Hendikepovaným pomáhá humanoidní robot, o politice ani intimnostech nemluví

  10:32,  aktualizováno  10:32
Z robota vybaveného umělou inteligencí jsou hendikepovaní klienti jabloneckého Domova a Centra denních služeb nadšení. Společně cvičí a hrají hry. Humanoid ulehčuje práci i zaměstnancům.

Představuje se jako humanoidní robot bez emocí. S hendikepovanými klienty jabloneckého Domova a Centra denních služeb zásadně nemluví o politice, náboženství nebo intimních záležitostech. Zato s nimi procvičuje jejich paměť, tančí a učí je i běžné úkony, jako je čištění zubů.

Robic, kterého momentálně testují v Jablonci nad Nisou, je podle španělského výrobce jediný sociální robot v Evropě certifikovaný jako zdravotnický prostředek.

„Mám pohyblivé končetiny, displej na obličeji a množství senzorů pro orientaci v prostoru. Komunikace probíhá hlasem i gesty, podporuji různé terapeutické a rehabilitační aktivity,“ vyjmenovává robot, jehož služeb momentálně využívá deset klientů místního centra.

Hry, vaření i mytí rukou

Jedním z nich je také mentálně retardovaný Marek, jenž se potýká i s autismem. Drobný, zato ohebný robot mu dosahuje zhruba ke stehnům. Marka vítá jménem a během cvičení mu dává instrukce. Simuluje hluboké nádechy a výdechy, svého cvičence motivuje, vyzývá ho, ať paže zvedne výš, sám mu cviky ukazuje. Zvukem a barevným zablikáním pak signalizuje, jestli Marek plní jeho pokyny.

Občas mu ale muž, který se pilně snaží kopírovat jeho pohyby, nerozumí. I pro takové případy je nablízku lidská asistentka. „Mareček je šikovný a dokáže napodobit, co Robic ukáže, ale někdy úplně neví, tak je potřeba ho trošku navést. S každým cvičením je to ale lepší a potřebuje té podpory asistentky méně. Vždy je ale přítomná – aplikaci musí nějak nastavit, aby cvičení mohlo začít,“ popisuje asistentka primární péče Renata Pulkrábková, kterou neobvyklá práce s robotem baví.

„Naši klienti se s ním víc snaží, jsou motivovaní, chtějí pracovat. Někdy jsme až překvapení, co všechno dokážou,“ směje se.

Klienti, s nimiž se robot setkává denně, jej podle personálu vnímají jako kamaráda. Pomáhá jim i s nácvikem běžných denních úkonů, jako je vaření nebo mytí rukou. Kolik času s ním tráví, záleží na tom, jak dlouho se dovedou soustředit.

„Někdo vydrží s robotem pracovat deset, někdo dvacet minut – podle typu a míry postižení. Robot se časově přizpůsobí tempu klienta, poskytuje mu například větší přestávky,“ popisuje vedoucí Centra denních služeb Monika Pavlíčková.

Robot všechna data ukládá

„Někteří klienti komunikují jen přes zvuková tlačítka, jiní znakovou řečí. Robic se jim umí přizpůsobit a vtáhnout je do interakce,“ doplňuje Lenka Kadlecová, ředitelka Domova a Centra denních služeb.

Poznávají s ním barvy nebo hádají, jaké zvíře zrovna předvádí. Mimo to humanoid sleduje i jejich pokroky, délku soustředění, rozvoj slovní zásoby nebo motoriku. Všechna data ukládá a poskytuje personálu zpětnou vazbu o tom, jak se klient vyvíjí, co pro něj funguje nebo co naopak ne.

Na rozdíl od robotů spoléhajících na Android využívá humanoid španělské společnosti Inrobics Rehab pokročilou umělou inteligenci.

Sám si umí například říct, že mu dochází baterie nebo když má problém s připojením k wifi. Na druhou stranu – když slovní podnět člověka mylně dešifruje, občas promluví i v jiném jazyce, s časovým prostojem, nepřesně, nebo na nesouvisející téma. Na dotaz, kolik váží, odtušil například, že 17 kilogramů. Což je podle zaměstnanců Centra váha robota včetně krabice a dalšího vybavení, nikoliv jeho samotného.

„Bez člověka nedokáže fungovat“

Testování robota, jehož zapůjčení financuje Evropský digitální inovační hub (EDIH) Northeast Bohemia při Agentuře regionálního rozvoje, potrvá čtyři měsíce. V Jablonci pobude až do konce srpna. Poté zamíří do turnovské organizace Slunce všem, která se stará o lidi s mentálním a kombinovaným postižením.

„Během čtyř měsíců budeme sbírat zkušenosti od kolegů pečovatelů. Uvidíme, jaká bude odezva. Pak se nabízí prodloužení zápůjčného, nebo – když se ukáže, že je to tak výborná věc, která natolik pomáhá péči – bychom třeba uvažovali o jeho pořízení na stálo. Pak by jej mohly sdílet organizace v regionu, které se této problematice věnují,“ zamýšlí se Petr Dobrovský, jednatel Agentury regionálního rozvoje.

Cena robota se pohybuje v rozmezí 750 tisíc až jednoho milionu korun. Záleží na rozsahu podpory, servisu a dalších vícenákladech.

Podle Anny Provazníkové, radní kraje pro resort sociálních věcí, je robot v Jablonci velkým pomocníkem, ale určitě nenahradí lidi poskytující přímou péči. Může jim ale podle ní ulehčit. Obzvlášť při péči o klienty s náročným chováním, s autistickými rysy či kombinovaným postižením.

Konzervativnější lidi, kteří by ze spolupráce s humanoidem mohli mít obavy, Provazníková uklidňuje: „Bez člověka nedokáže fungovat. Nebýt spolupráce a konfigurace, nedělá tu práci tak dobře, jako když jsou v souhře. V tom vidím budoucnost technologií obecně.“