Landartové tesání do skal v Brništi, v němž viděli geologové, ochránci přírody i historici nebezpečný příklad ničení přírody, bude mít pokračování.
„V létě 2019 máme v plánu rozšíření stezky Sochy ve skalách a další landartová díla, stezka se tak minimálně jednou tolik prodlouží. V současnosti poptáváme umělce,“ stojí na stránkách Ekocentra Brniště.
Nynější 700 metrů dlouhá stezka vznikla ve spolupráci Podralského nadačního fondu ZOD, obce Brniště a zaměstnanců ZOD Brniště.
Podílelo se na ní také Naturschutzzentrum Neukirch, neboli centrum ochrany přírody. Jenže podle kritiků je tesání do skal v přímém rozporu s ochranou přírody a historie.
„Myslím, že jde o velmi nešťastně uchopenou akci s velkým nepochopením historického a přírodního významu místa. Bohužel jde v důsledku o jeho ničení, které by mohlo mít i právní následky,“ domnívá se Michal Panáček, českolipský stavební historik a místopředseda spolku Drobné památky severních Čech.
„V případě stezky ve skalách v obci Brniště jde o uměleckou tvorbu mimo chráněnou krajinnou oblast. Sochy vznikly podél původní úvozové cesty a na místech, kde se dříve pískovec lámal. Použily se již dříve lidskou rukou opracované skály. Stezka navíc vznikla na pozemku obce Brniště, která s uměleckým tvořením souhlasila, šlo o společný projekt,“ argumentovala loni v létě, kdy vznikla první část stezky a objevila se kritika geologů, Lucie Bínová z Podralského nadačního fondu. Projekt měl podle ní zpřístupnit zanedbané a nevyužívané území.
Na skalách jsou stopy ze středověku
Jenže podle Panáčka je to území s archeologickými nálezy. V místě předci nejen lámali kámen, ale od středověku tudy také procházela úvozová cesta. Na skále jsou dodnes patrné rýhy od kol vozů. Tyto pozůstatky při otesání skal zaniknou.
„Úvozová cesta u Brniště jako taková požívá obecné ochrany, i když není v žádném vyhlášeném chráněném území,“ podotkl Panáček.
„Sochy ve skalách u Brniště jsou bohužel nešťastně vysekány v unikátním systému svazku úvozových cest. Úvozy jsou až tři metry vysoké se stopami sekání, oškrty od nábojů kol vozů, starými monogramy i letopočty z 19. století. Dokonce s rytinami koňských hlav a kolem je několik historických lomů těžby pískovce,“ upozornil zase stavební historik Ivan Peřina, který pracuje v Národním památkovém ústavu v Liberci.
Ve své odborné práci se věnuje mimo jiné i stopám osídlení na pískovci.
„Sochy jsou navíc zahloubeny velmi hlubokým reliéfem a narušují citelně historické stopy a přírodní povrch skály. Rozhodně není žádoucí v tomto duchu pokračovat a formu tohoto pohádkového kýče rozšiřovat zde nebo jinde,“ soudí historik Peřina.
Stezka je mezi lidmi oblíbená
Stezka je ale mezi lidmi oblíbená, chválu sklízí i na sociálních sítích. „Stezka ve skalách má velmi pozitivní ohlasy mezi návštěvníky – turisty i místními obyvateli. Samotné nás překvapila vysoká návštěvnost stezky a kladné hodnocení, které jsme získali. Tyto skutečnosti nás utvrdily v myšlence rozšíření a dobudování stezky tak, aby se z ní stal ucelený okruh,“ zmínila Lucie Bínová z Podralského nadačního fondu.
„Tyto úmysly jsou ve fázi plánů a interních diskusí o možnostech a variantách provedení pokračování stezky,“ dodala Bínová.
Historici volají po diskusi alespoň o podobě druhé části stezky. Když k ní nedošlo v první fázi. Navrhují například tesání do přivezených kamenů. Jsou tedy pro doplnění přírodní scenérie šetrně a odstranitelným způsobem.
„Měli bychom si všichni uvědomit trvalé a nevratné následky našeho konání. Myslím si, že místo je natolik unikátní, že jen osvícené zpřístupnění a popularizace úvozů a nalezené kapličky by bylo více než žádoucí a dostatečné,“ upozorňuje Peřina.
„V každém případě by se do skal v okolí Brniště i jinde už určitě sekat nic nemělo. Nepochybně se dá najít jiná vhodná forma, jak taková umělecká setkání uspořádat. Věřím, že to odpovědní lidé pochopí,“ doplnil historik Michal Panáček.