí své služby na vzdálenost asi třicet kilometrů od Semil. Zázemí našel v semilské nemocnici, kde má k dispozici tři místnosti. Funguje jako nezisková organizace. Jeho rozpočet se skládá z darů od individuálních a firemních dárců, z příspěvků nadačních fondů a nadací, z dotací, ze sbírkových a benefičních akcí.

Pouze část příjmů jde od klientů z jejich příspěvků na péči. Zájemci, kteří by chtěli na provoz přispět, najdou další podrobnosti na webu hospicu.